Ačkoli jsou Atomic Kitten celkem ničím výjimečná popová partička tří holek, jejich krátká historie je poměrně zajímavá. Po několika relativně úspěšných singlech vydali debutové album "Right Now", hitparádové úspěchy byly však stále slabší a navíc jedna ze členek, Kerry Katona, poměrně nechtěně otěhotněla se zpěvákem z Westlife Bryanem McFaddenem. To už byl k vydání připraven singl "Whole Again", který měl rozhodnout, zda bude kapela existovat dále, nebo je firma vyhodí. Kerry se rozhodla odejít, během krátké doby na její místo nastoupila nová členka Jenny Frost. Z "Whole Again" se však zatím zcela nečekaně stal obrovský hit, v Británii se držel na první příčce celé čtyři týdny a úspěšný byl i jinde v Evropě. Po nástupu Jenny byl nejen přetočen videoklip k této skladbě, ale také se začalo pracovat na nové verzi debutového alba, některé skladby byly přemíchány, přidán vokál Jenny a také na desku něco přibylo. A právě ona nová verze je předmětem této recenze.

Předně si řekněme, že hlavním skladatelem repertoáru není jen tak někdo, ale Andy McCluskey, dnes v podstatě jediný člen (snad fungujících) OMD, kapely, která byla před lety hodně slavná. Posledním velkým hitem OMD byla písnička "Walking On The Milky Way", ale více o nich nebylo zrovna slyšet, nedávno vydaná kompilace béček je záležitost spíše pro fanoušky. Andy se tedy, jako hodně kdysi úspěšných popových umělců, vrhl na psaní pro mladé a krásné dívky, jejichž produkce se dá přece jen lépe prodat, v jeho případě pro Atomic Kitten.

Jenže ani takováto veličina (samozřejmě jen pro některé...) nedokázala vytrhnout Atomic Kitten ze šedi podobných kapel. Všechny písničky jsou sázkou na jistotu, o překvapení je mimořádně velká nouze. Přesto se deska dobře poslouchá a je napěchována relativními hity. Relativními proto, že i úspěch "Whole Again" je něčím, co je dost dobře nepochopitelné. Podobných písniček se na rádiích prohání spousta a neexistuje žádný prokazatelný důvod, proč se zrovna z této stal tak obrovský hit. Ale to se děje v hudebním businessu často, alespoň kapela překvapila v tomto směru. Atomic Kitten jinak na svém debutu nabízejí pěkně učesaný rádiový pop, ze kterého na povrch vylézají singlové hitovky (ovšem ne u nás) jako titulní "Right Now", "See Ya" nebo nový singl "Eternal Flame", převzatý z repertoáru The Bangles. Zpěv všech tří členek je jistý a bezchybný, ostatně to se dá u podobných projektů čekat. Pozitivní je skutečnost, že pod nasazenou laťku neklesne v podstatě žádná z obsažených písní, takže klasická vycpávková vata vás při poslechu nebude obtěžovat.

Debutové album Atomic Kitten nabízí sebejistý rádiový pop, kterému se nedají upřít profesionální kvality, ani chytlavé melodie. Narozdíl od špičky britského popu, jaký představují třeba Geri Halliwell nebo Mel C, však na desce nenajdete nic, co by vás posadilo na zadek, ani nic, co by vybočovalo z naznačeného směru. Jejich obrovský úspěch je jednou z nepředvídatelných a chce se říci i nepochopitelných událostí, protože album ničím výjimečné není, i když se spíše jedná o mírný nadprůměr v těchto hudebních vodách. Ale co, přejme jim to, mnohem úspěšnější jsou i daleko horší desky, tohle je aspoň velmi vkusně dělaný popík.