Hned na úvod velké téma mnoha diskuzí mezi fanoušky - setlist. Podle čeho vybíráte písně, které budete večer hrát? Rozhodujete se podle aktuální nálady? A kdo má v konečném výběru poslední slovo?

Víš, to vždycky závisí na kondici ostatních hráčů, jaké písničky budeme večer hrát a co "vtěsnáme" do setlistu. Je to čas od času. Jak víš, některé písničky jsou obtížnější. Diskutujeme o tom, a když cítíme, že by některá nebyla zahrána slušně, tak ji raději vyčleníme. Důležité taky je, v jaké kondici je ten večer Andiho hlas, a od toho se odvíjí výběr písniček.

Vaše nová deska je fantastická. Opravdu kompaktní i přes pestrost skladatelského rukopisu. Myslím si, že se stále drží tradice heavy metalu, takže nové fanoušky nezklame, ale zároveň je cítit progrese a touha jít s dobou, což zajisté přitáhne nové fanoušky. V jaké atmosféře nahrávka vznikala a kdo rozhodoval o konečné podobě?

Jestli víš, předtím jsme nahráli desku "Unarmed", takže jsme už byli pořádně hladoví po něčem tvrdším. A první dvě věci z desky "Are You Metal" a "When The Sinners Go" určily jednoznačně směr, kterým se bude novinka vyvíjet. Hodně jsme diskutovali o tom, jak udělat ty správné songy. Album vzniklo velmi rychle. Já jsem nahrál svoje party v Hamburku a poslal je zbytku skupiny. Já bydlím v Hamburku, takže to byla úžasná svoboda v tom, že jsem mohl více dnů pracovat doma, a tak trávit čas se svou rodinou, ženou. Jinak souhlasím s tebou, že deska je atraktivní i pro mladé. Je skvělé, že pořád máme nové a nové fanoušky, teď třeba byli na koncertě děcka s fotkami Helloween, prostě paráda. Naši staří fanoušci už mají děti, a ty na nás chodí, a jejich děti a jednou snad i jejich děti…

Velmi jsem si oblíbila tvé písně na nové desce "World Of Fantasy" a "If A Mountain Could Talk". Texty jsou úžasné, podněcují člověka k přemýšlení o světě a smyslu věcí kolem, což je myslím důležitá funkce textů. Tvořily se ti tyto písně snadno? Jaký z nich máš pocit a proč právě tato témata?

Já opravdu nevím, proč jsem psal právě o těchto věcech. To záleží na počasí, na tom, jak se ten den cítím, to nebyl nějaký záměr napsat právě takové texty, to prostě vyplyne ze situace. Venku může být slunko, a je z toho rock. Anebo může pršet. Napadají mě melodie, texty, všechno to musí pasovat. Mám spoustu nápadů a je potřeba dát to dohromady. Někdy je to těžké, ale nakonec to vždycky funguje. Každopádně je to zábava, tahle tvůrčí aktivita.

Vaše tvorba je snadno rozpoznatelná, ale nápady znějí většinou neotřele a nově s každým novým CD. Jaký je váš recept?

Dobře, většinou máme nějaký materiál. A pak to záleží na situaci, zde se vyvine více heavy směrem, nebo naopak třeba i jemněji , do rocku a tak dál. Krásné je, že ať se rozhodneme pro kteroukoliv z těchto variant, vždycky je z toho nakonec song od Helloween.

Kapely vždycky říkají, že jejich poslední CD je nejlepší, ale které předchozí, na kterém jste pracovali, se ti osobně líbí nejvíc?

Já nevím, je velmi těžké to takhle říct. Určitě si živě pamatuju, jak se dělaly první desky, poprvé jsme nahrávali v opravdovém studiu… Hodně se změnilo u "Keepers", hudba se konečně vymezila, zlepšily se vztahy v kapele. Každá deska vznikala v určité době a měla charakteristický sound. Třeba "Keepers" mají svůj charakteristický zvuk, ale obecně každou mám spojenou s jiným studiem a jinými vzpomínkami. Rád vzpomínám na "Masters Of The Rings", alba před ním byla zase jiná, tak trochu víc do popu, ale mělo to své opodstatnění. Já nemůžu říct, že nějaké nemám vyloženě rád. Jenom jsou to prostě jednotlivá od sebe velmi odlišná alba.

Mnoho fanoušků mě žádalo, ať se vás zeptám, jak často cvičíte, konkrétně teď, když jste na turné. Jsou přípravy před šňůrou hodně náročné? A jak to máte, pokud nejste zrovna na turné?

Před turné většinou nacvičujeme pět týdnů. Nejprve cvičí dohromady bubeník a baskytarista a pak se přidá zbytek kapely. Celkem zabere příprava na turné tak pět týdnů. Když nejsem na šňůře, tak, víš, hrát doma je velmi nudné, takže cvičím doma jen sem tam. Nebaví mě cvičit sám doma. Baví mě, když jsou kolem další lidé, to je základ.

Ty jsi spolu s Michaelem v kapele od začátku. Kde stále bereš chuť a podněty dělat nové písně? A propos, baví tě stále hrát po x-té na koncertě vaše hity z osmdesátých let?

Je to publikum! To publikum je důvod, proč děláme stále něco nového, protože když vidím, jak je to baví, je to skvělé. Když vidím, že se lidé zajímají o to, co děláme... A hrát stále ty stejné písničky? Ano, samozřejmě, já s tím nemám problém, když vidím, jak jsou fanoušci nadšení a šťastní - zaslouží si to. Když vidíš, jak pijou pivo a jsou spokojení dole pod tebou, je to skvělé.

Proč nehrajete některé skladby z alba "Unarned" živě? Mám na mysli v tom stylu, v jakém jsou na albu.

Tohle album jsme vydali pro speciální příležitost - naše 25. narozeniny. Měli jsme potom pět šest vystoupení v Německu, byla to sranda. Ale stačilo to. Byla to vystoupení spíš komorního rázu, jestli víš, co myslím. Teď je na čase být zase Helloween v plné polní - velké koncerty, fanoušci…

Co plánujete po šňůře? Máte už napsaný nějaký materiál na novou nahrávku? Nebo zamýšlíte dát si na nějaký čas pauzu?

Nebyl čas. Právě jsme dokončili album, propagovali naše turné, bylo to časově náročné. Po tomto turné plánuji dát si pauzu a až pak se budeme bavit o možném dalším materiálu.

A neplánuješ nějaké vlastní sólové projekty? Případně se podílet na spolupráci s ostatními muzikanty?

Ne, teď nic takového neplánuji. A spolupráci, bude-li zájem, proč ne? Ale zatím o ničem takovém nevím. Teď je čas Helloween.

Hrajete rádi v Česku? Co si myslíš o českých fanoušcích?

Ano, je to krásné tady hrát. Vy jste velmi emociální a živí. Je to skutečně pěkné tady být.

Líbí se mi vaše dekorace na jevišti, které s sebou máte na tomto turné (otáčejících se sedm nožů a nafukovací dýně). Čí to byl nápad?

Weiky a Andi spolu udělali nějaký koncept a pak se na tom taky podíleli lidé z managementu. Ti jsou v tomhle ohledu hodně kreativní a pořád něco vymýšlejí. Je to prostě druh heavy metalové dekorace se vším všudy.

Máte po koncertě afterparty s ostatními kapelami?

Samozřejmě! Většinou jsme na turné tak se třemi skupinami. Takže po koncertě jen tak sedíme, pijeme pivo, whisky a je to skvělé. Proč ne, když už je po koncertě? Není na tom nic špatného. Ale samozřejmě že ne každou noc, jenom někdy. Čas od času si přiťukneme na zdraví. My zvučíme, oni zvučí... Je to vlastně taková rodinná firma.

A s kterou kapelou je největší zábava po koncertě?

Myslíš z toho turné?

Ne, s jakoukoliv, s kterou jste kdy byli.

(Smích.) S každou je to sranda . Třeba teď v září jsme se viděli s lidma, s kterýma jsme nebyli dlouho, a bylo to super vidět se a popít po takové době. Znáš to: "Jé, co jsi dělal celou tu dobu?" Víš, něco v takovém duchu. Mám to moc rád. Jinak, dneska jsem chtěl zajít na jedno s každou kapelou, která tento večer vystupuje.

Jsou nějaké písničky, které preferuješ hrát živě?

Miluju je hrát všechny, je to mnoho písní, ale dobře, třeba mám moc rád "Eagle Fly Free", ale takových písní je opravdu hodně.