Whibley, chlast a chlebíčky

06.05.2011 05:00 - Martin Wipplinger | foto: facebook interpreta

Naší zemi se dlouho vyhýbali. Kdyby už na začátku kariéry nenatočili pecky jako "Fat Lip" či "In Too Deep", asi by to ani nikomu nevadilo. Takhle teď splácejí dluh a snad proto si je čeští fans užijí hned dvakrát během jediného roku. Sum 41 jsou jednou z hvězd Rock For People a tohle je jejich diskografie.
Sum 41
© sum41.com
"Byli jsme tenkrát na škole jediní, kteří hráli na nějaký nástroj. Všechny v té škole jsem nenáviděl a oni nenáviděli mě, proto jsem se upnul k hudebníkům. Tak vznikli Sum 41." K vyprávění o zrodu kanadské kapely by měl Deryck Whibley už pouze dodat, že se tak stalo přesně jednačtyřicet dní před začátkem léta. Zpěvák a kytarista s rošťáckým účesem je polovinou nosného pilíře, o který se Sum 41 opírají po celou dobu své existence. Dlouhých patnáct let v partě se Stevem Joczem a ostatními souputníky pomáhá vydatně čeřit rockovou scénu. Všichni společně přitom i ve třiceti žijí životem bohémů.

Vlastní hudební tvorbu spojili výhradně s nahrávací společností Island Records, které se upsali hned v roce 2000. Mluvit proto v souvislosti se Sum 41 o nějakém výrazném undergroundovém feelingu nemá přílišného významu. Label po obdržení několika demonahrávek s nabídnutím smlouvy mladým rebelům neváhal. Hnala ho vidina, že by mohl stát u zrodu nových guru žánru pop punku, jemuž tenkrát ve Spojených státech cestičku ušlapával ohromně populární tandem Green Day, Blink-182. Dnes se pánové z A&R oddělení mohou plácat po ramenou. "Jejich" děti se do téhle rodiny plnohodnotně zařadily a konečně i pro české fanoušky jsou velikým koncertním lákadlem. Milníky hudební pouti rozjívených kanadských hitmakerů mají následující podobu:

All Killer No Filler (2001)

Hodnocení: 10/10
Highlighty alba: Fat Lip, In Too Deep
Recenze

Sum 41 - All Killer No Filler
© facebook interpreta
V tehdejších poměrech se rozhodně nejednalo o prototyp debutového alba kytarové kapely. Sum 41 si nedělali hlavu s nějakým ostychem. Nováčkovská nesmělost jim ruce nesvázala a oni mohli dát dohromady desku "stálezelených hitů", která je hned na startovní čáře vyšvihla mezi elitu. "All Killer No Filler" dosáhlo nečekaného komerčního úspěchu, potaženo platinou bylo celkem pětkrát a lví podíl na tom měly singly "Fat Lip" a "In Too Deep", patřící do zlatého fondu melodického punk rocku počátku třetího tisíciletí. Album s sebou nese nenáročné, příjemně vlezlé melodie, ostřejší kytarové party i jemný hiphopový vánek, jeho hlavní výsadou ale je výrazná chytlavost. No a hádejte, kdo si to celé vzal na starost. Jerry Finn, legendární producent, který vtiskl tvář Blink-182 a výraznou roli sehrál i ve vývoji Green Day. Sluší se říci, že laťka byla už po prvním pokusu nasazena hodně vysoko. Ve skutečnosti byla ale ještě výš a je jen jediný důvod, proč si tenkrát "All Killer No Filler" nepodmanilo scénu - "Take Off Your Pants And Jacket".

Pane Pisálku, ale debut byl 'Half Hour Of Power'!

Některé zdroje o materiálu "Half Hour Of Power" z roku 2000 skutečně hovoří jako o debutové dlouhohrající nahrávce. On má ale fakt jen half hour (a po odečtení tří minut ticha na konci základní verze dokonce ještě míň), takže je správné zařadit ho do kategorie EP. Přesto je potřeba se o něm zmínit. Uvedl totiž v život vůbec první singl Sum 41! Tím byl "Makes No Difference".


Does This Look Infected? (2002)

Hodnocení: 8/10
Highlighty alba: Still Waiting, Over My Head (Better Off Dead)
Recenze

Sum 41 - Does This Look Infected?
© facebook interpreta
Hlavně se z toho nepos*at, rotovalo asi hlavou absolventům kanadské střední potom, co jim hudební veřejnost díky "All Killer No Filler" jasně dala najevo své sympatie. Nepos*ali se, ale na "Does This Look Infected" k tomu mohli mít paradoxně hodně blízko. Výrazným způsobem totiž přitlačili. Kytarové linky Davea "Brownsounda" Bakshe začaly chytat ten správný drive. Sum 41 svůj zvuk od prvotiny poměrně překvapivě přestavěli, vsadili na rychlejší tempo s broušenějšími pasážemi a do producentského křesla usadili místo Finna krajana Greiga Noriho. Přesto se tenkrát bránili slovům o tom, že do jejich hudby začínají pronikat prvky metalové hudby. "Nevím, jestli je to metal, ale určitě je to údernější, rychlejší a tvrdší než poslední deska. Tvrdší než cokoli, co jsme do této doby udělali," komentoval album tehdy dvaadvacetiletý Whibley. Měl pravdu chlapec, pustit se v případě "Does This Look Infected?" do takhle "břitké" debaty, mohli bychom se u desky následující dostat k polemikám o growlu či neúprosném thrashi. A to bychom se ocitli někde, kde neměla a nemá hudba Sum 41 co dělat.

Odkaz jedenáctému září

I když byly (a dodnes jsou) kanadsko-americké vztahy v mnoha ohledech napjaté, teroristické útoky z 11. září 2001 nenechaly chladnými ani Sum 41. Na "Does This Look Infected?" dali své rozhořčení nad stavem současného světa najevo písní "Still Waiting". Její text i s překladem najdete zde.


Chuck (2004)

Hodnocení: 9/10
Highlighty alba: No Reason, Pieces
Recenze

Sum 41 - Chuck
© facebook interpreta
Tou následující deskou byla "Chuck". Nahrávka pojmenovaná po kanadském vojákovi, jenž kapelu zachránil ze spárů občanské války v Demokratické republice Kongo, kde natáčela dokument, pokračovala trasou vytyčenou svým předchůdcem. Sum 41 ji ovšem nechali poměrně pečlivě vydláždit. Navázali na zkušenost z minulé spolupráce s Norim a společnými silami sestavili sbírku, již mnozí fanoušci považují za vůbec nejlepší v historii Sums. Když se jich zeptáte proč, odpoví: "Protože je nejmíň popová." A určitě mají pravdu. "Chuck" mělo od počátku za úkol bořit a pod vedením kytaristů Bakshe a Whibleyho to zvládlo s naprostou bravurou. Nad obsahem písní se zatáhlo, kapela zvážněla. Nikdy předtím ani potom Sum 41 nenabídli tak (v jejich mezích) nekompromisní a řízný sound, který navíc nepostrádal ani dobře zakomponovaný protipól v podání skladeb "Pieces" či "Some Say". "Je to naše nejtvrdší a zároveň nejněžnější nahrávka," zdůraznil v jednom z rozhovorů po vydání alba Dave Baksh. Navíc ohromně hitová. "Chuck" je posledním dílem trilogie, kterou dali Sum 41 dohromady ve složení Whibley, Baksh, McCaslin, Jocz. Následoval totiž odchod populárního "Brownsoundu", jemuž se nelíbila budoucí cesta kapely směrem do "mainstreamových vod soutěživosti".

Tváří v tvář smrti

Na vlastní kůži poznali, jaký je život v jedné z nejchudších zemí světa - Demokratické republice Kongo. Najednou se ocitli uprostřed občanské války, kde se den co den setkávali se smrtí druhých. Ve velkém ohrožení se při natáčení expresivního dokumentu "Rocked: Sum 41 In Congo" ocitla i sama kapela. Boje vypukly přímo u hotelu, ve kterém Sum 41 bydleli. "Kulky lítaly skrze okna a všichni jsme jen leželi na zemi s rukama na hlavě. Jedna z bomb přilétla hodně blízko, zasáhla hotel a ten se začal třást. V tu chvíli jsme si tak nějak uvědomili, že je to hodně špatné a že sami si neporadíme," popisuje Whibleyho zápisník dramatickou situaci v nitru konfliktu. Duchapřítomnost Charlese "Chucka" Pelletiera, který k hotelu povolal obrněná vozidla a kapelu i další civilisty odvezl do bezpečí, jim bez nadsázky zachránila život. O pár měsíců později byla na jeho počest vydána nahrávka.


Underclass Hero (2007)

Hodnocení: 7/10
Highlighty alba: Walking Disaster, Speak Of The Devil

Sum 41 - Underclass Hero
© facebook interpreta
Čerstvý ženáč Whibley, jenž v červenci 2006 stvrdil sňatkem letitý vztah se zpěvačkou Avril Lavigne, nahrál "Underclass Hero" už pouze se dvěma spoluhráči, uvnitř se však stále nemohl smířit s Bakshovým odchodem. Nahrávce s ním na přebalu se dostalo chladného přijetí, on však nechtěl dát ani za mák veřejně najevo, že by měl odchod kytaristy a aktuálního člena skupin Brown Brigade a Organ Thieves na výsledný zvuk alba vliv. V jednom z rozhovorů dokonce na otázku, zda s Bakshem odešel i temnější projev Sum 41, který mnozí tolik kvitovali u "Chuck", odvětil: "Tohle ('Underclass Hero' - pozn.aut.) je tvrdší nahrávka než 'Chuck', řekl bych. Je tu spoustu hutných kytarových riffů." Ucho nezaujatého posluchače ale realitu pozná. A ta byla jiná. Whibley sám sebe egocentricky promítl do hrdiny z nižší třídy a album i věci kolem něj stvořil téměř výhradně k obrazu svému. Nechal umřít tehdejšího amerického prezidenta Bushe a vůbec si hodně zahrával s citlivými tématy. Hudebně se upnul k "All Killer No Filler" a snažil se zavděčit průměrnými melodiemi, které měly evokovat vzpomínky na výstavní prvotinu. Jenže opakovaný vtip přestal po šesti letech býti vtipem, a "Underclass Hero" tak dodnes hraje prim jako album s nejmenší trvalou hodnotou v rámci celé diskografie tetovaných jednačtyřicítek. Budiž paradoxem i útěchou zároveň, že v americké albové hitparádě vyšplhalo nejvýš.

Všechny hity pod jednou střechou

Následující období bylo pro The Sums ve znamení bilancování. Bestofka "All the Good Shit: 14 Solid Gold Hits 2000-2008" obsahuje všechny do té doby vydané singly, v bonusech se objevila i dříve neuveřejněná píseň "Always". Na přiloženém DVD nosiči kapela nabídla kompletní sbírku vlastních hudebních videí. Pro zajímavost dodejme, že kompilačka vyšla v Japonsku o celý půlrok dříve než v USA i Kanadě, a to pod názvem "8 Years Of Blood, Sake And Tears: The Best Of Sum 41 2000-2008". Pokud jste do této doby o Sum 41 neslyšeli, je tahle sbírka ideální příležitostí jak do tajů jejich hudby proniknout.


Screaming Bloody Murder (2011)

Hodnocení: 7/10
Highlighty alba: Screaming Bloody Murder, Skumfuk
Recenze

Sum 41 - Screaming Bloody Murder
© facebook interpreta
Na krvavou řež nechali Sum 41 čekat fanoušky celé čtyři roky. Vydání odkládali, jak jen to šlo, Whibley se mezitím stihl rozvést, nedobrovolně navštívil několik nemocnic od Japonska po Austrálii, všichni společně si pak po nevídaných peripetiích odbyli koncertní premiéru na českém území. "Screaming Bloody Murder" proto provázela veliká očekávání. Možná vůbec největší. Artwork se tentokrát obešel bez podobizny, ústřední postavou alba je ale i tak znovu Deryck Whibley. Přestože Sum 41 před hlavní fází příprav "Screaming Bloody Murder" přivítali nového (zamýšleného) hlavního kytaristu Toma Thackera a znovu začali fungovat jako kvartet, výsledný produkt jeho jméno vůbec nenese. Ve stylu "co si neudělám sám, to nemám" pojal Whibley i aktuální novinku a znovu se pasoval do role samospasitele. Coby textař, zpěvák, kytarista, producent a já nevím, co ještě, ji vyslal směrem melodického rocku s trochou agresivní nadstavby a ztělesnil v ní větu, kterou velmi rád a často opakuje při dotazu, jak moc je jeho kapela "punk": "My jsme prostě rocková kapela a děláme si, co chceme."

Naživo zvukem i obrazem

První a jediný pořádný audio živák "Go Chuck Yourself" (v Japonsku "Happy Live Surprise") vyšel v zimním období 2005-2006. Sum 41 ho nahráli při domácí ontarijské show a do země vycházejícího slunce s ním expedovali i bonusové DVD.

Primárně obrazových sbírek má kapela na kontě víc. Kromě výše zmíněného dokumentárního snímku "Rocked: Sum 41 In Congo" (2005) stojí za zmínku především dva oficiální živáky. Hned ten první "Introduction To Destruction" (2001) z vyprodaného koncertního vystoupení v londýnském klubu Astoria i o dva roky později vydaný záznam z tokijské show "Sake Bombs And Happy Endings".



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY