Slyšíte? Takhle zní vztek a frustrace!

Měli ambice sehnat patnáct tisíc dolarů na nahrání desky a odjet do Španělska za jedním z předních světových producentů. Přestože jim nevyšlo ani jedno, nové nahrávky se svým člověkem se nakonec The Prostitutes dočkali. Jmenuje se "Deaf To The Call" a není zrovna veselá.

7/10

The Prostitutes - Deaf To The Call

Vydáno: 26.4.2012
Celkový čas: 37:58

Skladby: All The Money In The World, Heart Of Stone, Rage, I Believe, Mr. Anderson, Walking With Giants, James, No One Sings The Blues, No Surprise, Pull It Together

Vydavatel: X Production

Ohodnoť toto album

"Lidi, zvedněte zadek z gauče, nenechte se ovládat a začněte něco dělat se svým životem!" hlásili rázně The Prostitutes na svojí druhé desce "Hometown Zombies". Byli tenkrát unavení z lidí trávících život u televizní obrazovky, z konzumní společnosti bez názoru. Ani dnes se jejich životní postoje příliš nezměnily, zato se prý dramaticky změnila doba, ve které žijeme: "Svět se vyhrotil a na únavu z okolí není čas. Je potřeba se vzepřít." Nejde však o rozbor bolístek společnosti jednadvacátého století ani politickou či ekologickou agitku, jako spíš o osobní vzdor. Je to vzdor vůči době, v níž společnost nevnímá jasné signály, které k ní přicházejí; popřípadě je vnímá, ale neumí na ně reagovat. "Deaf To The Call", už chápete?

Světoznámý producent Martin "Youth" Glover, na jehož služby se formou internetové sbírky skládali i příznivci kapely (více o celém nahrávání v našem rozhovoru), uchopil jejich momentální rozpoložení za správný konec. Sedl na letadlo, ze španělské Granady dorazil do pražských Dejvic a tady ve studiu Faust během jediného týdne vytvořil autentickou, hlučnou, zvukově navrstvenou a syrovou nahrávku. Zatímco na "Hometown Zombies" se The Prostitutes chtěli líbit, což díky písničkové formě a ohromnému množství žánrových příchutí vyšlo na sto procent, dnes na cokoliv líbivého téměř rezignovali. Naopak, zhmotnili veškerou svoji frustraci a "Deaf To The Call" zní jako pohrdavé odplivnutí, jako znechucené fuck you.

Z novinky tak dýchá od začátku do konce chlad a odtažitost. Klávesy a elektronické linky jsou po většinu času nastavené do jakéhosi tísnivého a temného módu, celkovou náladu pak dokresluje Adrianův zpěv zahalený do mlžného a špinavého oparu. Třeba takové "No One Signs The Blues" nebo "Mr. Anderson" mají až mrazivě hrubý a odosobněný feeling. Podobně je na tom i ukázkově agresivní vypalovačka "Rage", známá už z předchozího živáku "One Two Three Four". A instrumentální úvod otevíráku "All The Money In The World" je zase jako vystřižený z černobílé hororové scény, v níž obří starodávné hodiny zlověstně odtikávají konec světa.

Do celkově pochmurné atmosféry však chvílemi prosvítá i trochu světla. Malou nadějí v tomhle zkaženém světě může být třeba první singl "Heart Of Stone" (pravda, působí trochu vyumělkovaně) nebo další vesele laděná potenciální rádiovka "Walking With Giants". A kdyby to nestačilo, v úplném závěru čeká baladická "Pull It Together", vlastně takový smířlivý happy end.

Doufejme ovšem, že tohle volání vůbec někdo uslyší. Ale kdyby nic jiného, aspoň si The Prostitutes vyventilovali vlastní vztek a frustrace.

• B.o.B (K, 30.05.2012 14:18) Reagovat

  Kdy bude prosím ta recenze na Strange Clouds?
  
  

• NO (konradox, 31.05.2012 00:21) Reagovat

  Klip československá klasika, v 01:30 sa 69 ľudí opiera do nástrojov jak burlaci na Volge a je počuť jednu tenkú repetitívnu gitaru, 2tónový akord z klavíra 1x za 5sec a ešte nejaký bubon.
  Ináč k albumu, zaostáva za dobou asi 25 rokov. Možno 30.
  
  

• už zas (Valkýra, 04.06.2012 14:20) Reagovat

  Z některý český kritiky mám takovej blbej pocit, jako když malej pes ňafá na okolojedoucího cyklistu, protože není schopnej pochopit věci, který jsou větší než on a jedou rychleji. Tohle je přesně ten případ.
  
  

  • Re: už zas (Petr Adámek/autor, 04.06.2012 15:44) Reagovat

    Buďte konkrétní.
    
    

    • Re: už zas (Valkýra, 04.06.2012 17:45) Reagovat

      OK, aniž čekám, že to k něčemu povede:
      • Recenze je popisná a odfláknutá, o samotné desce se dozvídáme velmi málo; chybí verbální hodnocení jakéhokoliv aspektu (snad s výjimkou toho, že je singl vyumělkovaný).
      • Není souvislost mezi textem a bodovým hodnocením. (7 z 10 vnímám jako slabý průměr, takže čekám, že si to autor recenze nějak ustojí.) Máme tu takový rozpor: interpret něco vytvoří, čímž se vystavuje (a to je správně) veřejnému hodnocení kritiků rozdílné fundovanosti a možnosti nechat se od těch kritiků zašlapat do země. Pokud si to ten kritik ale nedokáže vyargumentovat, je to jen chytrolínství a machrování.
      • Končí se tradičně větou, která dokazuje morální převahu autora recenze (Ale kdyby nic jiného, aspoň si The Prostitutes vyventilovali vlastní vztek a frustrace. Hell, yeah, to je slovo do pranice!) Co kdyby to náhodou vyznělo, že je ta placka dobrá, nedejbože výborná. Co kdyby se interpretovi náhodou podařilo prorazit? Tak to teda prr!
      No, takže jak, pane recenzente? Dá se to poslouchat nebo je to na p..u? Nabídnu několik adjektiv, třeba se budou hodit: mdlý, skvělý, vykalkulovaný, neinvenční, invenční, nudný, zábavný, blbě vygradovaný, novátorský, vykradený, návykový, zastaralý.
      A neberte prosím mně ani sebe moc vážně – je to jen rock’n’roll.
      
      

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze