Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Rozhovory

The Cinematic Orchestra - Nejsme jen banda lidí, kteří milují hudbu

18.01.2012 09:00, Dan Hájek

The Cinematic Orchestra se chystají podruhé dobýt Prahu, kam dovezou nový program i sestavu. S leaderem Jasonem Swinscoem jsme probrali i jeho zalíbení ve filmové muzice, chystané plány a nakousli jsme také to, na co se v Lucerna Music Baru můžeme těšit.

Rozhovor s Jasonem Swinscoem jsme nakonec museli udělat nadvakrát. Poprvé byla zcela proti vydatná sněhová bouře, která zavinila, že v oblasti, kde v současnosti Jason bydlí, nešel ani elektrický proud. Podruhé jsme ho zastihli kdesi v parku na dětském hřišti s jeho dcerkou.

Zhruba před měsícem jsme se pokoušeli o náš první rozhovor. V Los Angeles, kde ses v tu dobu zrovna nacházel, zuřila bouře. Teď, doufejme, je nebe klidné a mně se nabízí první otázka - jsi stále ještě v L.A.?

Zdravím do Prahy. Ano, stále jsem ještě v L.A.

The Cinematic Orchestra (Jason Swinscoe)

Poslední deska The Cinematic Orchestra "Ma Fleur" byla vydána před pěti lety. Došlo od té doby k nějakým zásadním změnám, ať už v kapele nebo u tebe v soukromí?

Dá se říci, že skutečně došlo ke spoustě změn. V kapele se vystřídalo hned několik pianistů, chvíli jsem měl i nového bubeníka, také vlastně nového kytaristu. Těsně před vydáním "Ma Fleur" jsem se přestěhoval do New Yorku, kde se album i mixovalo. Tam jsem v místním coffee shopu potkal skvělého kluka Larryho, který natáčí svou hudbu pod jménem Grey Reverend. Teď vydává na mém labelu a stal se i naším kytaristou, což je jedna z těch největších změn. Také máme nového pianistu Austina Peralta, se kterým jsme, ještě společně s baskytaristou z L.A. a bubeníkem z New Yorku, měli minulý týden nahrávací sessiom. Zkrátka se změnou místa začaly být věci mnohem více flexibilní.

Takže slyším o samých pozitivních změnách...

Přesně tak, velmi pozitivních.

Na zmíněné "Ma Fleur" hostují dva výjimečné hlasy - Patrick Watson a zpěvačka Lou Rhodes z obnovených Lamb. Jak jste se potkali a jakým způsobem si vybíráš vokalisty?

S Patrickem mě vlastně seznámil můj manažer poté, co slyšel jeho debut "Just Another Ordinary Day" a zejména úchvatnou skladbu "The Great Escape" z "Close To Paradise". Poté jsem se za ním vydal do Montrealu a zjistil, že Patrick je jedinečný člověk s obrovským talentem. Pět dní jsme strávili za pianem v jeho studiu, společně napsali text a skladbu záhy dokončili. Je opravdu velmi talentovaný, má úžasný sluch a cit pro hudbu, velmi rád bych s ním i nadále spolupracoval. A s Lou se znám docela dlouho, právě díky Lamb. Její a náš bubeník jsou přátelé, stejně jako náš baskytarista Phil. V Manchesteru je hudební scéna rozvinutá, ale spíš malá, takže se tam vlastně všichni znají. Každopádně Lou je skvělá žena s krásným hlasem.

Co tedy říkáš na nové album Lamb "5"?

Líbí se mi a jsem rád, že se dali zase dohromady. Vlastně ani nevím, proč se rozpadli. Zřejmě se báli toho, že se okoukají. Teď asi zřejmě potřebují vydělat peníze, tak využili toho, že v Americe probíhá něco jako 90's revival, v UK k tomu došlo už mnohem dříve. Každopádně Lamb jsou skvělá kapela, vždycky dělali úžasnou hudbu a potěšilo mě, že v tom mohou pokračovat.

Loni jsi mixoval kompilaci do série "Late Night Tales". Jak se ti taková práce líbila?

Moc, myslím si, že idea těchto kompilací je skvělá, i když je velmi náročné vybírat z takového množství různé hudby, aby byl konečný mix sladěný. Je to obtížné, zejména když jde o kompilaci mixovanou. Pokud jde o pouze výběr, jde pouze o selekci skladeb a nemusíš se vlastně umělecky příliš angažovat. Mně to dělalo trochu problém a trvalo nějaký čas, než jsem se odhodlal znovu k práci vrátit. Výsledkem byl dvacetiminutový session mix, ale poté jsem bohužel zjistil, že na jeden motiv nedostanu práva, takže celá věc krachla a musel jsem vymyslet zcela nový koncept. Autorská práva jsou často problémem tvoření podobných kompilací. Jsem velmi rád, že jsem mohl přispět, ale upřímně to nebyla žádná legrace.

Můžeme v brzké době počítat s novým albem The Cinematic Orchestra, případně kdy?

Jasně, objeví se určitě letos. Jsme asi v polovině práce a můžu říct, že to bude skvělá deska - nejlepší. (smích)

Nedávno jsem četl o připravovaném DVD "Live At The Barbican" - bude také vydáno letos? Můžeme se těšit také na nějaký bonusový materiál?

Je to pravda. Ovšem nejde jen o záznam koncertu v The Barbican, ten je pouze na začátku. Zařadili jsme tam také naše vystoupení ze Sydney v Austrálii. Nyní už jde jen o technickou záležitost, vybrat jednotlivá videa, dát je dohromady s audio stopou a konečné úpravy. Vlastně je DVD téměř hotové a vypadá velmi slibně. A s bonusovým materiálem taky počítáme.

Jason Swinscoe

Jason Swinscoe ...je zakladatelem a leaderem projektu The Cinematic Orchestra. Na následovníka jejich poslední desky "Ma Fleur" už se čeká pět let, debutovali albem "Motion", které sklidilo velmi příznivé kritiky již v roce 1999. Studiové dvojce "Every Day" (2002) se dařilo neméně dobře, vznikla k ní i alternativní verze pod pseudonymem "Man With A Movie Camera", ta obsahovala i hudební doprovod k němému dokumentu ruského režiséra Dziga Vertova (1929). Swiscoe však začínal v kapele jménem Crabladder, tehdy ještě studoval Fine Art na Cardiff College; oficiálně ale vydali pouze jeden singl. Jason je i příležitostný DJ a remixér. "Motion" jim mimo jiné otevřelo dveře i na ceremoniál Directors Guild Of Great Britain, aby zde zahráli poctu režiséru Stanleymu Kubrickovi.

V poslední době jsi pracoval na hudbě ke starým filmům. Co tě nejvíce ovlivňuje při skládání filmové hudby, máš nějaké favority?

V hudební historii je tolik úžasných lidí, kteří dělali filmovou hudbu, počínaje Ericem Satie, dále Bernardem Hermanem, Quicy Jonesem a dokonce i Milesem Davisem. V současné době jsou skladatelé, kteří dělají skvělou filmovou muziku, třeba, zapomněl jsem jeho křestní jméno - myslím, že to je Antonio Pinto - dělal hudbu k filmům jako "Senna" nebo "City Of God". Také velmi uznávám Gustavo Santaolallu, který je držitelem Oskara za hudbu ke "Zkrocené hoře" a složil doprovod pro "21 gramů" a "Babel". Je to něco jiného než klasické hollywoodské soundtracky plné smyčců a orchestrální hudby. Nyní je to tak trochu kouzelná formule, kopa smyčců, drobet perkusí a hlavní hudební téma je hotovo. Naštěstí už filmoví režiséři žádají filmové společnosti o více experimentální autory a skladatele. Je fajn vidět, že si někdo vybral něco jiného - kupříkladu spolupracuje s někým, kdo dělá výhradně elektroniku nebo naopak čistě folkovou hudbu. Proto mám rád právě Gustava Santaolallu, ten totiž ukazuje, že i samotná kytara může odvyprávět celý příběh.

Chystáš se stále pokračovat ve skládání hudby pro staré filmy?

Rád bych, loni v říjnu jsme odehráli v Barbicanu v Londýně koncert nazvaný "InMotion", pojmenovaný po mém labelu. Přizval jsem ke spolupráci lidi, zejména ty, co hrají elektroniku, aby se podíleli na tvorbě hudby k filmům, které jsem sám vybral. Když jsme tedy v říjnu v Barbicanu hráli, měli jsme vybráno šest různých filmů mezi roky 1921 až 1999. Každý skladatel byl z jiné země, což také tvořilo určitý koncept. Já s kamarádem s L.A. jsme udělali jeden fragment k snímku ze sedmdesátých let, s The Cinematic Orchestra jsme vytvořili dvě skladby (Jason má na mysli "Entr'acte"a "Manhatta" - kompozice, které loni vyšly digitálně; poznámka autora), Grey Reverend spáchal hudbu k holandskému dokumentu z roku 1924 s názvem "Rain". A je to přenosná show, v dubnu se chystáme udělat stejný koncert v Japonsku. Zároveň stále hledám nové autory, kteří by mohli přispět svým talentem. Taktéž jsme udělali záznam, který by mohl vyjít v létě.

Pokud nejsi příliš zaneprázdněn a uděláš si čas na kino - jaký je tvůj oblíbený film za rok 2011 a oblíbený film vůbec?

Několik zajímavých filmů jsem v poslední době viděl. Třeba "Drive", který byl trochu stylizovaný, ale přesto zajímavý. "The Ides Of March" byl taky dobrý film. Nemám žádný oblíbený film, stále své názory v této věci měním, je to stejné jako otázka na nejoblíbenější desku nebo knihu. Z dokumentárních mě třeba fascinoval právě "Senna", což je rozsáhlý životopis o závodníkovi Ayrtonu Sennovi, ten se mi líbil velmi, ale stejně bych neřekl, že to je můj neoblíbenější dokument ze všech.

Za pár dní přijedete po pěti letech opět do Prahy (přesně 18. ledna v Lucerna Music Baru). Co bychom od koncertu měli očekávat?

Přesně tak, pamatuju si náš poslední koncert v Praze, zdá se to jako věky, ale bylo to velmi dobré. Vlastně se vrátíme v nejlepší formě. Uvidíte opět Luka za bubny, Toma Chanta se saxofonem, již zmíněného nového pianistu Austina Peralta, kytaristu Grey Reverenda, mě samotného a Stuarta McCalluma také s kytarou. Jsme teď docela silná kapela, máme z čeho vybírat, co můžeme zahrát. Není jisté, že zazní nějaký nový materiál, ale je to možné. Je to fajnová a dynamická show, kdy hrajeme dost instrumentálních jazzových kousků, ale také tiché skladby jen pro kytaru a hlas. Velmi nás to baví, v poslední době každý žijeme v jiném koutě světa a koncerty nás vždy znovu spojí. Nejsme jen banda lidí, kteří milují hudbu, hudba je to, co nás doopravdy spojuje a skrze ni jsme se vlastně stali přáteli. Láska k hudbě a touha dělat ji, je to, co máme společné.

Díky za rozhovor, přeji hezký den nebo noc, cokoli, co v L.A. právě je.

Je skoro deset dopoledne, tobě přeji hezký večer, uvidíme se na koncertě.

Spoluautorem rozhovoru je Pavel Mokroš.

Související články

Lamb - Live At The Paradiso (Recenze DVD)
Lamb - Butterfly Effect (Video Jukebox)
Lamb, Jay Leighton, The Ramona Flowers, Fléda, Brno, 5.2.2012 (Naživo)
Lamb, Jay Leighton, The Ramona Flowers, KC Vltavská, Praha, 4.2.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (50-41) (Publicistika)
The Cinematic Orchestra, Grey Reverend, Lucerna Music Bar, Praha, 18.1.2012 (Naživo)
The Cinematic Orchestra, Lucerna Music Bar, Praha, 18.1.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Lamb přijíždějí do Prahy a do Brna se svým existenciálním albem "5" (Tiskové zprávy)
The Cinematic Orchestra přivezou ďábelského Greye Reverenda (Tiskové zprávy)
Čekání končí. The Cinematic Orchestra se v lednu objeví v Praze (Tiskové zprávy)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »