Recenze CD

Kde nic není, ani Eno nepomůže

24.10.2011 07:00, Jakub Malar

Coldplay patří s více než padesáti miliony prodanými nosiči k nejúspěšnějším kapelám na světě a každou jejich nahrávku předcházejí velká očekávaní. Nejinak tomu bylo u "Mylo Xyloto". Škoda, že samotný název je na celém albu to nejzajímavější a samotná hudba spíše budí rozpaky.

5/10

Coldplay - Mylo Xyloto

Vydáno: 24.10.2011
Celkový čas: 44:09

Skladby: Mylo Xyloto, Hurts Like Heaven, Paradise, Charlie Brown, Us Against The World, M.M.I.X., Every Teardrop Is A Waterfall, Major Minus, U.F.O., Princess Of China (featuring Rihanna), Up In Flames, A Hopeful Transmission, Don't Let It Break Your Heart, Up With The Birds

Vydavatel: EMI

Zpěvák Chris Martin má ve zvyku pokaždé před vydáním nového alba prohlásit, že pravděpodobně žádné další už nebude. Tahle prohlášení je potřeba brát samozřejmě s nadsázkou, ale v případě novinky by možná bylo lepší, kdyby se podobného komentáře zdržel. Už jen proto, že ukončení kariéry s "Mylo Xyloto" by nebylo to nejšťastnější. Po úžasném "Viva la Vida Or Death And All His Friends" se anglická formace opět dostala do situace ne nepodobné té v období "X&Y". To dodnes působí jako pokus nezklamat fanoušky a zároveň naplnit peněženky šéfům z EMI. A i přes dostatek podařeného materiálu nakonec přineslo rozpačité reakce jak od kritiků, tak fanoušků. Zpětně v diskografii působí sice průměrně, ale i tak obsahovalo momenty jako "Fix You" nebo "Square One", které dodnes patří k tomu lepšímu, co tahle čtyřka za svou kariéru vytvořila. Na "Mylo Xyloto" je těch lepších momentů žalostně málo.
Album vznikalo tři roky a práce na něm začali muzikanti krátce po dokončení "Viva la Vida". Výsledek ale nezní jako výplod tak dlouhé práce, naopak spíše vyvolává pocit, že kapela měla problémy se psaním skladeb. Těch se nakonec na album dostalo jedenáct plus intro ("Mylo Xyloto") a dvě mezihry ("M.M.I.X.", "A Hopeful Transmission"), které tak zvyšují počet stop na čtrnáct a jsou zařazeny na desku snad z toho důvodu, aby působila koncepčně. Fakt, že tak album nakonec vůbec nezní, je ten nejmenší problém. Přeci jen Chris Martin a spol. si vždy zakládali především na psaní popových skladeb. Škoda jen, že tentokrát převažují křečovité snahy a opakování již dávno použitých postupů.
A přitom začátek působí slibně. Přes intro se totiž přeneseme k první skladbě nahrávky, kterou je "Hurts Like Heaven", pravděpodobně jediný moment, který dokáže vyvolat mrazení v zádech. Zvuková stěna, kytarové vyhrávky (především ty ke konci) spolu s naléhavým zpěvem Chrise Martina vytvářejí atmosférický chytlavý song, který možná trochu připomene tvorbu francouzských Phoenix. Jenomže to vše je zapomenuto v následující "Paradise", což není nic jiného než pokus o rádiový pop alá OneRepublic nebo The Script. Otravné "Para-para-paradise" možná má sílu se zarýt do hlavy (to mělo i "I Gotta Feeling" od vy víte koho), ale od Coldplay bych čekal víc. Nezachrání to ani "Charlie Brown", která zní jako odpad z "X&Y", a ani nijak výrazná "Us Against The World" (opravdu nic, co byste před tím už x krát neslyšeli). Naštěstí následuje mezihra "M.M.I.X." a po ní všem známá "Every Teardrop Is A Waterfall". Nejde sice o převratný kousek, ale z alba září jako klenot. Je taky jedním z mála, u kterého je slyšet přímá návaznost na "Viva la Vida".
Druhá půlka opět začíná skvěle, a to skladbou "Major Minus". Ta s lehce orwellovským textem patří k produkčně nejdotaženějším. Kéž by takových bylo víc. "U.F.O." je krátkou akustickou skladbičkou, kterých Coldplay vydali spoustu již na b-stranách singlů ("See You Soon", "Careful Where You Stand"). Za to něco jako "Princess Of China" jsme od nich ještě nikdy neslyšeli. Otázkou je, zda-li by nás to kdy mrzelo. Spolupráce s Rihannou je totiž trochu experimentálním popovým úletem, který asi spoustu fanoušků nerozdýchá. Jenomže Rihanně to ve skladbě sluší a po opakovaném poslechu ji nebudete chtít dostat z hlavy. Jako úlet je to fajn, ale taková spolupráce s Kylie Minogue na singlu "Lhuna" přeci jen dopadla mnohem lépe.
Po písni "Up In Flames", u které opět máte pocit, jako kdyby vypadla z "X&Y" (akustická variace na "Swallowed In The Sea"), přichází poslední mezihra a závěrečné "Don't Let It Break Your Heart" a "Up With The Birds". Prvně jmenovaná je klasickou stadiónovkou, která postrádá jakýkoliv výraznější moment a vlastně jen tak propluje a přenese vás k vrcholnému zakončení. Vrcholným myslím doslova, protože se závěrečnou "Up With The Birds" se vracejí ti Coldplay, jak je chceme slyšet. Gradující, emocemi nabité finále, které má stejnou sílu jako "Death And All His Friends" na "Viva la Vida". Pocit zklamání z poslechu celého alba ale nerozptýlí.
Coldplay od svého prvního songu "Ode To Deodorant" ušli dlouhou cestu, a to jak textově, tak hudebně. Od variace na Radiohead se z nich stala spíše variace na U2. Jde o logický vývoj, protože zatímco Radiohead si pohrávají s formou a obsahem, U2 šlo vždy o písničky. Své písničkářství Coldplay dovedli k dokonalosti na "Viva la Vida", na "Mylo Xyloto" se jim nedaří navázat a tentokrát nepomohl ani sám Brian Eno (minimálně jim ale mohl poradit, že není potřeba mít skoro v každé skladbě "ooohooh"). Problém není ani tak ve slabém materiálu, jako spíš v tom, že nahrávka nefunguje jako celek. Přes to všechno je jasné, že si najde cestu do milionů domácností a vydavatelská firma může být v klidu.
PS: Jak se nahrávka líbí mým kolegům, se již brzy dozvíte v makrorecenzi.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Jako bych to nečekal... (Michael, 24.10.2011 07:23) Reagovat - e

    Od prvních dvou alb se vždy našel někdo, kdo Coldplay kritizoval. Všechno bylo špatně... Coldplay už se nikdy nezlepší atd.. Neříkám, že je to jejich nejlepší album, ale rozhodně to album za poslech stojí a je tam dost písniček, které vylezou a začnou se líbit až na několikátý poslech. Minimálně 8/10.

    • Re: Jako bych to nečekal... (Ramirez, 24.10.2011 12:14) Reagovat

      Souhlasím. Mě se to album taky líbí a nakonec- Coldplay přeci nemusí natočit pokaždé desku roku- to se nepovedlo ani takovým The Beatles :-) Jo jo, kéž by každé současné album bylo tak "průměrné" jako toto od Coldplay... Pro mě to byl letos, co se nových desek týče, dobrý rok, jelikož jsem zatíženej na britskou scénu, tak oba projekty bratrů Gallagherovic i nový Coldplay mě prostě baví. A vo tom to je :-)

      • Re: Jako bych to nečekal... (mil, 24.10.2011 15:27) Reagovat - e

        copak Coldplay nekdy nahrali desku roku?:-)))))),mozna tak jednou:-)

        • Re: Jako bych to nečekal... (Tomáš, 24.10.2011 22:01) Reagovat - e

          Silná první polovina z desky doplněná neméně silnou druhou vytváří z Mylo Xyloto desku , která si 8/10 jistě zaslouží :)

    • Re: Jako bych to nečekal... (Saša, 25.10.2011 09:43) Reagovat - e

      Moje slova, jako bych to nevěděla předem - jaká bude recenze! Jakoby osvědčená kapela musela být buď furt stejná nebo převratně jiná. Tohle cd je skvělé právě proto, že zachovává v sobě všechno čím jsou Coldplay coldplayačtí- kytary, chorály, intimní, ale i stadionový zpěv Chrise Martina, melodičtí, ale ne kolovrátkoví. A teď aby přijeli, protože ten stadion to chce! :-)



zobrazit všechny názory (94 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí