Geike Arnaert ke konci svého působení v Hooverphonic tvrdila, že by ráda přichystala nějaké své sólo. "Dorleac" vyšlo celkem nenápadně na malém belgickém labelu Excelsior Recordings a jejím parťákem ve studiu se stal Spinvis (Erik De Jong). To, co jen lehce nakouklo na "The President Of The LSD Golf Club", je na debutu Dorleac zhmotněno do abstrakce, potemnělého new age a trip-hopu. Projektu jméno dala francouzská herečka Françoise Dorléac a sama Geike zde zahrála několik nezaměnitelných převtělení.

Spinvis je stejný hudební guru jako Beck. Tato prvotina tak může mít blízko k jeho práci pro Charlotte Gainsbourg na desce "IRM", jen "Dorleac" je ještě více chmurná a niterná. Od "Dying In Silence" se prostorem chvěje depresivně zahalený odér a Geike Arnaert plně přednáší své pocity ve volně plynoucím monologu. "Kill You" a "Disparu" se vám prorvou pod kůži a nedají vám spát, "Tommy And The Whale" je opačnou protiváhou v akustickém kabátku. "Tiger Shank" a "Lemon Pie" jsou jedinými svižnějšími elementy, jinak se tato jinak krátká deska (má jen jednatřicet minut) nese v pomalém duchu, ale o to intenzivnější požitek je.