Recenze CD

Umoření pohanskými riffy

27.03.2011 05:00, Viktor Palák

Druhé album paganmetalové Panychidy "Měsíc, les, bílý sníh" prokazuje vlivy všemožných tvrděkovových odnoží, které spolu s nadvládou riffů a heroickým nádechem zaručí spokojeně sešikované fanoušky žánru. O osobitosti však nemůže být ani řeč. Tohle album nese síla tradice, ne pamětihodné nápady.

5/10

Panychida - Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow

Vydáno: 20.10.2010
Celkový čas: 50:00

Skladby: Red Moon Rising (The Drink Offering), The Fire Worshipper, Velijĭ dĭnĭ, Alatyrĭ, Flaming Forests, O Orĭlě i Zmĭji, The Story (...Of A Murderer), Ryhope, Kračunŭ, Moon Forest Blinding Snow, The Myth Of The Eternal Return, Black Wings Of Death

Vydavatel: Folter Records

Západočeská kapela Panychida patří k uskupením, která si dokážou naplno užít halasnosti a pospolitosti tradičního metalu, ale zároveň se pokoušejí o jeho osobité uchopení. Žánrové stereotypy i snaha o výlučnost jsou patrné i z alba "Měsíc, les...", prvního, které s kapelou nazpíval nový frontman Vlčák. Spíše než o snoubení těchto dvou cest je ale třeba hovořit o jejich kontrastu. Tradiční riffovačky nejsou progresivními choutkami prorostlé, ty z nich naopak vyčnívají. Kapela se v žánrových vodách pohybuje zkušeně. O to větší škoda je, že tuto poučenost nepřetavila v invenčnější desku.
Přestože albu dominují paganmetalové nálady, místy připomínající třeba solitérský projekt Cales, je zde čitelný i vliv jiných metalových odnoží, povětšinou těch klasických, které žijí ze síly a přímočarosti riffu. Model kytarovo-bicí tsunami, která pohltí vše, včetně pochyb o invenčnosti, však v provedení Panychidy vyznívá až příliš ohraně a nenápaditě. Ano, agresivní je album dostatečně, překvapivé však ani v nejmenším, a potenciál oslovit posluchače mimo fanoušky žánru je tudíž nulový. Což je ale pořád lepší než podbízení se "pohanským metalistům", pro něž přílišnost ke komunitě značí zejména pití zvětralého alkoholu a imitace dutého rohu.
Deska okořeněná nezbytnou epičností dozajista nabízí momenty, při jejichž koncertním provedení publikum zabere a rozhýbe se. Schopnosti přijít se silným riffem se ale ještě nedá říkat skladatelství. Z alba není patrná jakákoliv odvaha, skladby se posouvají kupředu výhradně jakýmisi zlomy: kytarista zavelí k přehození výhybky, posune prsty na hmatníku, nadechne a jede se dál. Po jiné koleji, nesourodě, aniž by spolu jednotlivé části písní komunikovaly jinak než tím, že se dřívější motiv ještě vrátí, aniž by spolu komunikovaly vrstvené instrumentální party.
Album je o poznání silnější ve své druhé polovině, ovšem též zde nadvláda riffu zabíjí cokoliv jiného. I přes rozpoznatelnou proměnlivost, ozvláštnění v podobě atypických nástrojů (dudy) a čitelný písničkový tvar je nahrávka až povážlivě splývající. Nejlépe si tak stojí titulní skladba, v níž se toho konečně děje více najednou a přijde-li v ní nový motiv, pracuje se zde dále s motivem předešlým a my můžeme konečně nabýt dojmu, že Panychida dokáže více než jen výhybkářsky měnit tempo.
Na pečlivě vypraveném albu je vidět, že kapela rozhodně nic nezanedbala. O to méně lichotivé je, když je na výsledku sice patrná propracovanost, ale také nedostatečná výlučnost, ba prázdnota. "Měsíc, les..." tak představuje mírně přežitý závan z dob, kdy v metalu stačilo dobře ovládat nástroje a dělat si alibi nepovrchním textovým obsahem desek.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí