Recenze CD

Lamb nabízejí k ochutnání křehkost jehněčího

09.11.2001 05:00, Lukáš Beldik

Manchesterské duo Lamb na svém třetím a výborném albu "What Sound" opět kombinuje pestrý drum'n'bass s jiskrným ženským vokálem. Na desce převažují pomalé, pocitové skladby plné nejrůznějších samplů, basových linek, rozlámaných beatů, kytar i smyčců. Více se dozvíte v recenzi.

8/10

Lamb - What Sound

Celkový čas: 55:53

Skladby: What Sound, One, Sweet, I Cry, Scratch Bass, Heaven, Small, Gabriel, Sweetheart, Just Is

Vydavatel: Universal

"Pane vrchní, ten kus jehněčího se mi na talíři nějak hýbe". "Nehýbe, tančí," zněla by odpověď, pokud by byl zaměstnanec restaurace zběhlý v britské taneční scéně. A možná by dodal ještě něco navíc. O vínech se přeci také dozvíte, kde se urodilo. Tohle jehně se narodilo v Manchesteru v roce 1994. Podle všeho to byl dobrý ročník, alespoň co se jehňat týče, a tak britské zvířátko neskončilo na porážce u řezníka nebo s podezřením na nějakou nemoc, ale rostlo a sílilo a letos nám nabízí už třetí možnost na veřejné osahání jeho pevné kostry, pružných svalů i měkounké vlny. Jeho pevnou podstatu tvoří především pestrý, komplikovanější drum'n'bass s množstvím dalších vlivů a vzdušnou, hřejivou, hebkou vlnu zase éterický vokál zpěvačky. Ale pryč od zoologie nebo bych vám musel vysvětlovat, proč se z jehněte už dávno nestala ovce. Nebo zda nejsem náhodou zoofil.
Dnešní menu má nadpis "What Sound" a je už třetím v pořadí po bezejmenném debutu z roku 1996 a albu "Fear Of Fours", které přišlo o tři roky později. Britští Lamb jsou poměrně nenápadnou skupinou, ale o to víc zajímavou. Tvoří je odpadlík z hudebního studia Andrew Barlow a bývalá fotografka pro britský hudební tisk Louise Rhodes. Potkali se v roce 1993, když Louise rozhodla vyměnit fotografování za dráhu zpěvačky a hledala někoho, kdo by jí pomohl s produkcí desky. Louise nechtěla být jen dalších holkou s kytarou nebo v kytarové kapele, a tak ji zlákal svět elektronické hudby. Tihle dva ve své hudbě spojili taneční rytmy se snahou vytvářet opravdové písničky, ne jen skládat k sobě samply. Vše míchají s vkusem a rozmyslem, takže vytvářejí ideální symbiózu tradičnějšího písničkářství reprezentované Louisou coby potomka folkařů a moderních technologií, které má na starost Andrew jako typický technofreak - producent, inženýr zvuku a "remixér". Lamb byli už od svého vzniku přirovnáváni k Portishead. Kvůli době, ve které vznikli, i proto, že představují podobný model skupiny. Dvojici, kterou tvoří muž - producent - vytvářející elektronické pozadí hudby a hlas ženy, který není jen doplňkem, ale určuje hlavní náladu skladeb. Ale zatímco parketou bristolských Portishead je spíše triphop a vytváří pomocí hudby i hlasu zpěvačky Beth Gibbons mnohem pochmurnější atmosféru, hudební plocha, do které kreslí přitažlivá tmavovláska Louise svým vokálem jednotlivé pocity, je mnohem veselejší drum'n'bass, případně breakbeat. Někdy je to i najazzlé nebo jungleové.
Lamb si k nahrávání desky poprvé v historii skupiny přizvali hosty. Například kytaristu Arta Lindsaye nebo scratchujícího Tonyho Vegu. Na "What Sound" najdeme i minimálně dvě paralely s nedávno vyšlým albem "Vespertine" od Björk. Spojuje je jednak Guy Sigsworth, podílející se na Islanďančině desce, který spoluprodukoval pro Lamb několik skladeb a hudebně i první, pocitový song "What Sound", podle kterého se i celé album jmenuje, jedna ze dvou věcí se zastoupením smyčců. Krásný je na ní i sampl jednoduchého brnkání na akustickou kytaru. Guy Sigsworth je podepsán pod jedním z nejhezčích momentů alba, je to downtempová "Small" s vlnícími se závoji zvuků, bublající, zvonivá, tepající, plná napětí a dráždivého vokálu. Vláčnost, s jakou jí Louise zpívá, jí dodává erotický náboj. Syrový zvuk nasamplovaných bubínků a basová linka jmenovaného Seveřana jsou zase jedny z předností skladby "Heaven". Největší taneční popík z celé desky představuje singl "Gabriel", jedna z mnoha pomalých věcí oslazená smyčci londýnského orchestru a protkaná všudypřítomným moogovým samplem. Louise ji zpívá hlubokým hlasem s nádechem soulu. Jako protipól vůči ní můžeme brát druhou píseň "One", snad jedinou temně vyznívající, která má zase blízko k Massive Attack. Nervní beaty rozbité na kusy jak skleněná váza, kterou už nedáte znovu dohromady a podobně rozlámaný vokál jsou ingrediencemi předposlední skladby "Sweetheart" a poslední, kterou vám ještě zmíním.
"What Sound" je povedenou a vyrovnanou kolekcí deseti, většinou pomalých elektronických skladeb s velmi silnými, výraznými melodiemi, za kterou se Lamb v žádném případě nemusí stydět. Výrazná moucha je jen jedna. Zbytečná desetiminutová pauza oddělující krátký bonus od zbytku desky. Minutové, uklidňující tóny piana, by neměly čekat tak dlouho na své posluchače.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí