Recenze CD

Ve jménu hudby, hrajte!

05.11.2011 16:30, Petr Adámek

V každé větší metropoli na ně narazíte. Většinou někde na hlavní třídě, náměstí nebo v metru. Pouliční muzikanti. Na rozdíl od některých, jež každý druhý rok sledujete v prime time v bedně, tihle obvykle opravdu talent mají. Právě takovými pouličními muzikanty by mohli být i Rakušané My Name Is Music.

7/10

My Name Is Music - We Are Terrorists

Vydáno: 18.2.2011
Celkový čas: 41:56

Skladby: Straight And Simple, Black Summer, I Don't Need Your Sympathy, Rock'n'Roll Is Mono, Pop Is Dead, Revolution, All Of My Bunnies, Kill The Beat, Killing An Arab, We Are Terrorists, Little Girl

Vydavatel: Indies MG Records

Už z dálky by vás zaujalo, jak ti dva vypadají. Niki Altmann by pravděpodobně seděl v červených teplácích a do půl těla, název kapely napsaný červenou barvou na prsou. Phoebe Hall by měla na hlavě blyštivou paruku a bubenickou paličkou by třískala do malého činelu. Extravagance tak akorát, aby se na ně pěkně koukalo a zároveň jste v duchu nemuseli skloňovat slovo pozér.
Jdete blíž. Na první poslech by vám nejspíš přišlo, že ti dva jsou staří známí, možná bývalí milenci, kteří se po letech potkali a nenapadlo je nic lepšího, než si spolu nezávazně zajamovat. Jejich produkce je totiž značně minimalistická, lépe řečeno úsporná. Nic tu není navíc; My Name Is Music se zjevně drží hesla, že méně je více. Namísto klasického plného muzicírování slyšíte skromnou kytaru či baskytaru, pravidelný rytmus jediného bubínku, jeden činel a občas nějaký ten sampl. Zní to netradičně, ale funguje to!
Možná by vám jejich skladby zpočátku přišly jen jako obyčejné popěvky. Nakonec ale zjistíte, jak velký cit pro melodie vídeňská dvojka má. Třeba taková "Pop Is Dead", v níž se právě popovým hitům - tedy těm jednoduchým a hloupým - sami vysmívají. Velkým plusem My Name Is Music je také srozumitelnost jejich sdělení. Ať už vážná témata (environmentální "Black Summer" či politická "We Are Terrorists") nebo naopak vtipně nadsazená "Straight & Simple" ("I want you to be boring - I want that normal stuff. The guys that seem to be special are just not good enough."), většina textů má hlavu a patu.
Niki s Phoebe budou hrát a vám ani nepřijde, že už tam stojíte půl hodiny a nohou si mimoděk podupáváte do rytmu. Líbí se vám, jak jsou hraví, vtipní a zdravě sarkastičtí, že odkazují na své vzory (např. The White Stripes) a zároveň jsou dostatečně svoji, že umějí být něžní a stejně tak pořádně dirty. Ostatně, (dobrou) muziku, to mají už ve jméně.
Na tom náměstí už je sice nikdy nepotkáte, ale aspoň jste si tenkrát koupili jejich cédéčko.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí