Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Hledá se česká kapela na export. Zn.: Spěchá

Vydáno: 23.05.2011 05:00 v sekci Na okraj - Lukáš Benda

Když v polovině května polovina Evropy listovala atlasem světa, aby lokalizovala vítěze Eurovize - Ázerbajdžán, polovina Česka čuměla na hokej a zapařovala sedačky při pomyšlení na světovost národa českého. Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra, Havla, ne Klause, Gotta, ne kohokoliv jiného. A právě v tom je ta bota.

SDÍLET:    
Karel Gott
© TV Prima
Že se jako stigma (nejen) mezi hudební veřejností šíří kult Karel Gott mit uns a každý jeho zdvižený prostředníček či každý lok přeslazeného čaje v reklamě podnítí všeobecnou diskusi a davovou hysterii, jaksi patří k vedlejším efektům stádového chování moderního, standardního Čecha. Celý ten rozjetý proces ale neomlouvá fakt, že Gott i nadále zůstává jedinou, osamocenou hudební devízou Česka na zahraničních trzích, což ze všeho nejvíce svědčí o neschopnosti a nedostatku odvahy soudobých tuzemských interpretů. Chybu totiž nikdy nehledejte u Božského Káji.

Suďte jej jako komunistického Slavíka, odsuďte jej, jedno mu však nemůžete upřít. Snad i s ohledem na dobu, ve které se prosadil, se Gott nikdy na zadek z dílčího úspěchu neposadil a nespokojil se jako dnešní interpreti s pouhým dobytím domácího bitevního pole. Myslel světově. A pořád myslí světově, těžko by jinak v sedmdesáti špásoval s Bushidem. Gott se svou existencí přesně trefil do času, prostoru a bipolarity světa. Využil genia loci, navíc jej podpořil němectvím, což ještě více rozzářilo už tak jasnou hvězdu a dodalo jí punc světovosti. Jenže se pořád bavíme o době dávno minulé.

Postsametová doba

Po roce 1989 se nad Prahu genius loci opět nastěhoval. Českým kapelám se otevřel svět - a to doslova. Nálepka exotického kmene odkudsi z východního bloku Evropy fungovala mezi hudebně gramotnou civilizací na výbornou. Psí vojáci, The Plastic People Of The Universe a desítky, možná stovky dalších interpretů objížděli svět a seznamovali jej s tím novým, exotickým kmenem z Východu. Praha? Zoologická zahrada hadr. Česká scéna prošla v těsně porevolučních letech svým vůbec nejkrásnějším věkem.

Ona celá ta postsametová doba měla jistě svůj půvab, jen škoda, že bez jakéhokoliv finálního dopadu na budoucnost scény. A tak dnes střípky z její mozaiky hledáme spíše skryté v nostalgii a vzpomínkách - našich či cizích - než v reálných základech.

Žádný nový Gott se neobjevil, žádná generační výměna neproběhla. Pro srovnání se podívejme například do Švédska, ve světovém měřítku na druholigový hudební trh. Místo ABBY, dlouholetého reprezentanta švédské hudební scény, zaujali Roxette, později Ace Of Base, The Cardigans, včera Mando Diao, dnes Robyn. Naším Karlem vyhřáté místo nezaujal nikdo, jen si k němu na čas přisedl jiný Karel. Buriánek. Ale asi nezaujal.

Přiznejme si, že Ecstasy Of Saint Theresa i Sunshine byli vždycky víc světoví pro Česko než pro okolní svět, přesto jim nelze upřít hmatatelné úspěchy. Nikdo jiný se v takovém měřítku nikdy nikam nevydal a hlavně, nikde nic nevydal. I proto je tak snadné Sunz a EOST nadhodnotit / podhodnotit, jejich úspěch totiž není s čím komparovat.

Mladé české soubory, - The Roads a Pipes And Pints prominou -, raději koncertují na Slovensku nebo v Polsku a bojí se přímé konfrontace s Berlínem, Londýnem, Los Angeles, Tokiem. Muchow s Buriánkem nejprve českou hudební scénu ovlivnili, změnili, následně se pokusili jí předat své zkušenosti, ty však zůstaly pohozené vedle zprávy na pitevním stole naší kvantové, Schrödingerovsky kočičí - zároveň živé i mrtvé - scény.

Protomoderní byznys

Sunflower Caravan nebo A Banquet by se svým potenciálem už déle neměli hazardovat hraním pro pražskou, zkyslou smetánku. Dávno by měli sbírat zkušenosti na západ od nás. Z mého pohledu nevyvratitelná teze. A co teprve WWW. Jsou hotovou kapelou, čekající na export. Nejen originální, jedinečné texty (jejich zvukomalebností a rozervaností, cizincům jistě nevadí, že česko-srbské, ba naopak), navíc i světově originální, jedinečná hudba - zkrátka vklad a základ vystupovat den co den na západ, východ, sever i jih od pražských, tedy českých hranic. A ono nic...

Pražské české noci

Praze dlouhodobě schází kulturně obohacující, vzdělávací program pro turisty a cestovatele, pobývající v metropoli. Progresivnější hudební prostory by při jisté dávce odvahy mohly poskytnout azyl akcím, jež budou cílit na tourists & travellers. Stačilo by založit platformu, skrze níž budou těmto dvěma skupinám instantních obyvatel Prahy představováni čeští intepreti, znějící jako světoví (Airfare, FiHa, Charlie Straight, Love Gangsters, LUS3, NiceLand, Jitka Charvátová a jim a JI podobní) a také interpreti, kteří opravdu znějí světově (Cartonnage, Kazety, Moimir Papalescu, Načeva, DJ Wich a několik málo dalších). Podobné večery jsou na zahraničních scénách, které se chtějí prodat, naprosto běžnou, všední záležitostí, jenže my žijeme v Praze, to je tam, kde se očividně nikdo prodat nechce. A přitom by to možná nemocnou scénu uzdravilo, nebo ji minimálně uzdravit pomohlo.

Tuzemská hudební produkce potřebuje konfrontaci se zahraničním fanouškem a trhem. A čas se krátí. Pokud chceme do podvědomí světa vyplivnout nástupce Karla Gotta, měli bychom si pospíšit, protože Mistrova celosvětová sláva vyvrcholí několik hodin po jeho skonu a je takřka jisté, že bez patřičného Gottova nástupce svět existenci české moderní hudby zcela vytěsní z paměti. Stejně jako kdysi vymizelo kouzlo postsametové exotiky. Tak dlouho se nic nedělo, až už se vlastně ani nic stát nemohlo.

V době, kdy mladí hokejisté utíkají za lepším do zámoří (nebo Ruska), se mladí čeští interpreti spokojili s tuzemskou extraligou, která není vůbec extra a ve srovnání s ostatními zeměmi působí pořád tak přísně pralesně. Jediným naším sexy vývozním artiklem - s výhledem do budoucna - zůstává triumvirát Dvořák, Janáček, Smetana. Sice každá druhá evropská země měla v protomoderní hudební historii své velikány, ale proč by na tom Česko-Rakousko nemohlo postavit byznys. Žít z minulosti a úspěchů druhých se v poslední době - hned po závisti - stalo největším neduhem naší maločeské, velkorakouské mentality.

Velvyslanci v Trabantu

Koneckonců, proč ne? Proč by nemohl být právě Traband tím souborem, který posune českou scénu - v očích těch zahraničních - dál. Ve druhé polovině května Traband vydal hudební DVD pro neslyšící, na kterém tlumočníci a tlumočnice pohybem zhmotnili hudbu. Světově unikátní koncept, pro celý svět lehce srozumitelný, byť těžce pochopitelný zážitek. Nadjazykový nadčasový nosič, který otevírá Huxleyho Brány vnímání a rozlišování světa bez ohledu na váš mateřský jazyk. "Neslýchané". Tak ještě, aby na to svět neslyšel!

Zbývá jen ten originální nápad prodat - záznamy se mohou při troše štěstí, kterému je samozřejmě důležité jít naproti, stát fenoménem YouTube.com raz, dva. A krok dva? Nebát se vycestovat do světa, začít tam hrát s čistým štítem, tabula rasa a šířit osvětu a povědomí o české hudbě. Samozřejmě, Trabant je na dlouhý, celosvětový roadtrip přece jen poněkud nepojízdný, jenže nová auta dosud nic podobně inovativního nenabídla. A to je škoda.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Francie (ronaldik, 23.05.2011 09:01) Reagovat

    Minulej rok jsem byl na praxi ve Francii, kde jsem se bavil s tamějšími středoškoláky o hudbě. Nepřekvapilo mě, když řekli, že neznají z české hudby ani ň. Překvapilo mě, když jsem na FB profilu jednoho z nich viděl písničku od The Prostitutes, kterou posílal svojí mladé... Když jsem se ho potom na FB ptal, tak jsem se dozvěděl, že The Prostitutes jsou ve východní Francii strašně populární, ale nikdo nějak nevěděl, že jsou z Česka... Malá propagace domovského státu :) Asi tak :)

  • aha (jan, 23.05.2011 09:16) Reagovat

    O tomhle textu dost vypovídá už věta v perexu "Jenže svět zná Nedvěda, ne Jágra". Jasně - o Jágrovi ve světě nikdo neví, a autor míchá hrušky s jabkama.
    Něco jiného je totiž úspěch v mainstreamu a něco jiného interpreti, kteří mají originalitu i provedení na nadnárodní úrovni. Traband (u kterého není tak těžké si zjistit, že odehrál řadu koncertů na prestižních francouzských festivalech nebo sérii koncertů po Japonsku) je stejný případ jako Voňková a další - je pro mainstreamový úspěch prostě nepoužitelný - příliš svůj, příliš originální, příliš ignorující trendy - stejně jako třeba Už jsme doma s jejich šesti sty odehranými koncerty ve Státech a deskami vydanými tam i v Japonsku.
    Pokud by někdo chtěl uspět v mezinárodním měřítku mainstreamově (a ne jako třeba Iva Bittová, která je celosvětovým pojmem - ovšem jen v oblasti alternativní a moderní vážné hudby) musel by míst za sebou celosvětový management. Na schopnostech by to zas až tak nezáleželo. To, že dnes už v zahraničí hrají desítky našich skupin (dokonce i ty vidlácké jako Kabát nebo Tři sestry) bez větších úspěchů, je toho jasným důkazem.
    Na druhou stranu vůbec jen úvaha, že by mohl uspět někdo tak plagiátorský, jako jsou The Roads nebo Charlie Straight, je až komická....

    • Re: aha (Ben, 23.05.2011 17:38) Reagovat

      Naprostý souhlas. Chtěl jsem napsat něco podobného (i s podobnými příklady), ale je vidět, že nemusím :)

    • Re: aha (timichal, 24.05.2011 23:59) Reagovat

      Komentář snad lepší než samotný článek :) k němu jen technická - Traband se těžko prosadí ve světě klipy pro neslyšící, když má každá země svůj znakový jazyk a vzájemně si nerozumí...

  • propagace propagace propagace (martin zoul, 23.05.2011 10:09) Reagovat

    přidávám se k názoru, že největší problém je ve špatné propagaci a líném managementu. nejde ale jen o konkrétní manažery konkrétních kapel. země sama by se prostřednictvím ministerstva kultury a dalších vrcholných institucí měla snažit o export toho nejlepšího, co u nás vzniká. když může mít speciální úřad pro propagaci domácí hudby norsko, francie nebo taková litva, proč bychom ji nemohli mít my?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Ritchie Blackmore's Rainbow, O2 arena, Praha, 20.4.2018
Naživo: Nechť dlouho žije rock'n'roll! Do Prahy přijel Ritchie Blackmore a přivezl s sebou restartované Rainbow. Lákadlo jediného koncertu ve střední Evropě dokázalo pražskou O2 arenu slušně zaplnit, zaznívala polština i maďarština. Blackmore se neomezil jen svůj vlastní... čtěte zde
Vydáno: 21.04.2018 08:59 v sekci Naživo
16
Zemřel švédský DJ Avicii. Bylo mu pouhých 28 let
Zemřel švédský DJ Avicii. Bylo mu pouhých 28 let Svět EDM opustila jedna z jeho největších současných hvězd. Osmadvacetiletý švédský DJ a producent Avicii byl v pátek 20. dubna nalezen mrtvý v ománském Maskatu. "S hlubokým zármutkem oznamujeme ztrátu Tima Berglinga známého... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2018 19:58 v sekci Novinky
33
Lenny - Enemy 7/10
Video: Lenny je v novince "Enemy" zase trochu jiná a přitom pořád svá Po obrovském úspěchu alba "Hearts", které získalo čtyři velké a jednoho žánrového Anděla k tomu, jsou očekávání od nové tvorby Lenny vysoká. A písnička "Enemy", která vychází nejen v Česku, ale i na evropském trhu, kde se už... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2018 19:00 v sekci Audio / Video | Video
8
Thirty Seconds To Mars, Tipsport aréna, Praha, 19.4.2018
Naživo: Thirty Seconds To Mars by se už do Holešovic neměli vracet Dlouholetí fanoušci vědí, že Jared Leto a spol. jsou se svými koncertními výkony častokrát jako na houpačce. Výhrady padaly už u vystoupení na Prague City Festivalu i v Incheba aréně, na Rock For People naopak nadchli. Tentokrát se... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2018 08:56 v sekci Naživo
40
Milky Chance - Někdy nám přijde, jako bychom vytvořili monstrum
Rozhovory: Milky Chance - Někdy nám přijde, jako bychom vytvořili monstrum Milky Chance se v únoru zastavili podruhé v Praze, aby naživo představili své poslední, rok staré album "Blossom". Tuto příležitost jsme využili k vyzpovídání německého dua, které se k nám letos ještě jednou vrátí na červnový... čtěte zde
Vydáno: 19.04.2018 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Znovu a lépe. Barbora Poláková na albové dvojce "ZE.MĚ" utužila svůj rukopis (27.03.2018 10:00)
- Video: Barbora Poláková jakoby experimentuje. S "Vono" vlastně roztančila pražské metro (18.03.2018 14:52)
- Karel Gott se v červnu vrátí do O2 areny (08.03.2018 10:08)
- Jan P. Muchow s The Antagonists zahraje v Divadle Archa (08.03.2018 08:07)
- Robyn přislíbila, že nové album vyjde letos. Po osmi letech (24.02.2018 12:38)
- Recenze: Lake Malawi vytvořili ze "Surrounded By Light" životaschopnou prvotinu (31.12.2017 10:05)
- Naživo: Lake Malawi si pražský křest "Surrounded By Light" mohou přidat do zlatého fondu svých koncertů (07.12.2017 21:39)
- Video: Barbora Poláková se v klipu "Po válce" ostříhá. Pozpátku! (09.11.2017 09:21)
- Oceán vyráží na pátý díl turné Ve smíru. Setlist doplní o řadu rarit (20.10.2017 16:25)
- Marie Fredriksson z Roxette vypráví o svém těžkém osudu v knize "Listen To My Heart" (28.09.2017 14:44)

ALBUM TÝDNE 17/2018

Lisa Stansfield
Deeper

Lisa Stansfield přichází po přiměřené pauze v rozsahu čtyř let s další deskou. Osmá řadovka dostala název "Deeper" a manchesterská rodačka na ní zúročuje nabyté zkušenosti, rekapituluje a odkazuje na dřívější tvorbu. "Deeper" je typicky stansfieldovská nahrávka s extra přidanou hodnotou.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 27.04.
Roger Waters (UK) (O2 Arena, Praha)
Pá 27.04.
Ghostemane (USA) (Mono Fono, Praha)
So 28.04.
Roger Waters (UK) (O2 Arena, Praha)
St 02.05.
God Is An Astronaut (IE) (MeetFactory, Praha)
Čt 03.05.
Scott Bradlee's Postmodern Jukebox (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Pá 04.05.
Tender (UK) (Mono Fono, Praha)
Po 07.05.
Shame (UK) (Café V lese, Praha)
Pá 11.05.
G-Eazy (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 12.05.
Sohn (AT) (Palác Akropolis, Praha)
Po 14.05.
Ciaran Lavery (IRL) (Cross Club, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Avicii Sia Beyoncé Adele Kryštof Metallica Lady Gaga Ewa Farna Coldplay Rihanna Madonna Ed Sheeran Amy Winehouse Chinaski The Cure Katy Perry Imagine Dragons Justin Timberlake Mandrage Ivan Mládek
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver