Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Do třetice všeho nejlepšího? Tak to každopádně!

21.11.2011 00:00, Simona Knotková

Tuzemská parta Airfare při nahrávaní třetí desky "Youngblood" vsadila na kdeco. Například na producenta Smashing Pumpkins Bjorna Thorsruda, ale také na magické datum 11. 11. 2011, ve kterém se kluci rozhodli svou novinku vydat. Dopomohly tyto ingredience k úspěšnému výsledku, nebo jim ani to nebylo nic platné?

8/10

Airfare - Youngblood

Vydáno: 11.11.2011
Celkový čas: 32:39

Skladby: Dancing Kings, Youngblood, Radio, Take Me On, Right Now, Goodbye, Hello, Dangerous, Sands Of Time, Doctor Z

Vydavatel: Pop Off Production

Airfare jsou kapelou, která na českou scénu vtrhla v roce 2008 s debutem "Hotel Moscow" a s hitovkou "Sorry Baby". Kapelou, která si za tři roky stihla vybudovat slušnou fanouškovskou základnu. Bohužel jsou ale také kapelou, nad kterou většina hudebních kritiků a jiných chytrolínů spíše ohrnuje nos a častuje ji kdejakými výrazy. Arogantní floutci. Protekční spratkové. Nevýrazná kopírka The Strokes (nebo, chcete-li, The Libertines.) Já oproti tomu ohrnuju nos nad těmihle lacinými předsudky. Je tedy pravda, že se Airfare ještě nepodařilo zatím udělat i něco zásadnějšího než jen u nás (a vcelku bez nějaké větší odezvy) zastupovat zmíněné kytarovky. Na stranu druhou nelze ani přehlédnout fakt, že už od začátku své kariéry jasně dokazují, že zruční jsou a určitý potenciál v sobě taky mají. Pořád patří k tomu nejlepšímu, co mladá rocková scéna u nás může nabídnout.

Kapela si své pozice nejspíše byla moc dobře vědomá, když do nahrávacího studia usedala potřetí, a rozhodla se se všemi nařčeními zatočit. Koneckonců pokud by to už nemělo vyjít napotřetí, tak kdy potom? Navíc se jim na natáčení podařilo z Ameriky dotáhnout Bjorna Thorsruda, producenta, který má na svědomí i desky takových jmen, jako jsou Whitesnake nebo Smashing Pumpkins. Jak celé úsilí tedy nakonec dopadlo?

První změnu lze rozpoznat už při pohledu na tracklist novinky. Z tradičních dvanácti či třinácti položek se zkrouhl na pěkně zakulacenou desítku. Airfare zřejmě došlo, že je lepší pořádně zamakat na menším počtu skladeb než vypustit ven sice více věcí, ale vesměs se babrajících v nemastném neslaném průměru. I ten rozdíl dvou nebo tří songů má totiž často velký význam.

Album načíná slušný otvírák "Dancing Kings", který napovídá, že i tentokrát budeme mít nejspíše co do činění s nekomplikovaným, chytlavým rockem, v jehož textech asi není třeba hledat i něco víc než to, co je tam slyšet už na první poslech. Po něm následuje "Youngblood". Ta splňuje všechny předpoklady, které byste od takto pojmenovaného songu čekali, stejně jako skvěle reprezentuje titul celého nosiče. Nekompromisní dravá vypalovačka. Fanoušci ji ostatně už můžou znát z profilu skupiny na Bandzone, podobně jako "Radio", "Take Me On", nebo "Doctor Z". Poslední jmenovaná, vonící po nablýskaném disco parketu, je asi největším zpestřením a překvapením alba. Svůj part si v ní odzpívala i Charlie One z Ohm Square.

Jak skvělé je zjištění, že i zbytek se povedl stejně jako tyto první ochutnávky. Stylově k velkému posunu opravdu nedošlo; stále se jedná o přímočarý rock'n'roll s jasným cílem zásahu. Přesto se hlavně stálým fanouškům můžou zdát noví Airfare odlišní. Na novince vyspěli a svůj zvuk vybrousili k dokonalosti. Každý detail je na ní pečlivě promyšlený a každý prvek na ní má své místo. Korunu tomu už jenom dodává jako vždy smrtelně charismatický hlas Thomase Lichtaga. Dělá mi dokonce velice zatěžko vyjmenovat na "Youngblood" nejsilnější místa. Kvalita celku je vyvážená, a žádný track ty ostatní vyloženě nepřevyšuje. Ovšem pozor, to stejné se dá říct i o opaku - nic tu nepřebývá. Airfare se v podstatě podařilo natočit deset plnohodnotných hitů.

Sečteno podtrženo: Jo. Airfare napotřetí uspěli. Jedna z nejlepších českých desek tohoto roku? No a ostatně, proč ne? A ať ta věta zní sebevíc jako klišé (hlavně v případě Airfare s jejich česko-americkým frontmanem), tahle deska vůbec nezní česky a klidně se s ní kapela může dostat i dál než jen do česko-moravských klubů. Jde vidět, že Bjorn Thorsrud odvedl velký kus práce a vytřískal z muzikantů všechno, co v nich nejspíše už pěknou chvíli dřímalo, ale nevědělo přesně, jak ven. Všechnu tu jejich mladou krev. Ovšem nebudeme klukům křivdit - největší zásluha patří jim. A teď je už jenom na vás, jestli odhodíte předsudky a dáte jim šanci, nebo si dál budete jet po své lajně plné despektu. Každopádně, v případě druhém budete možná ochuzeni o jedno z překvápek roku.

Související články

Britský riot South Central rozbije v pátek Chapeau Rouge (Tiskové zprávy)
Whitesnake, Sportplex, Frýdek-Místek, 27.11.2011 (Naživo)
Smashing Pumpkins, Incheba Arena, Praha, 25.11.2011 (Naživo)
Smashing Pumpkins, Incheba Arena, Praha, 25.11.2011 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Před Whitesnake vystoupí také ostravští Citron (Tiskové zprávy)
Smashing Pumpkins se vracejí do Prahy (Tiskové zprávy)
Nové desky pro 45. týden (Nové desky)
Novou desku Airfare pokřtí David Koller (Novinky)
Toxique & Ohm Square - Jsme zásadně bez-idolové kapely (Rozhovory)
The Vaccines natáčeli s Albertem Hammondem z The Strokes (Novinky)

Názory

Prekvapko (Allan, 21.11.2011 01:38) Reagovat - e

Souhlas, slysel jsem teda jen tu jejich prvni desku, takze nevim jakej posun je od dvojky k Youngblood. Ale ta posledni, ktera mela mimo jine dost povedenej krest, me strasne bavi. I kdyz jsem spis fanousek trochu mene primocare hudby, tomuhle se neda vcelku nic vytknout. Zadnej slabej song a ten zvuk je svetovej!
Mnoho povyku pro nic (jirka, 21.11.2011 15:04) Reagovat

Mnoho povyku pro nic.Hned v úvodu je to zmíněný, vsadili na kde co ... :) Viděl jsem je v Brně,špatnej zvuk, aranže plný klišé, zpěv býval o třídu lepší a výraznější.Bjorn asi neměl do čeho píchnout řekl bych.

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »