(Kromě názorů u článku se ke glose vyjádřil i Libor Lisý z vydavatelství EMI, jenž jej pojal jako otevřený dopis Tomáši Tenkrátovi. Zveřejňujeme ho v plném znění.)

Milý Tomáši, v žádném případě Ti nechci upírat právo svobodně se vyjadřovat. Nechci s Tebou ani dlouze polemizovat, byť se to vcelku nabízí. Pasoval ses tu na odborníka, přitom se zdá, že Tvou jedinou kvalifikací je prostý fakt, že se Ti nelíbí, jak Radiožurnál hraje. Ve svých příspěvcích si nijak nepřesvědčil, že o fungování rádia něco víš, spíš naopak. Vždyť Tvá vyjádření jsou plná rozporů. Především, Radiožurnál je jedním z programů Českého rozhlasu. Tvrdíš, že by měl být stanicí pro masy, zároveň horuješ pro zařazení tzv. kvalitní hudební produkce, která je ovšem z podstaty menšinová. Rádio, které by "hudebně negramotné lidi" vzdělávalo, jak žádáš, nemůže nikdy být masovým médiem. Televizní kanál ČT2 a jeho sledovanost budiž dobrým příkladem. Souhlasím, že Český rozhlas zcela ignoruje mladší populaci. Ano, schází tu stanice podobná britské BBC Radio 1, která vedle témat blízkých mladým lidem nabízí i "jejich" muziku. Radiožurnál je zpravodajské rádio, hudba by měla tvořit naprosto zanedbatelnou část jeho programu, případně by z něho měla zmizet úplně. Chybí snad někomu na ČT24 nebo CNN? Podobně by se daly rozporovat i další části Tvého textu. Když horuješ za odstranění tzv. selektoru, tedy nástroje, který slouží k odbavování hudby v každém větším rádiu, působí to vskutku naivně. Selektor není žádná mantra, využívají ho všude na světě. Je to sluha, jehož služba je pro větší rozhlasovou stanici nepostradatelná. Problematické může být jen špatné zacházení s ním. Opakuji, v žádném případě Ti neberu právo, aby ses k tématu vyjádřil, jakkoli mi Tvé názory mohou připadat nekompetentní. Co mne ovšem nutí reagovat, je způsob, jakým své postoje a myšlenky prezentuješ. Namísto věcného argumentování ses totiž uchýlil k osobním invektivám, které do podobné diskuze prostě nepatří. Netvrdím, že jsem s výběrem hudby na Radiožurnálu spokojen. Problém však vidím v mnohem širším kontextu a soudím, že ho nelze personifikovat do osoby hudebního dramaturga. Jeho výměnou by se mnoho nevyřešilo, vždyť první program ČRo nabízí víceméně podobnou hudební kulisu od počátku devadesátých let. Tím méně řeší pokus o dehonestaci a skandalizaci člověka aktuálně odpovědného za hudební složku Radiožurnálu, kterého ses dopustil. Musicserver vnímám jako seriózní médium, které mapuje nejen dění na hudební scéně, ale všímá si i témat, která s muzikou souvisejí. Snaha zapojit se do diskuze o hudební náplni Radiožurnálu budiž důkazem. Osobně ji vítám, avšak formu, kterou jsi zvolil, považuji za nešťastnou a přinejmenším nedůstojnou. Doporučuji méně emocí, více rozvahy a studia daného tématu. Přeji mnoho štěstí.Libor Lisý