Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Nu-metalový návrat roku ve velkém stylu

01.07.2011 11:30, Marek Odehnal

Po desetiletí dvou nepodařených nahrávek, neustálých příchodů a odchodů kytaristy Wese Borlanda a de facto hibernaci kapely se nám někdejší nu-metalové ikony Limp Bizkit vracejí (byť o rok později, než bylo avizováno) s překvapivě svěží a povedenou nahrávkou "Gold Cobra", která je znovu vrací do hry.

7/10

Limp Bizkit - Gold Cobra

Vydáno: 27.6.2011
Celkový čas: 49:42

Skladby: Introbra, Bring It Back, Gold Cobra, Shark Attack, Get A Life, Shotgun, Douche Bag, Walking Away, Loser, Autotunage, 90.2.10, Why Try, Killer In You

Vydavatel: Universal

Dámy a pánové, je to tak - Limp Bizkit jsou zpět se vší parádou a vším tím, proč je jejich fans milovali. Samozřejmě, doba se posunula a pánové jsou o dost starší, ale ta živočišná energie je tam pořád. Na "sušenkách" a dalších nu-metalových kapelách jsem v pubertě vyrůstal, a jak šel čas, vkus se mi vyvíjel spíš k techničtějším a tvrdším metalcore a deathcore věcem, zatímco tehdejší pionýři žánru Korn zkoušeli být elektronicky progresivní se střídavými úspěchy a další kapely jako Linkin Park, Papa Roach nebo P.O.D. konvertovali k podivnému neslanému nemastnému poprocku a jejich původní entita je dnes už jen zaprášenou položkou historie. Limp Bizkit v tomto období také tápali, a následně dokonce na několik let úplně zmizeli ze scény. Nyní se však na rozdíl od výše zmíněných kolegů, kteří už asi ani sami nevědí, co by měli/chtěli hrát, vracejí v plné síle a ve formě, která si v ničem nezadá s jejich vrcholným obdobím kolem přelomu milénia.

Na první poslech

No. Žádný megahit z toho sice po prvním poslechu nevylezl, ale jako celek to zní fakt dobře. Věřím tomu, že to ještě poroste.

Nová deska "Gold Cobra", ač nabrala téměř roční zpoždění, přináší jeden zajímavý paradox. Lze obvinit kapelu ze sázky na jistotu všech žánrových klišé v době, kdy je daný žánr už řadu let prakticky mrtvý a jeho místo na vrcholech hitparádových žebříčků vystřídaly indie a emo rock? Myslím, že ne, naopak to značí jedno - z téhle desky jde ohromně cítit právě její uvolněnost a touha hrát tak, jak to mají rádi a jak to umějí nejlíp. Zástupy nových fandů mezi facebookovými dětmi určitě nezískají, zato pro tu v dnešní době řekněme už střední rockovou generaci bude tahle deska balzám na duši a krásná vzpomínka na středoškolská léta. Ale, pozor, nejde o žádný vyčpělý sentiment, ta deska má pořádně velké koule a ty nejlepší kousky z ní si nyní představíme podrobněji.

Zaujme už pro LB netypické industriální intro, ovšem pořádně pádný důkaz o seriózním návratu floridských dá až titulní skladba a první singl "Gold Cobra". Klasická hitová bizkiťárna se vším, co k tomu patří - chytlavý refrén, houpavý rytmus a bublající basa nutící k pohybu, Borlandovy vyhrávky, efekty i hutné riffy, prostě vše, co dělá tuhle kapelu takovou, jaká je. Ještě markantnější je to v "Shark Attack", což je hodně old school záležitost s ostrým rapováním, dynamickými bicími a nervními sekanými riffy. Rovněž "Douche Bag" je přímočará hopsačka s jasným refrénem, ale i parádním a nečekaným jazzovým outrem.

Hodně interesantní položkou tracklistu je sedmá "Walking Away". Atmosférická věc, která sice hudebně i vokálně nepokrytě čerpá z A Perfect Circle a Tool a spíš bych ji čekal na Borlandově parádním sólovém projektu Black Light Burns, ale mezi všemi těmi hopsačkami působí velmi osvěžujícím dojmem. Druhou takovou neortodoxní záležitostí je "Loser", což je další uvolněná parádička, která připomene svou nenucenou hitovostí a ležérní elegencí Faith No More a potěší i autocitací staršího hitu kapely "Nookie" v závěru. Vypíchnout bych ještě chtěl vůbec první věc, která se z novinky dostala na veřejnost, "Why Try" podobně říznou jako "Shark Attack". A právě v těchto ostřejších věcech se mi Bizkiti líbí asi nejvíc.

Ta deska ale rozhodně není bezchybná. Zhruba čtvrtina songů patří mezi slabší a podle mého názory ty z deluxe edice jsou povedenější a zajímavější než tyto, které na desce tvoří sice slušně poslouchatelnou, ale přece jen vatu. I těch zajímavějších riffů, refrénů mohlo být ještě víc, ale v překonaní nebo asi ani dorovnání hitové nabušenosti majstrštyku z roku 2000 asi nikdo ani nedoufal. Zároveň určitě nikdo nečekal syrovost a tvrdost prvních dvou alb, ale i tak mi zvuk přijde takový obroušený a uhlazenější než na starších počinech. To jsou ale jen docela přehlédnutelné detaily, v globále je to vážně povedený návrat ve skvělé formě a je potěšující vidět, že i na stará kolena dokázali Bizkiti po těch zmatených letech tvůrčí krize opět nahrát desku, na kterou můžou být právem hrdí.

Související články

Podívejte se na "Burn It Down" Linkin Park (Video)
Faith No More i The Prodigy odehrají na Rock For People celovečerní koncert (Tiskové zprávy)
P.O.D. - Lost In Forever (Video Jukebox)
Limp Bizkit pracují na dvou nových nahrávkách (Novinky)
Papa Roach se chystají vrátit ke kořenům (Novinky)
Rýsuje se vícečlenná spolupráce mezi Slipknot a Limp Bizkit (Novinky)
Detaily k desce Linkin Park jsou venku, zahrál si i Pallett (Novinky)
Poslechněte si "Burn It Down" Linkin Park (Audio)
Tahouny Rock For People budou Faith No More (Tiskové zprávy)
P.O.D.: "Chtěli jsme se prostě vytasit s něčím tvrdým" (Novinky)

Názory

Gold Cobra (Kasei, 01.07.2011 12:36) Reagovat

Skvela recenze - autor je ocividne ze stejneho testa jako ja. Presne tak - vzpominka na stredoskolsky leta... LB jsou sice uz takovi postarsi strejdove, ale tahle deska se jim vazne povedla - u mne maji 8/10. Zvlaste druha polovina desky se mi libi a paradni otvirak v podobe "Gold cobra". Skoda ze vic kapel nedokaze dnes nahrat takhle svym zpusobem "old-school" desku a tento styl je defacto mrtvy...skoda. Naprosto souhlasim s autorem a jeho dojmy z Linkin Park, P.O.D. a Papa Roach - to co dneska hrajou je neskutecne nudny shitovy pop - kam se podely ty napady a dravost, kterou meli na svym debutech?
Kez by LB s novou deskou nekdy prijeli i do CR
LB is BACK (Ramirez, 01.07.2011 13:50) Reagovat

I já se k vám přidávám, recenze přesně vystihuje i mé pocity (jak ze vzpomínek na školská léta s LB, tak i na tuto novou desku). Ještě bych zmínil zde opomenutou songu "Shotgun", výborná záležitost! KoRn, LP a další se od Freda a spol. můžou fakt jen přiučit, přestože Jon Davis sliboval taktéž návrat ke kořenům, jejich poslední album je opět nemastné neslané. Linkin Park zas bohužel čím dál tím více spoléhají na komerčnost (i když takovej "Blackout" z ATS je slušnej nářez a možná jejich nejzajímavější písnička). Chtělo by to, aby se všechny tyhle kapely vrátili do r.2000-2001... :-) Každopádně GC je pro mě velkým (a o to příjemnějším) překvapením!!!
- Re: LB is BACK (tom, 01.07.2011 14:37) Reagovat
  
  čo tak Deftones ? tí podla mňa dopadli najlepšie
  - Re: LB is BACK (Marek Odehnal, 01.07.2011 15:09) Reagovat - e
    
    Deftones jsem do tohoto vyctu nezahrnul, protoze dle meho stoji jeste trochu stranou a zhruba od alba White Pony uz se o obycejnem nu-metalu neda moc hovorit. vytvorili si vlastni, umelecky nesmirne zajiamvy a prinosny styl progresivniho metalu, ktery ja osobne radim nad vsechny kapely zminene v clanku dohromady :)
  - Re: LB is BACK (Ramirez, 01.07.2011 19:28) Reagovat
    
    Přesně tak, Deftones jsou perfektní, je to prostě jiná liga. Taková "Hexagram" je neskutečná palba :-)

zobrazit všechny názory (13 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »