Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Revolucionářský příběh <i>zběhů</i> punku

Revolucionářský příběh zběhů punku

Vydáno: 15.03.2012 16:00 v sekci Komentované diskografie - Martin Wipplinger

Rise Against se vydali cestou, která by v devíti z deseti případů vedla k záhubě. Jsou příběhem svéhlavosti a oddanosti hudebním i životním ideálům, které je dovedly z chicagského undergroundu na naprostý vrchol a k uším milionů posluchačů. Následujte je.

SDÍLET:    
Rise Against, Sonisphere Festival 2010, Milovice, 19.6.2010
© Petr Klapper / musicserver.cz
Důkaz, že není třeba vzdávat se původních myšlenek punku, ani když se stanete nedílnou součástí středního proudu a máte své pevné místo v nejlepší desítce Billboardu. To jsou Rise Against - kapela vzešlá z hardcorových doupat amerického Chicaga, která si drží svou tvář už víc než deset let a jejíž hudba je skálopevná stejně jako názory muzikantů, kteří ji dělají.

Vyjma bubeníka Brandona Barnese žijí v souladu s filozofií straight edge. Vyznávají vegetariánský způsob života a jsou tváří organizace PETA, chránící práva zvířat. Ve svých textech neuhýbají před aktuálními společenskými otázkami ani politickými tématy. Vyhledávají je. Štiplaví anti-republikáni. Inteligentní provokatéři jsou hlasem jedné generace posluchačů. Protože když to myslíš vážně, lidi ti uvěří.

V Česku jsou hodně populární. Kapel podobného ražení, které by u nás dokázaly vyprodat klub velikosti Roxy, by i zkušený dřevař napočítal na prstech jedné ruky. Rise Against se to povedlo. V pátek šestnáctého března na ně čeká další výzva - naplnit prostory Incheba Arény -, k čemuž jim má dopomoci i aktuální deska "Endgame" z loňského roku. O ní, o dalších albech a spoustě zajímavých souvislostí a okolností se dočtete v komentované diskografii.

Nezávislé období

The Unraveling (2001)

Hodnocení: 6/10 | Billboard: -
Stopáž: 36:40 | Vydavatel: Fat Wreck Chords | Produkce: Mass Giorgini
Poslechněte si: My Life Inside Your Heart, Everchanging, Six Ways 'Til Sunday

"Díky začátkům u Fat Wrecku máme své kořeny pevně zapuštěné v punk-rockové scéně." - Joe Principe

Rise Against - The Unraveling
Dostat se do dobrých rukou je pro začínajícího interpreta základním stavebním kamenem možného budoucího úspěchu. Rise Against měli to štěstí, že si je vyhlédl zrovna Fat Mike z NOFX, zakladatel kultovního nezávislého vydavatelství Fat Wreck Chords, a nabídl jim smlouvu. Zatím jen na jednu nahrávku, jak je u něho zvykem. Tou byla dlouhohrající prvotina "The Unraveling". "Díky začátkům u Fat Wrecku máme své kořeny pevně zapuštěné v punk-rockové scéně. Vzhlíželi jsme ke kapelám jako třeba Bad Religion a jejich kariéru jsme chtěli následovat," řekl kdysi Joe Principe, spolu s Timem McIlrathem jediný současný člen, který zbyl z původního line-upu. Rise Against se hned na debutu začali profilovat v kapelu, která sice čerpá z hardcore punku 80. let a skupin jako Minor Threat či Black Flag, ale jejíž zvuk se neomezí jen na svižné punkové riffy a revolucionářsky agresivní přístup. Melodičtější vokál ji v uších tehdy značně omezené (ehm, početně) fanouškovské základny zaškatulkoval pod nálepku "melodický hardcore". Album s šestnácti songy většinou nepřekračujícími stopáž tří minut se v roce 2005 dočkalo zremasterované reedice a s ní výrazně uhlazenějšího zvuku, kde původní syrovost dostala za uši. "The Unraveling" je dodnes jediným studiovým materiálem, na němž se frontman McIlrath podílel pouze zpěvem a nenahrál žádný kytarový part. Tahle práce byla na Mr. Precisionovi, který nedlouho po vydání alba kapelu opustil. Co je ale hlavní, Rise Against si vlastní pílí řekli o prodloužení kontraktu u Fat Wrecku.


Tim McIlrath o životě: Straight edge není o tom soudit druhé

Tim McIlrath
© Hugo Chisholm
"Vlastně mě ke straight edge přivedly MacKayeho (Fugazi, Minor Threat) texty. Už v té době jsem byl chlapík, který nepil ani nebral drogy, a tohle rozhodnutí jsem si neuměl nijak vysvětlit. Ale potom jsem si poslechl Minor Threat a to mi otevřelo oči."

"Není to pro mě určující věc, ale prostě se nechci ztotožňovat s pijáckou kulturou. Nejsem k tomu, proto jsem se tak rozhodl. Straight edge není o odsuzování lidí, kteří pijí, je o tom stát mimo, nepít a nedělat tyhle věci, kvůli kterým se pak cítíte tak mimořádně."


Revolutions Per Minute (2003)

Hodnocení: 7/10 | Billboard: -
Stopáž: 37:42 | Vydavatel: Fat Wreck Chords | Produkce: Bill Stevenson, Jason Livermore
Poslechněte si: Like The Angel, Torches, Blood-Red, White, & Blue

"Na 'Revolutions Per Minute' zněly tvrdé party skutečně tvrdě, melodické zase melodičtěji." - Tim McIlrath

Rise Against - Revolutions Per Minute
Nahrání "Revolutions Per Minute" bylo pro hudební výraz skupiny tak, jak jej známe dnes, zcela zásadní. Po oťukávacích manévrech kolem debutu totiž Rise Against natrefili na producenta Billa Stevensona, který jim ve svých studiích The Blasting Room pomáhá dotvářet sound s krátkou odmlkou dodnes. Mimochodem, hudebního citu bubeníka The Descendents využili či využívají i další velcí punk-rockoví interpreti, mezi nimi NOFX, Comeback Kid, No Use For A Name nebo Ataris. Jako velký kariérní milník viděl tohle setkání s odstupem času i baskytarista Principe. "Pomohl nám s některými malými záludnostmi našich písniček, uměl je udělat víc našlapaný. Ale byly tu i další věci, na který bychom sami ani nepomysleli. Dokonce se věnoval i tomu, jakým způsobem si mám vybírat basu. Udělal nás lepší kapelou. O tom jsem přesvědčený," řekl tehdy médiím. Může to znít jako nejotřepanější muzikantské klišé, ale druhá deska opravdu zněla mnohem vyzráleji. Do jisté míry i rockověji. "Tvrdé party zněly opravdu tvrdě, melodické zase melodičtěji," popsal progres stručně Tim McIlrath, který se na "Revolutions Per Minute" objevil už i jako právoplatný kytarista a ladil struny vedle nováčka Todda Mohneyho. Rise Against vybrali z "minutové revoluce" svůj vůbec první singl "Like The Angel". Ten fanoušek-hráč záhy zaregistroval díky skateboardovému konzolovému titulu Tony Hawk's Underground. Výraznější vliv na širší posluchačskou obec a s ním i jakýkoli žebříčkový zápich byl ale kapele v indie stáji zapovězen. Nadešel proto čas pro skutečnou revoluci a odchod do "velké politiky".


Období velké politiky

Siren Song Of The Counter Culture (2004)

Hodnocení: 8/10 | Billboard: 136.
Stopáž: 40:54 | Vydavatel: Universal | Produkce: Garth Richardson
Poslechněte si: Paper Wings, Dancing For Rain, Give It All, Swing Life Away

"Politický aspekt je jen jedna naše stránka. Řekl bych, že jsme pořád spíš kapela, která šíří společenské uvědomění." - Joe Principe

Rise Against - Siren Song Of The Counter Culture
Nešlo o revoltu ve stylu George Orwella, kterého Tim McIlrath rád čítává. Podpis smlouvy s tehdejším Dreamworks Records (Geffen) byl ale i tak pro lidi kolem kapely těžko pochopitelný a hledělo se na něj s obavami o budoucnost hlasu nezávislé scény. Jiný postoj k tomu měl Fat Mike, ač se mu pranic nemuselo líbit, že právě přišel o jednu z hlavních akvizic vlastní stáje. "Nejsou mezi námi vůbec žádné negativní emoce. Není to tak, že bych jim řekl: 'Vy, kurvy, jste ode mě odešly k majoru'." Dobře věděl, že Rise Against mají vlastní kariéru pevně v rukou a do muziky si nenechají kecat ani od silného mainstreamového hráče, jakým je Universal. V opačném případě byli připraveni dát rychlé sbohem. "Mohl tu nastat svár. Něco ve stylu: 'Budeme chtít mít vliv na váš zvuk, na vaše poselství i artwork, budeme kontrolovat, koho máte v kapele, s kým pojedete turné, vaše účesy a všechny ty věci.' Ale s tím nikdo nepřišel!" zdůraznil McIlrath, jak nečekaně bezproblémový přestup (a s ním i následný vzestup) kapelu potkal. Silně politicky orientované album "Siren Song Of The Counter Culture" sice na krátký čas přerušilo spolupráci s osudovým producentem Stevensonem a zaznamenalo další změnu na pozici kytaristy, na druhou stranu ale přineslo pár velkých hitů jako "Swing Life Away", "Give It All" nebo můj osobní tip "Paper Wings". Rise Against najednou figurovali v singlových i albových hitparádách a Amerika tuhle předehru volebního souboje Bush - Kerry nakonec dotáhla až k pozlátku od RIAA. "Politický aspekt je jen jedna naše stránka. Řekl bych, že jsme pořád spíš kapela, která šíří společenské uvědomění," odmítal Joe Principe striktně politickou škatulku, ve které masa poprvé spatřila chicagskou už-dávno-ne-lokálku.


Tim McIlrath o hudbě: Politika? Prostě punk, jehož jsme součástí

Tim McIlrath
© Hugo Chisholm
"To mám srát na to, co se děje ve světě, ve kterým musím žít? Jo, kurva, mám! Nebo ne? Znamená to snad, že jsem politicky angažovaný? Dělá mě to 'extrémně politickým'? Jedinej důvod, proč je naše kapela vnímaná jako extrémně politická, je nedostatek kapel na současný punk/hardcorový scéně, který se nebojí sdělovat cokoli důležitýho."

"Jak jsme se dostali k politice? Byla to součást muziky kapel, na kterých jsme vyrůstali - punkových kapel z 80. let. Jello Biafra byl hodně do politiky, jeho songy jsou zábavné, sarkastické, cynické a vypráví o politice s troškou komedie. Skupiny jako Minor Threat určitě mluvily o důležitých záležitostech."

"Politická nálepka mi nevadí, ale nemyslím si, že je přesná. Nejsme o nic víc političtí než spousta kapel, se kterými jsme začínali. Punk-rock a hardcore byli pro mě s politikou vždy synonymní."

Rise|Rock Against Bush

Rock Against Bush
"Američtí punkeři, spojte se!" vyzval v roce 2004 hudební "underground" Fat Mike. S cílem podpořit demokrata Johna Kerryho v prezidentských volbách proti Bushovi rozjel kampaň Rock Against Bush, jejímž stěžejním názorovým pilířem byla protiválečná propaganda. RAB navazoval na podobně protirepublikánský projekt Rock Against Reagan z počátku osmdesátých let minulého století. K sympatizantům punkového hnutí patřili kromě NOFX a samozřejmě Rise Against také Anti-Flag, Sum 41, Alkaline Trio, The Descendents, Flogging Molly, Green Day , Against Me!, The Offspring, Pennywise a někteří další. Mimo osvěty přímo na koncertech vydali interpreti spojení s Rock Against Bush dvě kompilační nahrávky. Úspěch ale nakonec v poměru 48,3 % - 50,7 % neslavili.

NOFX - Franco UnAmerican


The Sufferer & The Witness (2006)

Hodnocení: 9/10 | Billboard: 10.
Stopáž: 42:46 | Vydavatel: Universal | Produkce: Bill Stevenson, Jason Livermore
Poslechněte si: všechno, pecka za peckou

"Hudba vždy reflektovala naše okolí a je nepochybné, že svět je v téhle době hodně temné místo, asi temnější, než byl při předchozích natáčeních." - Tim McIlrath

Rise Against - The Sufferer & The Witness
Jedním slovem katapult. "The Sufferer & The Witness" spustilo lavinu melodického hardcoru na MTV. Z Rise Against udělalo muzikanty celosvětově vyhledávané pro svou názorovou přímost a otevřenost i dravý přístup, který s sebou nosí od undergroundových počátků. Střední proud objevil Ameriku. Jestli předchozí deska působila opatrněji, tohle byla exploze. Písně s ohromným drivem (vyjma pomalejší "Roadside"), kterým se i přes závažnost sdělovaného dobře dařilo v rádiích. Možná právě proto, že bez zbytečných kudrlin odrážely náladu doby. "Nevím, proč jsou takové, ale naše hudba vždy reflektovala naše okolí a je nepochybné, že svět je v téhle době hodně temné místo, asi temnější, než byl při předchozích natáčeních," zhodnotil Tim McIlrath svoje texty, skrze které se neostýchal dotýkat závažných společenských témat. Síla jejich upřímnosti byla tentokrát umocněná tím, kolik lidí je se vzrůstající popularitou Rise Against přijímalo za své. Singly "Ready To Fall" a "Prayer Of The Refugee" zdůrazňovaly důležitost boje za práva zvířat i lidí. Měly působit jako apel a videoklipy jim dodaly patřičný důraz (viz infobox níže). "The Sufferer & The Witness" to pod nerozlučným producentským duem Bill Stevenson, Jason Livermore dotáhlo až do desítky Billboardu. To byl, panečku, vítr. Rise Against, stojící mimo žánr gigantů Green Day, Blink-182 a The Offspring, se začali popularitou do té doby slavnějším kolegům vyrovnávat. Dnes se mohou směle pasovat na komerčně nejúspěšnějšího punk(rock)ového interpreta vůbec. A největší zásluhu na tom měla čtvrtá studiovka.


Appeal To Reason (2008)

Hodnocení: 6/10 | Billboard: 3.
Stopáž: 48:23 | Vydavatel: Universal | Produkce: Bill Stevenson, Jason Livermore
Poslechněte si: Hero Of War, The Dirt Whispered, Audience Of One

"Oni (Stevenson, Livermore) už nás znají a vědí, čeho jsme schopní. Vědí, co zní jako Rise Against a co nezní jako Rise Against." - Tim McIlrath

Rise Against - Appeal To Reason
Těsně před startem turné s My Chemical Romance (únor 2007) se opět ozvalo bolestivé místo - hlavní kytara. Chris Chasse nahrál s Rise Against obě předchozí desky, jenže propagace pozdější z nich se dobrovolně odmítl zúčastnit. Představa nabitého koncertního plánu ho odradila a zbytek týmu opustil. Problematický post okamžitě obsadil Zach Blair. Inaugurace prostovlasého Texasana proběhla podle představ a kapela se v obměněné sestavě pustila do natáčení studiové pětky "Appeal To Reason". V duchu tradice opět v coloradských The Blasting Room a s osvědčenými partnery. "Oni už nás znají a vědí, čeho jsme schopní. Vědí, co zní jako Rise Against a co nezní jako Rise Against." Rutinní práce, chtělo by se říct. Výsledek ale byl každopádně zase odlišný od toho z doby před dvěma lety. Osobně mě bavil určitě míň. Z hudby se vytratila maximální agrese, jak jsme ji znali z minulosti. Zvuk na "Appeal To Reason" byl snáze konzumovatelný pro lid. Proto také další výrazný žebříčkový milník - třetí flek mezi deskami. Provokativně antibushovský obsah zdůrazňoval politické přehmaty tehdejšího republikánského prezidenta a upozorňoval především na absurditu ozbrojeného konfliktu v Iráku (písně "Hero Of War", "Audience Of One"). Nejhranější skladbou v amerických rádiích byla "Savior", která se následně stala po "Prayer Of The Refugee" teprve druhým singlem Rise Against oceněným zlatou deskou. A jeho autoři dál pokračovali v tom, co jim bylo vlastní - zabývali se Amerikou tady a teď. Inteligentně.


Pět nejsilnějších videí Rise Against

Hurikán Katrina. Pro Spojené státy byl v roce 2005 symbolem naprosté zkázy.

Válka v Iráku. Osudy amerických vojáků v tažení, kde není prostor pro lítost nad ztrátou jednotlivce.

Americký byznys. Nižší cena produktů si často vybírá daň na základních lidských právech přistěhovalců z třetího světa.

Vydržíte se na to dívat dýl než minutu?

Tim McIlrath vybírá na budapešťském nádraží peníze pro zvířecí útulek.


Endgame (2011)

Hodnocení: 9/10 | Billboard: 2.
Stopáž: 46:05 | Vydavatel: Universal | Produkce: Bill Stevenson, Jason Livermore
Poslechněte si: Help Is On The Way, Architects, Disparity By Design, This Is Letting Go, Broken Mirrors

"JE POZDĚ na recyklování. JE POZDĚ na to řídit auta na hybridní pohon. JE POZDĚ na rozhodnutí, jestli věříte, nebo nevěříte v globální oteplování, protože globální oteplování pohltilo planetu." - Tim McIlrath

Rise Against - Endgame
Varovali nás. Ne jednou. Pětkrát. Teď už JE POZDĚ - konec hry. "Endgame" je záznamem dnešní (americké) společnosti. Povinná četba pro budoucí generaci. Můžete se jí obávat. A měli byste, pokud žijete tenhle svět. Podívejte se na ní mcIlrathovskou perspektivou: "Je to cesta, jak promluvit o světě odlišným způsobem, než jsme to dělali v minulosti. Hovoříme o světě z toho pohledu, že už JE POZDĚ na recyklování. JE POZDĚ na to řídit auta na hybridní pohon. JE POZDĚ na rozhodnutí, jestli věříte, nebo nevěříte v globální oteplování, protože globální oteplování pohltilo planetu." JE POZDĚ, protože Hurikán Katrina už udeřil zkázonosnou silou. Protože mladí už se tolik "bojí" své homosexuální orientace, že vlastní životy raději dobrovolně končí. Nechtějí být terčem posměšků. Méně přímé politiky albu prospělo. Zbyl prostor pro témata obyčejnému člověku bližší. A pro naději. Ta umírá poslední, buďme proto pozitivní ("Help Is On The Way"). Rise Against se zase o kousek vzdálili soundu, kde kdysi zapustili kořeny. Logicky. Povyrostli. Leštěnému punk-rocku se dostalo řádné péče, aby "Endgame" vyšlo s největším odstupem ze všech studiových nahrávek. Zní moderně a má i pár hostovaček. Třeba Matta Skibu z Alkaline Trio, který nahrál vokál i na "Appeal To Reason". Z vroucího ušmudlaného kotlíku pod "The Unraveling" máme dnes decentní tisícihlavý mosh pit těsně pod vrcholem mainstreamové hitparády. Ideály ale přetrvaly. V tom je opravdová grandióznost Rise Against. Tohle je totiž punk!


"Je v pořádku občas zapochybovat o autoritách, to je to, co děláme. A někteří lidé z toho mají strach." - Rise Against


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • ... (kostkacz, 15.03.2012 19:39) Reagovat

    Vyčerpávající článek, pěkně jsem si početl. Na zítřek se těším jak pes na kost.

  • Ale co s tím... (Garbáž, 15.03.2012 22:43) Reagovat

    Rise Against a stejně tak Anti-Flag jsou dvě kapely, které aktivně poslouchám a mám k nim trochu podivný vztah.
    Mají můj plný respekt za to, že se v dnešní době totální degenerace hudebního vkusu drží svého poctivého "řemeslného" punkového pojetí, za to že jsou hudebně kvalitní, za to že umí zahrát na živo přinejhorším stejně dobře jako na desce.
    Ale na druhou stranu, když přijdou na přetřes jejich názory, jsem nepatrně konsternovaný, protože nejsem schopný takovou názorovou soustavu nijak pořádně uchopit. Přijde mi trochu ubohá, a hodně naivní. Docela mě irituje takový ten iracionální idealismus. To, že takoví lidé se snaží svůj názor racionalizovat zastřešením nějakým nesmyslným hnutím. Že všechny své teze staví primárně na destruktivním principu, místo aby byly konstruktivní. Chtějí všechno zrušit, vypnout, rozložit a pak nedělat nic. A nejvíce mě na tom celém nejvíce zaráží, že "programové" zaměření těchto názorů zahrnuje i takové části společnosti, které nemají žádnou logickou vazbu na problémy, které chtějí, ale nemůžou vyřešit.
    Takže můj výsledný vztah k těmto dvěma konkrétním skupinám by se dal shrnout asi tak, že dokud se při poslechu příliš nesoustředím a nevnímám text a témata, poslouchají se mi hodně dobře. Ale jen co se zamyslím, musím se sám sebe ptát: "Co to poslouchám za maniaky? Fakt to myslí tak vážně?", potažmo "Kdo mi sežral moji šunku?". Přitom jejich cílem je vyvolávat zamyšlení nad úplně jinými věcmi.

    Jen aby nedošlo k nějakému nepochopení, úplně stejně se "směju" třeba i v článku zmíněným republikánům (pro mě taky extrémisti). Podle mého názoru totiž svět není hra o to, kdo má a kdo nemá pravdu. Ani kdo je, a kdo není dobrý. A už vůbec to není hra o to, kdo bude řídit dějiny. Případní kormidelníci totiž mají jeden základní problém - kormidlo neexistuje. Svět není černobílý.

    • Re: Ale co s tím... (Joe, 16.03.2012 16:47) Reagovat

      Moc dobře napsané. Vidím to úplně stejně.

      • Re: Ale co s tím... (Garbáž, 16.03.2012 19:34) Reagovat

        Včetně té šunky? :) Tu totiž považuju za stěžejní.

  • ... (Ujo Bonifa, 16.03.2012 19:10) Reagovat

    Rise Against vzdy boli a myslim ze aj budu politicka kapela a ich nazory patria k nim, ak by ich prestali propagovat tak je to mrtva kapela..vyrastali na kapelach, ktore podporovali straight edge, vegetarianstvo/veganstvo takze neni dovod sa rozlucovat nad tym...podla mna posledne dva albumy uz nie su moc hudobne dobre ale drzia sa toho v co veria, takze velky respekt pre nich...kiez by v hardcore/punku a nie len v nom bolo viac takychto kapiel...PEACE

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 37. týden 2018
Také s deskou "SpOlu" je Tomáš Klus nejprodávanější. Rádiím vládne usměvavý Alvaro Soler Pohled na albovou hitparádu jasně demonstruje, že podzim je tady. Její čelo totiž opanovaly novinky - a ne ledajaké, o přízeň fanoušků se v ten samý týden prali Tomáš Klus, Paul McCartney i Lenny Kravitz. To v rádiích ještě... čtěte zde
Vydáno: 21.09.2018 13:00 v sekci Novinky | České hitparády
0
The Kooks - Let's Go Sunshine 6/10
Recenze: The Kooks na "Let's Go Sunshine" nabízejí jen průměrný materiál Britská partička The Kooks si po právu v posledních letech vysloužila pozici jedné z největších hvězd indie rocku. I proto se letos pánové objevili v roli headlinerů Rock for People, kde představili nové písně z páté desky "Let's... čtěte zde
Vydáno: 21.09.2018 10:30 v sekci Recenze
0
Xindl X - Asi jsem až příliš upřímný člověk
Rozhovory: Xindl X - Asi jsem až příliš upřímný člověk Nové album "Sexy Exity" původně plánoval Xindl X vydat jako výběrovku svých největších hitů se čtyřmi novinkami. Nakonec se ale tak rozepsal, že vznikla regulérní řadovka se čtrnácti písničkami. "Bylo mi líto tam kteroukoliv z... čtěte zde
Vydáno: 20.09.2018 10:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
1
Ivan Král, Lucerna Music Bar, Praha, 18.9.2018
Naživo: Na koncertu Ivana Krále se zjevil i Magor Ivan Král vydal další skvělou desku "Colors", s níž právě zahájil krátkou šňůru po sedmi českých městech. A hned úvodní, dlouho dopředu vyprodaný koncert v pražském Lucerna Music Baru ukázal, že živá vystoupení... čtěte zde
Vydáno: 19.09.2018 09:02 v sekci Naživo
2
Nové desky 37/2018 - od Diany Krall s Tonym Bennettem přes Olympic po Davida Guettu
Nové desky 37/2018 - od Diany Krall s Tonym Bennettem přes Olympic po Davida Guettu Hned trojice muzikantů, Diana Krall společně s Tonym Bennettem a také Willie Nelson, tentokrát lovila v Great American Songbook. Kontrastovat s nimi bude rekapitulující Jean-Michel Jarre, tanečně laděný David Guetta, electropopový objev... čtěte zde
Vydáno: 18.09.2018 13:00 v sekci Novinky | Nové desky
6
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 29-30/2018 - od Ricka Astleyho přes Rise Againts po Underworld s Iggy Popem (02.08.2018 07:13)
- Naživo: Foo Fighters na Rock im Parku excelovali, Gorillaz lákali na novou desku (09.06.2018 11:16)
- Fotogalerie: Rise Against v obrazech (06.06.2018 08:29)
- Rise Against zahrají v Praze už za dva týdny, večer zahájí From Our Hands (23.05.2018 12:46)
- Recenze: "Love Is For Losers" The Longshot je prvním soundtrackem pro letošní léto (30.04.2018 09:37)
- Rise Against představí v červnu v Praze nové album (25.01.2018 14:37)
- Video: Green Day na sebe upozorňují provokativním klipem k "Back In The USA" (23.11.2017 13:56)
- Green Day nabídnou již v listopadu výběrovku "God's Favourite Band" (13.10.2017 14:46)
- Fotogalerie: The Offspring v Praze řádili (téměř) jako za mlada (24.08.2017 08:12)
- Audio: Bastille s orchestrem a dechy předělali "Basket Case" Green Day (18.08.2017 12:57)

ALBUM TÝDNE 38/2018

Paul McCartney
Egypt Station

Ex-Beatle Paul McCartney má na svém kontě další desku. "Egypt Station" je jeho čtyřiadvacátou studiovou nahrávkou a první dva uvolněné singly slibovaly mnohé. Zároveň ale v hlavě hlodal červíček pochybností. S pověstí živoucí legendy se ty nové desky přece jen netočí zrovna snadno.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 01.10.
Xavier Rudd (AUS) (Palác Akropolis, Praha)
Út 02.10.
Al McKay’s Earth, Wind & Fire Experience (USA) (Bobycenturm, Brno)
St 03.10.
Vojtěch Dyk & B-Side Band (Metro Music Club, Brno)
Čt 04.10.
Vojtěch Dyk & B-Side Band (Metro Music Club, Brno)
So 06.10.
Shania Twain (CAN) (O2 Arena, Praha)
So 06.10.
Ondřej Havelka a jeho Melody Makers (Sono Centrum, Brno)
Ne 07.10.
Per Gessle's Roxette (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Ne 07.10.
Pouya (USA) (Roxy, Praha)
Ne 07.10.
[loveit] sound: Pouya (USA) (Roxy, Praha)
Po 08.10.
Crown The Empire (Futurum Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vláďa Šafránek Debbi Kryštof Pokáč Voxel Beyoncé Ewa Farna Antonín Rauer Sia Adele Lady Gaga Rihanna Coldplay Bára Basiková AC/DC The Cure Madonna Linkin Park Marilyn Manson Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver