Deset rockových superkapel, které stojí za to slyšet

22.09.2011 10:10 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Nesmrtelný rockový démon Mick Jagger vrhl do světa svůj nový projekt a opět rozvířil klidné vody rockového oceánu. Impozantní složení SuperHeavy nemůže nechat žádného rockera chladným, ale tak je to asi s každou superkapelou. Pojďme se tedy podívat na některá jména, která způsobila svého času podobný boom.
Velvet Revolver
© rollingstone.com
Samotný pojem superkapela je svébytným jazykovědným oříškem, protože vynechání mezery radikálně změní význam celého slova. Pro někoho jsou nepochybně super kapela třeba Arcade Fire, ale jen velmi stěží je lze označit za superkapelu. Na druhou stranu ani účast velké hvězdy nemusí nutně znamenat nic převratného, protože hudebníci jsou dušičky vrtkavé a takový Travis Barker, nacházející se na pomezí mezi hudebním kosmopolitou a prostitutem, by udělal superkapelu z leckoho. A proto si, dříve než se pustíme do přehledu, určíme jedno pravidlo: Nebudeme zařazovat žádný projekt, kde by vedle sebe nestála alespoň dvě velká jména, čímž se vyhneme pitvání lecjakých hostovaček a podobných záležitostí.

Česká superkapela?

Český hudební rybníček je výrazně malý a s pojmem superkapela tu lze operovat jen velmi těžko, ale s trochou dobré vůle a tolerance se nám přece jen pár kousků povede najít. Jistým unikátem je tradičně hvězdná sestava Kollerbandu, ale ve své době mohl být dost dobře za superkapelu označen Křížkův Kreyson, který sesbíral to nejlepší z tehdejšího metalu. V době nedávné pak nepochybně musíme zmínit sestavu L.L. Jetel, kde Ondřeje Hejmu doprovázeli František Kotva, Erno Šedivý a Radim Hladík, později nahrazený Lubošem Andrštem. Pivně bigbítoví sporťáci pak zřejmě ocení i projekt Hattrick složený ze členů Alkeholu a Aleše Brichty, který stál i v čele projektu Zemětřesení. Ten v hvězdné sestavě vrátil světu rockovou tvorbu Jiřího Schelingera. A zapomenout bychom neměli ani na kapelu Alias, které šéfoval Ivan Kral a utajeně v ní bubnoval David Koller. V současnosti pak sbírá úspěchy punková superkapela Staré pušky.

Asi nemá valný význam pokoušet se analyzovat vztahy a vazby mimo rockovou scénu, protože pro ni jsou superkapely signifikantním elementem a zároveň pořád dokážou vzbuzovat řadu emocí a vášnivých diskuzí. To se nám například u jazzové scény stane málokdy, ale spíše vůbec. Následující řádky se pokusí udělat krátký přehled, který nebude rozhodně vyčerpávající, ale spíše ukáže na zajímavé celky, které rozhodně stály a stojí za povšimnutí, i když se zasloužené publicity třeba nedočkaly. Jen pro pořádek si ještě uveďme, že se nejedná o žádný žebříček, ale o desítku kapel, mladších dvaceti let, seřazené podle abecedy, které stojí za to si poslechnout, aniž by to nutně poukazovalo na nějaké hodnotící tendence.


Angels & Airwaves

Aktivní roky: od roku 2005
Diskografie: We Don't Need To Whisper (2006), I-Empire (2007), LOVE (2010)

Projektů okolo svého času odpočívajících Blink 182 bylo více. Spojení basáka Marka Hoppuse a bubeníka Travise Barkera přineslo v +44 spíše pokračování domovské kapely, ale Tom DeLonge rozjel daleko více podařené ##Angels & Airwaves#Angels-Airwaves#. Tam se sešel s Atomem Willardem, známým z The Offspring a basákem 30 Seconds To Mars Mattem Wachterem. Odkaz původní skupiny se sice zcela nevytratil, ale tady dostal nový kabát v podobě podstatně náročnějších a promyšlenějších aranží a přinesl velmi solidní ohlas. Velkým překvapením pak byl i celkový pompézní háv, do kterého se celý projekt zabalil. Tři studiová alba se nakonec ukázala jako velmi pádný důkaz životaschopnosti a smrtelnou ranou nebyl ani comeback frontmanovy původní party, právě naopak. Tomova plodnost nám tento rok udělá radost hned dvakrát, protože vedle alba domácí kapely vyjde zanedlouho i novinka AAA.


Audioslave

Aktivní roky: 2001-2007
Diskografie: Audioslave (2002), Out Of Exile (2005), Relevations (2006)

Odchod zpěváka z Rage Against The Machine se na první pohled zdál jako konečná pro tuto skvělou kapelu, ale nezdolní muzikanti se začali intenzivně shánět po novém frontmanovi. Ozkoušeni byli členové Cypress Hill či Tool, ale nikdo z nich se výrazně neprosadil. Dokud nepřišel producentský démon Rick Rubin s geniálním nápadem. Oslovit Chrise Cornella ze Soundgarden bylo skutečně to nejlepší, co kapelu mohlo potkat. Spojení tvrdosti RATM a úžasné melodičnosti grungeové legendy přineslo parádní syntézu, která nemohla urazit snad žádného rockera. Kompaktní celek měl tu velkou výhodu, že již skvělým debutem dal jasně zapomenout na domovské uskupení protagonistů, ale ne nadobro... Cornellův odchod způsobil comeback RATM a nakonec došlo i na Soundgarden.


Brides Of Destruction

Aktivní roky: 2002-2006
Diskografie: Here Come The Brides (2004), Runaway Brides (2005)

Cesty osudu jsou někdy opravdu nevyzpytatelné a jedna z nejzajímavějších záležitostí moderního glamrockového světa vznikla v podstatě jako odpad Velvet Revolver. To basák Mötley Crüe Nikki Sixx plánoval projekt se Slashem, který však dal přednost svým bývalým spoluhráčům. Nikkimu nezbyly oči pro pláč, ale osud mu přivál do cesty bývalého frontmana L.A. Guns Tracii Gunse. Tyto dvě ikony glamového světa se staly základními pilíři nové superkapely. Dvě parádní desky byly pádným argumentem pro to, že pánové nepatří do starého železa, a i když se Sixx na druhé desce již nepodílel, ukázal, že má hudebnímu světu co dát a v plné síle vyrukoval zpět se svou domovskou kapelou. Formace hudebnímu světu dala na vědomí, že glam se vrací a je s ním nutno počítat. Bohužel u nás tato kapela zůstala zcela nepovšimnuta.


Cavalera Conspiracy

Aktivní roky: od roku 2007
Diskografie: Inflikted (2008), Blunt Force Trauma (2011)

Sepultura je obrovským jménem historie světového metalu, ale po odchodu lídra Maxe Cavalery začala výrazně stagnovat a dnes je schopna objíždět už i menší česká města. Za to Maxova další kapela Soulfly opět ukázala sílu tvrdé hudby. Jenže odchodem zanechal ve skupině svého osamoceného bratra, bubeníka Igora. Ten však po letech zběhl od metalu a stal se DJem. Jeho hostování během jednoho koncertu Soulfly pak vyvolalo řadu spekulací o reunionu domovské kapely, ale realita byla jiná. Brzy se na pultech obchodů objevila deska obou bratrů. První deska přinesla výborný nářez, ale daleko větší sílu mají živé koncerty, kde nová tvorba doplňuje staré hity obou bratří z jejich prvního společného působení.


Coverdale And Page

Aktivní roky: 1991-1993
Diskografie: Coverdale And Page (1993)

Když se řekne hardrocková legenda, většině lidí se vybaví Led Zeppelin a Deep Purple, proto nebylo divu, že vznikla výborná deska, když se geniální kytarista Jimmy Page spojil s Davidem Coverdalem. Page by si samozřejmě zasloužil více pozornosti, ale jeho spolupráce s Robertem Plantem byla spíše nadstavbou jejich bývalé kapely. Zajímavostí však je, že spolupráce s Coverdalem způsobila zlou krev mezi bývalými spoluhráči. Objevila se totiž fáma, že Coverdale, kterému bylo vyčítáno až kopírování zpěvu Roberta Planta, by měl stát za mikrofonem při reunionu Led Zeppelim právě namísto Planta. Tato informace ale pravděpodobně neměla absolutně žádný reálný základ. Společná deska však zaznamenala výrazný úspěch a dodnes je velmi vyhledávaným artiklem rockových nadšenců.


Chickenfoot

Aktivní roky: od roku 2008
Diskografie: Chickenfoot (2009)

Chickenfoot jsou před SuperHeavy nejčerstvějším kouskem do rodiny superkapel a ve své podstatě jsou, alespoň po instrumentální stránce, kategoricky nejlepší záležitostí v našem výběru. Joe Satriani je kytarovou veličinou první kategorie a často bývá označován za nejlepšího kytaristu světa, za bubenickou soupravou sedí Chad Smith a s mikrofonem a baskytarou si tykají bývalí členové Van Halen. Očekávaný produkt byl v mnohém překvapivý, ale jen stěží revoluční. Satriani potlačil své onanistické choutky a perfektně pracoval pro kapelu, která i díky němu poslala do světa velmi povedené album. V souvislosti s ním občas zaznívaly výtky směrem k napodobování Led Zeppelin, ale udělat dobrou rockovou desku a nějak se neotřít o vliv největšího jména žánru asi nejde. Nyní nezbývá, než se optimisticky dívat kupředu k další desce skupiny, která klepe na dveře.


Neurotic Outsiders

Aktivní roky: 1995-1997
Diskografie: Neurotic Outsiders (1996)

Lze si představit jakkoliv zvláštní kombinace, ale tady šlo o partičku skutečně nevídanou. Nejvýraznější publicitu jednoznačně přinesla účast dvou členů Guns N' Roses, jmenovitě bubeníka Matta Soruma a baskytaristy Duffa McKagana, který zde plnil roli kytaristy. To by samo o sobě nebylo nic divného, kdyby vedle nich nestanul punkový matador a kytarista legendárních Sex Pistols Steve Jones. Tohle již samo o sobě velmi zajímavé trio pak doplnil John Taylor z Duran Duran na baskytaru. V původní sestavě navíc figuroval další punkový matador Billy Idol. Hudebně se jednalo o hardrockovou jízdu se silnými prvky punku, která po sobě zanechala eponymní výborné album a zmizela jako pára nad hrncem, aniž by způsobila výraznější rozruch.


Rock Star Supernova

Aktivní roky: 2006-2008
Diskografie: Rock Star Supernova (2006)

Občas se stane, že se zrodí něco opravdu velkého, ale společnost si toho zkrátka nevšimne, a tak vše vyšumí. Tohle byl i případ u nás takřka neznámého projektu Rock Star Supernova, který v sobě snoubil Metalliku zosobněnou baskytaristou Jasonem Newstedem, Guns N' Roses zastoupené kytaristou Gilby Clarkem a za Mötley Crüe zde figuroval bubenický virtuos Tommy Lee. Ten je u nás díky bulváru daleko známější jako exmanžel Pamely Anderson než jako brilantní hráč. Sestavu pak doplnil zpěvák Lukas Rossi. Po světě koluje zdařilá eponymní deska, ale výraznější ohlas bohužel nepřinesla, i když k tomu měla takřka všechny potřebné parametry. Nejvýraznější mediální odezvu tak kapela paradoxně získala jen při svém vzniku, kdy ke svému názvu musela přidat ono Rock Star, aby se odlišila od již fungující stejnojmenné kapely.


Them Crooked Vultures

Aktivní roky: od roku 2009
Diskografie: Them Crooked Vultures (2009)

Dave Grohl je bezesporu jednou z nejvýraznějších postav rockové scény posledních dvaceti let. Avšak ulpívá na něm zcela neoprávněné stigma pohrobka Nirvany, který si na ní postavil kariéru. Foo Fighters však každou nahrávkou uštědřili mocný direkt všem těmto pomluvám. A když se začalo spekulovat o superkapele s Grohlem za bicí soupravou, zpozorněl stejně skoro každý. Josh Homme z Queens Of The Stone Age asi překvapil málokoho, ale mnohem více emocí vyvolal John Paul Jones z Led Zeppelin. Homme je jako frontman skvělý, ale ve výsledku se samozřejmě nelze ubránit nutkavému srovnaní s jeho domovskou kapelou. Ano, s klidem lze říci, že v téhle desítce kapel jsou Them Crooked Vultures těmi, co se nejméně vymanili z vlivu kapely svého frontmana, ale na druhou stranu - proč vymýšlet něco extranového, když to staré velmi dobře funguje?


Velvet Revolver

Aktivní roky: 2002-2008
Diskografie: Contraband (2004), Libertad (2007)

Pokud o nějakém z uvedených těles můžeme říct, že se plně etablovalo na hudební scéně, jsou to Velvet Revolver. Nesnesitelnost Axla Rose ve spojení s nemalou konzumací drog rozbila nejslavnější sestavu Guns N' Roses a bývalí členové se sešli pod jednou střechou až v roce 2002. Konkrétně to byli kytaristé Izzy Stradlin a Slash, basák Duff McKagan a bubeník Matt Sorum. Izzy se však rozhodl preferovat rodinný život a členem kapely se nikdy nestal. Na jeho místo nastoupil relativně neznámý Dave Krushner a mikrofonu se ujal samotný Scott Weiland ze Stone Temple Pilots. V tomto složení formace natočila dvě velmi povedená alba a odehrála řadu koncertů. Jenže problémový frontman skupinu opustil, aby se vrátil následně ke Stone Temple Pilots a v té době kapela ustrnula. Občas se objeví informace o údajném zpěvákovi a následně je zase ticho po pěšině. Za zmínku nepochybně stojí informace, že jeden čas se velmi intenzivně spekulovalo o tom, že se novým zpěvákem stane Lenny Kravitz, což se bohužel nepotvrdilo.


Náš výčet rockových superkapel samozřejmě není úplný, pokud máte vy nějaké oblíbené, podělte se s námi o ně v názorech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY