Rovnou se přiznám, že po posledních nahrávkách Soulfly "Omen" a "Blunt Force Trauma" od Cavalera Conspiracy jsem od mého někdejšího velkého oblíbence Maxe Cavalery už opravdu nic nečekal. Jsou to k uzoufání nudné a nepovedené desky, kdy bývalá invence, agresivita a energie byly tytam. Jednoduše jsem nad touhle vyhaslou legendou už definitivně zlomil hůl. Spíše jen ze setrvačnosti jsem si pustil novinku Soulfly "Enslaved" a byl jsem velmi příjemně překvapen. Není to sice nic, co by se rovnalo Maxovu vrcholnému období, rozhodně je to ale to nejpovedenější, pod čím je Cavalera podepsán za poslední čtyři roky.

Kde hledat příčiny nově nabyté energie? Řekl bych, že hlavně v překopání poloviny sestavy a jejího doplnění o novou krev. Přece jen, kapela ve složení Cavalera-Rizzo-Nunez-Burns spolu fungovala už od let 2003/2004 a Maxovi nové stimuly určitě prospěly. Navíc, nové příchozí muzikanti jsou vskutku zkušenými hráči. Přínos démonického baskytaristy Tonyho Campose (Static-X, Ministry, Asesino) bude hlavně, co se týče koncertní show, zatímco bubeník David Kinkade, přicházející z řad norských blackmetalistů Borknagar, je posilou především muzikantskou. A je to už teď sakra znát, protože na albu odvedl skutečně excelentní práci.

Žánrovým zařazením ex-kapely nového bicmana se plynule dostáváme k dalšímu důležitému rysu nové nahrávky. Silný oldschoolový deathmetalový feeling je jím přímo nasáklý a po řadě unavených a vyprázdněných nahrávek z posledních let Cavalera opět našel ztracenou energii a zvířecí sílu z dřívějších let. Album je opravdu hodně temné, tvrdé a celkovým vyzněním mi velmi připomíná desku "Dark Agens" z roku 2005. Pomalejší pasáže pak zase upomínají na majestátní temnou atmosféru starých thrashových hymen jako třeba "Season In The Abyss" od Slayer.

Jistě, hudebně to určitě není žádná revoluce, to už snad od Maxe ani nikdo nečeká. Důležité ale je, že to opět zní řádně nasraně, živočišně, agresivně a ne tak plytce jako poslední výtvory z dílny tohoto metalového rastamana. Zaujme už úvodní zneklidňující temné intro "Resistance", které připraví atmosféru blížící se apokalypsy pro následující dění, v podobě výborné úvodní pecky "World Scum". Silný oldschoolový deathmetalový feeling není dán jen hostujícím Travisem Ryanem z žánrových klasiků Cattle Decapitation, ale i klasickými deathovými kytarovými postupy a temným smrtonosným oparem. Velmi povedený a nekompromisní singl!

Na albu lze dokonce najít i některé deathcore prvky, samozřejmě ne v duchu absolutní breakdownové moderny, ale kapel hudebně vycházejících z tradičnějších pojetí, jako jsou třeba Carnifex. Je zajímavé, že retro thrash z poslední desek zněl hodně nudně, zatímco inspirace deathmetalem stejného období působí velmi energicky. A pokud máte navíc na bubenické stoličce takového zabijáka, jakým momentálně Soulfly disponují, máte o přímočarou agresivitu a pulsující energii postaráno. Potěšil i Marc Rizzo, který se poslední roky začal velmi výrazně opakovat, zatímco na novice předvedl kromě deathových výjezdů i poměrně povedené melodie, škoda jen že jako na první desce Soulfly zde nenajdeme tradiční titulní instrumentálku (alespoň ne v řadové edici alba).

Všechny old school fanoušky raných nu-metalových Soulfly musí zákonitě potěšit skákačka "Plata O Plomo", která jakoby svým feelingem úplně vypadla z desky "Primitive" nebo stejnojmenného debutu. Po těch nudných odrhovačkách v rychlém tempu z poslední alb velmi příjemné oživení. Ačkoliv deska ke konci ztrácí dech a rozhodně by jí prospělo ořezání o nějaké dvě, tři skladby, jsem opravdu mile překvapen, protože takto sice nijak originální, ale nakopávající tvrdou energickou desku jsem od Soulfly už skutečně nečekal. Proto si dovolím k výslednému hodnocení jeden bodík přidat. Nečekat vůbec nic a dostat solidní tvrdou desku totiž vždycky potěší.