Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Zase trochu jinak a zase skvěle

02.02.2012 11:02, Marek Odehnal

Američtí "Krakonošové" Mastodon přišli na podzim s už svou pátou řadovou deskou "The Hunter", která je zase trochu jiná než její předchůdci. Tentokrát čtveřice místo koncepčního díla s dlouhými skladbami vsadila na tradiční písňovou formu a silné melodie. Výsledek se opět povedl a poslouchá se skvěle.

8/10

Mastodon - The Hunter

Vydáno: 27.09.2011
Celkový čas: 52:54

Skladby: Black Tongue, Curl Of The Burl, Blasteroid, Stargasm, Octopus Has No Friends, All The Heavy Lifting, The Hunter, Dry Bone Valley, Thickening, Creature Lives, Spectrelight, Bedazzled Fingernails, The Sparrow

Vydavatel: Supraphon / Warner Music

Atlantští dřevorubci Mastodon jsou jedinečným úkazem metalové scény posledních let a jejich nejnovější nahrávka "The Hunter" tento fakt jenom stvrzuje. Kapela, která začala jako syrová a neurvalá metalová mlátička se sludgeovými vlivy, na dalších albech přidávala na košatosti aranží i melodičnosti svých skladeb, aniž by přitom jakkoliv zatratila svůj bahenní undergroundový původ a špinavý stonermetalový zvuk. Tato evoluce byla završena předchozím opusem "Crack The Skye", který představil koncepční textový příběh a dlouhé epické kusy místo klasického písňového formátu, stejně tak jako široké psychedelické koláže a nálady odkazující na art rock 70. let. Kdo by to byl do těch vousatých neandrtálců tehdy řekl.

Na první poslech

Zase jinak a tentokrát jsou to klasické písničky. Uvidíme, jak polezou do hlavy.

Po tomto veledíle se logicky nabízela otázka kudy dál a v tomhle ohledu se o nich ne nadarmo tvrdí, že svým unikátním zvukem a jedinečným spojením tvrdého metalu a silných melodií jsou takovou Metallikou první dekády své existence pro současnou dobu. Tento příměr se dá přitom použít i na konkrétní desky tak, jak vyšly za sebou. Syrový a neučesaný, avšak budoucí možnosti jen lehce naznačující debut, druhá deska představující rukopis v plné síle a zároveň i s nejlepšími skladbami, třetí deska přirozeně pokračující ve stejně kvalitně položených kolejích, čtvrtá deska jakožto vrchol kapelní progresivity a uměleckých ambicí. A pátá nahrávka? Přesně tak, Mastodon si stejně jako tehdy Metallica řekli, že natočí prostě písničkovou desku. A stejně jako Hetfieldovcům se jim to náramně povedlo, aniž by přitom sklouzli k lacinosti.

"The Hunter" je zkrátka přesný opak minulého počinu. Je to kolekce krátkých, ale setsakramentsky dobře napsaných nepodbízivých písniček bez nějaké společné textové linie. Pojďme se podívat na ty nejlepší z nich. Úvodní "Black Tongue" je našlapaná a pořádně heavy hitovka, upomínající na jejich nejlepší album "Leviathan" a konkrétně pak na tehdejší drtící singl "Blood And Tunder". První videoklip "Curl Of The Burl" představuje pro změnu netypicky melodickou pecku s halucinogenním nádechem, která vyvolává ducha původních Black Sabbath a hlavně v refrénu je ten Ozzy Osbourne opravdu nepřeslechnutelný. Mimochodem, když jsme u těch zpěvů, všichni tři zpívající muzikanti udělali se svými vokály velké pokroky, což jde to slyšet na první poslech. Minimálně na této desce, otázka samozřejmě zní, jak se s tím popasují naživo, kde jim to dřív občas hodně ujíždělo.

Zasněná balada navazující na stratosfericko-pinkfloydovskou atmosféru předchozího alba "Crack The Skye", taková je titulní věc desky. Naproti tomu "Thickening" svou ležérní elegancí, kytarami i zpěvy evokuje stonerrockovou stylovost Queens Of The Stone Age. Ze zbytku jinak chytlavých svižnějších skladeb vybočuje ještě takřka muzikálová "Creature Lives" začínající smíchem, který se pak překlene v epickou monumentální hymnu se sborovými zpěvy, připomínající nějaké heavymetalové warriors opusy, ovšem bez všech těch draků, bitev a obecných klišé. Závěrečná nádherná suita "The Sparrow", plná náladotvorných kytar a psychedelických vokálů, album skvěle uzavírá.

Výtku sice mám k možná až příliš dlouhé stopáži. Ta by v případě nekoncepčního souboru samostatných skladeb tohoto typu nejspíš neměla výrazněji přesahovat optimální třičtvrtěhodinku a zkrácení o takové dvě skladby by rozhodně bylo ku prospěchu věci, přesto zde máme opět úplně jinou a opět výbornou desku těchto svérázných Američanů. Dokonce bych ji v jejich diskografii přiřadil po průlomovém "Leviathanu" a epickém "Crack The Skye" bronzovou příčku. Je opravdu neuvěřitelné, že ať se tahle čtverka vydá progresivnějším nebo naopak přímočařejším směrem, vždy je výsledek nadmíru povedený. A stejně jako po minulé desce je velmi těžké odhadnout, do jakých hudebních teritorií se Mastodon podívají příště. Jsou prostě nevypočitatelní a předem neprokouknutelní, a tak to má být. Bravo!

Související články

Reunion koncerty Black Sabbath proběhnou bez Billa Warda (Novinky)
Metallica, Synot Tip Aréna, Praha, 7.5.2012 (Naživo)
Metallica, Synot Tip Aréna, Praha, 7.5.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Chystáte se na Metalliku? Neparkujte před Arenou (Novinky)
Do knihkupectví míří nová kniha o Metallice (Novinky)
Black Sabbath nahrávají bez bubeníka, Iommi se léčí z rakoviny (Novinky)
Film v 3D o Metallice natočí režisér "Predátorů" (Novinky)
Metallica: "Novou muziku bychom mohli rozdávat v cereáliích" (Novinky)
Black Sabbath ruší letní koncerty, Ozzy na nich vystoupí sólově (Novinky)
Předkapelami Metalliky v Praze budou Machine Head a Gojira (Novinky)

Názory

WOW (lenka, 08.02.2012 18:30) Reagovat - e

takovýhle kapel by mělo být víc, aby vycházela odbrá alba, aby bylo co kupovat (když si furt hlavouni stěžujou, že se cd prodávaj málo).
už se mi dlouho nestalo, že mě recenze rozesmála už v úvodníku. krakonošové? dobrý a trefný!

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »