|
|
|
01.08.2011 07:00, Lukáš Benda
Na úspěch desek z přelomu 80. a 90. let nedokázali Young Gods nikdy plnohodnotně navázat. O vysvětlení se v opuštěné snídárně žižkovského hotelu pokusil frontman Franz Treichler: "Zvuk Young Gods stárne stejně jako stárneme my - punk z debutu tak musí znít jinak než naše nová nahrávka."
 © younggods.com |
Na kolik vás limituje fakt, že pocházíte ze Švýcarska? Přece jen vaše vlast nepatří právě mezi hudební velmoci.
Nemyslím si, že to mají interpreti z USA nebo z Velké Británie o tolik jednodušší. Tamní trhy jsou přesycené, navíc se těm zemím nedaří ani ekonomicky a život v nich není právě jednoduchý. Globalizace má za následek to, že i interpret pocházející ze zdánlivého hudebního trpaslíka může ovládnout scénu, minimálně tedy v určitém žánru.
Vyrůstat ve Švýcarsku nám dalo základ do života, civilního i hudebního. Ono Švýcarsko není zase tak kulturní zemí, jak se předpokládá, protože tamní kulturní infrastruktura má celkem striktně postavené mantinely. Menší počet větších klubů působí jako mocný hybatel. Aby kapela obhájila své místo v kalendáři akcí i na příští měsíc, musí být znát nějaký progres. Švýcarské kapely musejí být chtě nechtě inovativní, aby si udržely posluchačskou obec, navíc si nemohou dovolit jen prvoplánově šokovat, protože nestačí, když na ně fanoušci přijdou jen jednou. Hype nestačí. Je to začarovaný kruh, který ale ve finále působí jako úžasný, hybný motor. Jasně že bych byl šťastnější, kdyby bylo ve Švýcarsku více klubů, více koncertů, jenže současná situace má kromě jasně daných negativ i zmíněná pozitiva.
Vzpomínám si, jak za námi, do malého městečka nedaleko Ženevy, přijel jeden britský hudební publicista... (smích) Nedokázal tehdy pochopit, že pocházíme právě odsud. Zpočátku nevěřil, prý je to konec světa, ale když uvěřil, ve svém článku nakonec zmínil, že tak prostý původ jen podtrhuje náš hudební a vlastně i životní příběh. A důvod našeho snažení. Symbolické, vlastně až patetické.
Jaká je švýcarská hudební scéna?
Rozhodně multikulturní. Kosmopolitní. Otevřená. Nakloněná experimentům. Vzdělaná, s čímž souvisí, že hudba nemá ve Švýcarsku tak pevně stanovené datum spotřeby. V každém větším i menším městě jsou rozesety malé obchůdky s dvacet třicet let starými vinyly. Ať už prodávají americké, nebo nějaké "podzemní" švýcarské nahrávky, pomáhá to scénu udržet v harmonii. Zatímco klubová komunita se žene kupředu, kopíruje a vytváří trendy, ta undergroundová se drží zpátky, vzdělává se, což scénu obohacuje.
... vznikli v roce 1985 ve Švýcarsku. Hrají post-industrial rock, jenž prochází neustálým vývojem. Od punku se odklonili k elektronice a nyní se - ač to slyší neradi - více přiblížili mainstreamu. Nejslavnější nahrávkou je dvacet let stará "T.V.Sky", ze které pocházejí i hity "Skinflowers", "Gasoline Man" nebo "Our House". Celý hudební svět překvapili Young Gods v roce 2008, když vydali akustickou desku "Knock On Wood". Vloni na podzim do své diskografie přidali deváté studiové album, oceňované "Everybody Knows". Každoročně vystupují v Česku, naposledy u nás kvarteto Franz Treichler, Al Comet, Bernard Trontin a Vincent Hänni hrálo letos, na konci února.
... David Bowie? Na vůbec prvním vinylu, který jsem si kdy koupil, byl právě on. Ale přiznám se, že na něj jednotný názor nemám. Ostatně, on David Bowie sám o sobě není zcela jednotný, že Ziggy?
... The Doors? Vliv Doors na naši tvorbu je zcela zásadní. Jim Morrison pro mě zůstává největším rebelem a básníkem hudebních dějin, o tom není sporu. Leccos jsem si z jeho vystupování odnesl i osobně, ač ho samozřejmě znám také jen z vyprávění, dobových záznamů a filmu s Valem Kilmerem.
... Faith No More? S Mikem Pattonem nás pojí dlouholeté přátelství a odehráli jsme spolu dost koncertů, ale... mám-li být upřímný, z nahrávek FNM mne pohltila jen energie "Angel Dust". Vynikající album. Do té doby jsem měl pocit, že jejich produkci rozumím, a tímto dvacet let starým albem naše symbióza kulminovala. Od té doby ale Faith No More nerozumím vůbec. 
Asi jsem nezaznamenal nějaký skok, který zaznamenali oni.
... Kraftwerk? Když jsem je slyšel vůbec poprvé, došlo mi, že elektronika může být tak tropická! (smích) Dodnes je poslouchám a procházím se s nimi jejich deštnými pralesy a kompjůtrovými světy.
... Swans? Z jejich čtyřpísňového EP "Young God" pochází název naší kapely. Celé to tehdy zapříčinil singl "I Crawled" - když jsem jej poprvé zaregistroval, působil na mne jako absolutní kontrast punku, o který jsem se kolem toho roku 1983 pokoušel. Swans ve mně něco změnili. Probudili. Něco do mě implantovali. Možná duši. A také mne přivedli k osobě Roliho Mosimanna, budoucího producenta The Young Gods.
Anglicky. Francouzsky. Jakým jazykem zpíváte nejraději?
V okolí Ženevy se mluví francouzsky, a tak jsme v začátcích používali právě francouzštinu. Jednak aby nám lidé rozuměli, ale hlavně jsme tehdy ještě anglicky ani neuměli. Po zkušenostech z několika zahraničních koncertů jsme usoudili, že bude třeba začít zpívat anglicky, to abychom udrželi kontakt s publikem. Francouzštině návštěvníci koncertů často nerozuměli. Jak šel čas a zahraničních vystoupení přibývalo, v angličtině jsme se zdokonalili natolik, že se jako lingua franca stala naším vůbec nejčastěji používaným jazykem.
Jak jsme na konci osmdesátých let konvertovali od francouzštiny k angličtině, tak jsme se o dekádu později vrátili zase zpět k mateřskému jazyku. Po několikaletém neustálém cestování jsme se usadili zase doma, ve Švýcarsku, s čímž souvisí i návrat francouzštiny do naší tvorby. Logicky - v anglicky mluvících zemích hrajeme více anglicky zpívaných písní.
Jako velkého propagátora němectví mi nedá nezeptat se na vaše jediné německy zpívané album "The Young Gods Play Kurt Weill" (ukázka zde).
Vydali jsme jej v roce 1991. Jak název odkazuje, přezpívali jsme písně německého skladatele židovského původu Kurta Weilla, kterému jsme o pár měsíců dříve věnovali i jeden z našich koncertů. Weill dokázal ve dvacátých a třicátých letech komponovat nadčasovou vokální hudbu pro divadelní soubory stejně dobře jako opery nebo písňové a orchestrální cykly. Obdivujeme jej. Dílem jsme chtěli umělci, který je i šedesát let po své smrti neprávem ve stínu Bertolta Brechta, vyjádřit úctu. Z této iniciativy jsme jeho písně přearanžovali a přehráli.
Jedná se o jediné album, na kterém zpíváme německy. Neumím si představit horší jazyk na zpívání než němčinu. Ona ale ani angličtina není ideální. Vylučovací metodou jsem se tedy dobral k odpovědi na předchozí otázku - nejraději zpíváme francouzsky.
 © batie.ch |
Když se v roce 1995 zeptali Davida Bowieho, kde hledá inspiraci, dalo se očekávat, že zmíní Reznorův projekt Nine Inch Nails, který tehdy diktoval směr post-industriálních experimentů. Bowie však k překvapení všech odpověděl jinak: "Zásadně mě ovlivňuje jedna švýcarská kapela. Říká si The Young Gods..." Pokračujte zde na komentovanou diskografii kapely.
 © 24heures.ch |
Navzdory vaší angažovanosti v sociálně-politicky kritické oblasti se náznaky podobných aktivit ve vaší tvorbě neobjevují.
Zní to jako klišé, ale je mnohem jednodušší něco bořit než něco vytvořit. Proto pokládám za prvoplánové jmenovitě všechno kritizovat. Přesto mi přijde aktuální deska "Everybody Knows" nejvíce revolucionářská a buřičská. Kritizujeme konzumní společnost nikoliv slovy, ale tóny. Zmíněnému americkému soundu navzdory je nová nahrávka naší dosud nejvíce švýcarskou, jestli mi rozumíte. Nemyslím si, že jsme apolitičtí. Nehlásáme sice nahlas, že bude konec světa, ale varujeme, že může brzy nastat, když se chování společnosti nezmění. Hudba není nic jiného než politika. Jen je třeba u ní více přemýšlet, aby byla účinná.
P. S.: Pro politicky angažovanou odbočku rozhovoru následujte tento odkaz.
... (bubble, 05.08.2011 16:56) Reagovat
diky za fajn rozhovor...docela me to tu prekvapilo:)
Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
© 2000-2012, IMEG s.r.o. Hudba od začátku do konce.
Kvalitní levný hosting ProLidi.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
