Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Mami, můžu věřit vládě? Ani z pr...e!

16.04.2011 09:36, Michal Koch

Tvrdí, že to je zřejmě jeho poslední turné (doufejme, že nikoliv). Těžko říct, zda si více plní svůj sen, nebo sen fanoušků. Roger Waters předvádí "The Wall" naživo za použití technologií dostupných více než třicet let po vzniku tohoto opusu. Ptáte se, jak to dohromady funguje? Dokonale!

Roger Waters - The Wall Tour 2011

Místo: O2 arena, Praha
Datum: 15. dubna 2011
Setlist: In The Flesh?, The Thin Ice, Another Brick In The Wall (Part 1), The Happiest Days Of Our Lives, Another Brick In The Wall (Part 2), Mother, Goodbye Blue Sky, Empty Spaces, What Shall We Do Now?, Young Lust, One Of My Turns, Don't Leave Me Now, Another Brick In The Wall (Part 3), The Last Few Bricks, Goodbye Cruel World, Hey You, Is There Anybody Out There?, Nobody Home, Vera, Bring The Boys Back Home, Comfortably Numb, The Show Must Go On, In The Flesh, Run Like Hell, Waiting For The Worms, Stop, The Trial, Outside The Wall
Fotogalerie

Roger Waters, O2 Arena, Praha, 15.4.2011

Mnoho kilobytů již bylo popsáno na téma "The Wall Tour 2011", neb o projektu hovoří sám Roger Waters už nějaký ten pátek, navíc Evropa je druhou nohou tohoto turné, jehož americká část proběhla loni. Recenzí (povětšinou nadšených), rozhovorů s protagonistou, fotek i videí je na síti k mání bezpočet, očekávání těch, kteří za nemalý peníz zakoupili lístek na jeden ze dvou vyprodaných pražských koncertů, veliká. Co nového lze ještě k tématu napsat? Snad jedině subjektivní pocit. Film "The Wall" mi poněkud drsným způsobem otevřel před mnoha lety cestu k hudbě Pink Floyd. Album znám jak některé ze svých bot. Viděl jsem naživo tohle představení v podání Australian Pink Floyd i Filipa Benešovského a jeho přátel. Viděl jsem z DVD Watersovu megalomanskou verzi z Berlína, viděl jsem neoficiální video z Londýna roku 1980 v podání Pink Floyd. Ale to, co jsem viděl a zažil v pražských Vysočanech, předčilo naprosto vše.

Po výstupu bezdomovce a po melodii "Outside The Wall" zahrané na trubku asi nikoho nepřekvapil mohutný nástup "In The Flesh" s množstvím světel, výbuchů a ohňostrojů. Hned při následující skladbě "The Thin Ice" se rozjíždí celovečerní obžaloba války, ve které Waters nešetří nikoho a nic. Jeho pacifismus je ovšem nepředstíraný, upřímný, a navíc poselství nikdy nejsou prvoplánová a nesklouzávají k plakátovosti. Stále zrychlující se promítání fotek vojáků padlých ve všech možných válkách od druhé světové až po ty současné, s jejich základními životopisnými údaji, těžko mohou nechat někoho chladnými. Dokonalá projekce postupně umisťuje obličeje padlých na jednotlivé cihly zatím nesměle se připravující zdi. A show pádí k prvnímu z vrcholů, "Another Brick In The Wall (Part 2)" se sborovým zpěvem skupiny českých dětí. Nevím, jak dlouho věnovaly secvičení zpěvu a jednoduché, ale působivé choreografie, jejich výkon je ovšem rozhodně obdivuhodný a žalující gesta směrem k obřímu nafukovacímu učiteli, sedícímu na zdi, jeví se býti upřímnými.

Následuje Watersovo krátké pozdravení diváků a vysvětlení, že v další písni se bude tak trochu cestovat časem: na zeď a plátno je promítán záznam z výše zmíněného londýnského koncertu z roku 1980 s detailem Rogera zpívajícího píseň "Mother". O jednatřicet let starší Roger se se svým "dabingem" strefuje bezchybně. Na pomalu rostoucí zeď jsou promítány nápisy: "Big brother is watching you" s písmeny br přeškrtnutými a nad nimi ční obrovské M. Těžko také říct, zda Waters ví, jak trefně a aktuálně komentuje politickou situaci v naší zemi. K verši "Mother, should I trust the government?" se objevuje na zdi komentář "No fucking way", jako jediný promítnutý i hezky česky "Ani z prdele". Že by před koncertem proběhlo setkání s panem premiérem či některým z ministrů?

Animace letadel bombardujících krajinu různými symboly při skladbě "Goodbye Blue Sky" vzbudily ve světě různé, začasté negativní ohlasy. V Praze v konkurenci křesťanských křížů, Davidových hvězd, islámských půlměsíců či dolarů jednoznačně největší aplaus obdrželi věrní to soudruzi srp a kladivo. Show se postupně dostává do své nejdepresivnější části a dirty woman sledovaná v Pinkově hotelovém pokoji bezpečnostními kamerami dodává všemu neurčitý pocit, že Velký bratr má ve svých rukou už opravdu vše. Zeď je postupně dostavěna - způsobem, že prakticky nikdy si nevšimnu, že by přibyla nějaká konkrétní cihla, vždy je zeď najednou jakoby z ničeho nic větší - Pink dává sbohem krutému světu, a diváci si mohou oddechnout během přestávky. Ne tak ale ti, kteří zůstávají na svých místech, na dostavěnou zeď se totiž opět promítají portréty desítek vojáků padlých v boji.

Prvních šest skladeb druhé části odehraje kapela schovaná za vystavěnou zdí, téměř celou píseň "Hey You" dokonce skoro bez projekcí. V této části koncertu poprvé (a naposledy) trochu lituji svého místa skoro u stropu haly, protože hrozen reproduktorů znemožňuje mi výhled na sólisty či pěvce předvádějící své výkony na vrcholu zdi. "The Show Must Go On" a muzikanti se záhadným způsobem ocitají i se svými instrumenty před zdí, která se mezitím proměnila v betonové sloupořadí, aby doprovodili Pinka při jeho proměně v nekompromisního vůdce. Během "Run Like Hell" várka obrazů a nápisů připomene jiné slavné album Pink Floyd, "Animals", neb se postupně ukážou prasata vedle "iLead", psi vedle "iProtect" a ovce vedle "iFollow", leč i jiných zajímavých spojení si může člověk všimnout, třeba George Bushe ve společnosti "iBelieve" nebo Adolfa Hitlera u "iPaint". A kladiva pochodují a letadla nalétávají a hromadně se čeká na červy, dokud Pink nezvolá spásné: "Stop!"

Pak už tlustý soudce předvádí svůj brilantní procesní kousek a odsuzuje hlavního, těžko říci zda hrdinu, ke stržení zdi, což se také vzápětí děje. A při "Outside The Wall" Roger Waters děkuje a představuje kapelu.

Rozepisovat se o tom, že se Waters obklopil vynikajícími hudebníky a zpěváky, nebo o tom, že zvuk nemá nejmenší chybičku, by bylo zbytečné, to se rozumí jaksi samo sebou. Na "The Wall Tour 2011" je ale skvělá ještě jedna velmi podstatná věc: tvůrcům představení (ani nevím, zda lze hovořit o koncertu, zda se nejedná spíše o svého druhu divadlo) se podařilo skvěle využít, co dnešní technika nabízí, ale přitom se v těchto možnostech neutopit a dílo nepřeplácat. Vše je užito precizně, ale s citem a stejně tak jsou propojeny nové (zejména grafické) prvky s těmi původními. Roger Waters splnil oba sny: svůj i fanoušků.

Související články

Eric Prydz vydá v květnu debutové album (Novinky)
Nové desky pro 9. týden (Nové desky)
Roger Waters se počtvrté oženil (Novinky)
Olympiádu v Londýně zakončí Pink Floyd (Novinky)
Pink Floyd - The Best Of Pink Floyd: A Foot In The Door (Recenze CD)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 17. listopadu (Americké hitparády)
Nové desky pro 45. týden (Nové desky)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 6. října (Americké hitparády)
Nové desky pro 39. týden (Nové desky)
Za pár dnů startuje kampaň Why Pink Floyd? (Tiskové zprávy)

Názory

Prodám jeden lístek na dnešní koncert (Peter, 16.04.2011 10:57) Reagovat

Mám jeden lístek, ale smůla, jsem nemocnej, posraný viry. Chce ho někdo? Dám ho se slevou! tel. 737264125
- Re: Prodám jeden lístek na dnešní koncert (Peter, 16.04.2011 14:22) Reagovat
  
  pozdě, již mám kupce
názor (Jakub, 16.04.2011 13:40) Reagovat

Koncert byl vynikající, u mě byl ještě zážitek - oproti jiným akcím - znásobený tím, že jsem tentokrát vydržel a nekoukal byť na jediné video na youtube, příp. fotky dopředu.

Zároveň je třeba pochválit (nejen pro její kladné vyznění) recenzi koncertu; přesně takhle by měl vypadat live report - člověk čte a jakoby se znovu ocitl na místě, velice vkusně napsáno, bez nadybtečné omáčky, zároveň však bez omezení se na holá fakta a chronologicky zhodnocené skladby. Zdůraznil bych závěrečná dvě souvětí, jako by mi to autor vzal z úst.

Zvuk - jak je u Waterse zvykem (viz koncert 2007 na témže místě) - bez chybičky. Young Lust byl neskutečnej nátěr, kytary celkově nabroušený a hutný, Kilminster v Comfortably numb (podle mě nejlepší samostatná Watersova verze vůbec) famózní!

ad "Nevím, jak dlouho věnovaly secvičení zpěvu..." - stál jsem asi 15 metrů od podia a přišlo mi (ať mě klidně někdo opraví), že děti byly bez mikrofonů na playback, což mi osobně nijak nevadilo.
- Re: názor (Tom, 16.04.2011 16:05) Reagovat - e
  
  Byly určitě na playback, tak precizní výslovnost by se do nich nacpat nepodařilo.
  - Re: názor (Michal Koch, 16.04.2011 20:59) Reagovat - e
    
    I jestli to byl playback, tak ty děti byly úžasné. Skvěle držely rytmus a v choreografii jsem si nevšiml jediné chyby (mohu se plést, seděl jsem hodně daleko). A tohle předvést bez dlouhodobého nacvičování před vyprodanou halou - klobouk dolu!
    Jinak díky za komentáře!

zobrazit všechny názory (17 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »