Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Na tripu s Ninou Hagen

29.01.2011 13:00, Lukáš Benda

Žádná postava nerozděluje německy mluvící a smýšlející uměleckou scénu tolik jako avantgardní přízrak jevící známky nadužívání LSD Nina Hagen (55). Berlínská femme fatale je už takřka čtyřicet let mámou němectví, sexu a punku a vloni k nám měla namířeno se svým novým albem "Personal Jesus". Nakonec nedorazila.

5/10

Nina Hagen - Personal Jesus

Vydáno: 19.7.2010
Celkový čas: 48:55

Skladby: God's Radar, I'll Live Again, Personal Jesus, Nobody's Fault But Mine, Down At The Cross, Just A Little Talk With Jesus, Mean Old World, Help Me, Take Jesus With You, On The Battlefield, Run On, All You Fascists Bound To Lose, Sometimes I Ring Up Heaven

Vydavatel: Universal

Praha v červnu totiž nebyla na německého Rottena v sukni připravena. Vystoupení Niny Hagen se nejprve přesouvalo ze SaSaZu na Vltavskou a nakonec bylo kvůli nezájmu veřejnosti bez náhrady zrušeno. Věčná škoda že se v metropoli nenalezlo dostatek esoterikou posedlých fetišistů.

Koncerty Niny Hagen sice spíše než punk v posledních třiceti letech připomínají skupinové terapie - svou bizarností opsané zpod rukou Chucka Palanhiuka -, jenže vizionářka Nina si vystavěla pomník ještě předtím, než zešílela. V době, kdy byla sex symbolem Evropy.

Nina Hagen: Nejmladší oběť znásilnění

Ve dvanácti letech se Nina Hagen ocitla na party, na které zapila Dormutil (přípravek na spaní) vodkou. Ve dvanácti letech se poprvé ocitla na titulcích novin. Debutovala jako nejčerstvější a nejmladší oběť znásilnění ve Východním Berlíně. "Se spolužačkou jsme na té párty byly jediné dvě holky ze sedmé třídy," vzpomíná na první z řady alkoholových a drogových excesů ve své autobiografii Nina H. "Vůbec jsem nechápala, co po mně ten kluk chtěl. Chytila jsem mu tu jeho věc a mechanickými pohyby po ní rukou jezdila nahoru a dolů."

Na začátku sedmdesátých let hrála Nina Hagen v několika polských primitivních protopunkových skupinách. Ten opravdový svět punku poznala až v roce 1977 při návštěvě Londýna. Právě ze svého londýnského tripu si Nina do Kreuzbergu přivezla elán zásadně změnit tvář světové hudby. Založila proto kapelu Nina Hagen Band. V roce 1978 jí vyšla eponymní nahrávka a stala se základem pro Novou německou vlnu, tedy NDW. Přelomové album zdobí minimalistický, garážový sound a ostré, přímé, provokativní a nihilistické texty. Operní hlas Nina Hagen šroubuje až do groteskních poloh. Vrcholem jsou singly "Auf'm Bahnhof Zoo" (Nina zde popisuje lesbickou záchodovou epizodu na stanici ZOO) a úderný feministický "Pank".

Úspěch se dostavil i o rok později s deskou "Unbehagen", bylo to naposledy, kdy se Nina objevila v elitní dvacítce žebříčku nejprodávanějších alb (na německém trhu). Přestože následovaly další vynikající nahrávky "Nunsexmonkrock" a "Angstlos", Nina se propadala do stále větších egomanických stavů a depresí, protože nabyla přesvědčení, že jí celý svět přestal rozumět a přitom jen ona přestala rozumět jemu.

Nina Hagen: Masturbace je kulturou mladých

Ve svých čtyřiadvaceti letech byla Nina pozvaná do studia rakouské veřejnoprávní televize ÖRF, aby se zúčastnila diskuze na téma Kultura mladých. Během přenosu se začala před běžící kamerou uspokojovat. Šokovanému publiku pořadu Club2 předvedla hned několik masturbačních poloh a její bezprostřední a nekontrolovatelné chování se záhy stalo symbolem němectví, sexu, punku a vlastně celé NDW. Následovaly další a další drogové excesy, teatrální a egocentrické vystupování před fanoušky i médii, pohoršování veřejnosti, pokusy o sebevraždu. Nina každý den žila i umírala naplno. Umožňoval jí to především výjimečný hudební cit, jedinečné avantgardní smýšlení a hrsti LSD.

Blues. Country. Gospel. Hillbilly. Bůh. The Clash. Johny Cash. Sedm charakteristických dílků nového celku Niny Hagen "Personal Jesus". Jedná se o album, které nenavazuje na nic z předchozí diskografie německé ďáblice. Jedná se o album, které je plné coververzí a vlastně se jím dokonale přejíte už po prvním poslechu. Kromě titulního depešáckého kultu a poga "All You Fascists Bound To Lose" totiž "Personal Jesus" nenabízí nic, co by stálo za opakovanou degustaci.

Nina Hagen se sice obklopila řemeslně zručnou doprovodnou kapelou a po dlouhé době dokázala umlčet německy mluvící země alespoň průměrnou nahrávkou, jenže stejně její "Ježíš" nemá pankovej, ale zcela obyčejnej, unifikovanej kříž, což je v případě extravagantní čůzy/avantgardní múzy fatální tragédie.

Nutno přiznat, že hudební kritici ve východním i západním Německu jsou opačného názoru - a že k podobné shodě dochází zcela výjimečně -, album "Personal Jesus" totiž označují za comeback Niny Hagen na scénu. Média v NMZ oceňují především relativní harmonii, kterou Nina H. do svého projevu ukryla.

To, že celý model odkoukala od Janis Joplin, už ale nikdo nevidí/neslyší. Zkrátka, Nina na novém albu zní, jako kdyby se Janis nezařekla, že bude věčně žít jako sedmadvacetiletá. Tak nějak jako Nina H. by totiž Janis J. v jejím věku zněla. Možná si to (ne)uvědomují fanoušci a kromě vřelého přijetí od novinářů album "Personal Jesus" uspělo i u veřejnosti a v prodejnosti. Právě proto si Nina naplánovala megalomanské světové turné, a jak již bylo řečeno v úvodu, pražskou zastávku si z něj nakonec musela vyškrtnout.

Nina Hagen: Poslední dochovaná relikvie

Od začátku osmdesátých let můžeme Ninu spatřit spíše než na pódiu v rozličných spirituálních, esoterických, mimozemských a dalších dost pochybných diskusích. Mnozí ji už pro její fantasmagorie odepsali a po posledním tři roky starém výstupu na ARD (YouTube.com) definitivně označili za blázna, jenže stále jsou v převaze ti, kdo oceňují nezpochybnitelný přínos Niny Hagen hudbě jako takové. Možná se totiž ztratila v době nebo se jen doba ztratila v ní. Tak i tak, Nina Hagen je společně s Davidem Bowiem a Iggym Popem poslední dochovanou relikvií o tom, jak moc byl Berlín na přelomu sedmdesátých a osmdesátých letech punk.

Související články

Top 10: Nejlepší duety (Publicistika)
Radio Berlin (1/2012) (Publicistika)
10 vánočních songů pro sváteční náladu (Publicistika)
Písně Davida Bowieho se vůbec poprvé objeví v muzikálu (Novinky)
Supportem Metronomy na jejich prosincovém koncertu jsou Gross Magic (Tiskové zprávy)
Na pulty míří obsáhlý set "The Bridge School Benefit Concerts" (Novinky)
Potvrzeno: Iggy Pop píše s The Stooges nové songy (Novinky)
Zemřel Jerry Ragovoy, skladatel Rolling Stones a Janis Joplin (Novinky)
The Cribs si na pátou placku povolali producenta Queen a Davida Bowieho (Novinky)
Festival Trutnov Open Air chystá v Praze zahřívací show (Novinky)

Názory

... (xxx, 30.01.2011 13:29) Reagovat

Nechci vypadat jako hnidopich, ale to album vyšlo už před půl rokem. To je jako slušný zpoždění ;-)
... (s.n.k., 31.01.2011 22:57) Reagovat - e

...a nejen to. Mě se to album líbí.

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »