20.10.2010 05:00, Redakce
Čtvrtá studiová nahrávka kdysi nu-metalových Linkin Park je zase jiná než předchozí. Může se to brát jako pokus buď o vývoj, nebo o hledání nové tváře. Podle toho, který přístup kdo zvolí, se pak "A Thousand Suns" buď líbit bude, nebo ne. Jak se k desce postavili redaktoři v naší makrorecenzi? Tak i tak.
Linkin Park patří poslední dobou mezi nevypočitatelné kapely. Nikdo neví, co od nich může čekat. Nu-metal je mrtvý, řekli si asi před třemi lety, a tak od té doby vydávají alba, která se tomuto žánru vyhýbají větším, nebo aspoň menším obloukem. "Minutes To Midnight" kynulo směrem k rocku, aktuální "A Thousand Suns" třeba zase někteří označují za pokus o alternativu. "Chtěli jste se odvrátit od popové komerční tvorby a mermomocí udělat něco naduměleckého, váš experiment se ale jednoduše nepovedl," vzkázal kapele v hlavní recenzi Petr Doupal a koncepční album řešící otázky (nejen) nukleární války obodoval i přes svůj, jak říká, nejednoznačný postoj drtivými čtyřmi body. Pět vybraných redaktorů v naší makrorecenzi se s ním ostře rozchází, a to na obě strany - mezi hodnoceními nechybí devítka, ale ani třeba známka 2. V průměru pak deska odchází se šestašedesáti procenty.
Linkin Park nikdy nebyla skupina jednoho stylu. Původní experiment mísit rock, elektroniku, hip hop a další žánry už od rané fáze skupiny hltaly miliony posluchačů. Ovšem s každou další deskou v jejich nepočetné diskografii došlo k určité změně jejich náhledu na hudbu samotnou. Na předchozí "Minutes To Midnight" vyměkli a s libostí to nenesla velká část fanoušků. U "A Thousand Suns" se však odrazili od lehce nudných břehů posledního počinu k něčemu (pro mé uši) mnohem zajímavějšímu. Nepotřebuji supertvrdý zvuk ani nabroušené riffy k tomu, abych si album užil, stejně se nic podobného na albu neobjevuje. Noví LP jsou mnohem rytmičtější, melodičtější, zahloubanější a také (a to především) popovější. Více než kdy dříve se zde pracuje s atmosférou. Jako hlavní námět alba posloužila hrozba jaderného konfliktu a mrazivá beznadějnost desku prostupuje nevídaným způsobem. Zvuková pestrost a textová vyspělost jsou vývozním artiklem Linkinů už delší dobu, ale na novince se tyto vertikály protnuly se silou atomovky. "A Thousand Suns" je ve stručnosti skvělý zážitek. A i když by po něm měla skupina raději změnit název, aby nemusela být neustále konfrontována se zbytkem diskografie, výsledek je perfektní.
Petr Adámek - Obrysy nejisté hudební evoluce (5/10)Pro me konec (F12, 20.10.2010 07:53) Reagovat
Pro me sou uz LP mrtvy. O to vic me to boli, kdyz sem na jejich hybrid theory vyrustal. Druhe CD bylo podobnejsi nynejsimu a bylo v nem hodne elektroniky, presto jsem si ho rad poslechl. Meteora taky hodne bavila. U ni jsem si ale rek, ze budou muset trochu zmenit, aby se nevykradali. No zmenili to chlspci az moc.
Sbohem LP
líbí (Crozz, 20.10.2010 12:38) Reagovat - e
při prvním poslechu sem si říkal "hergot, co to je?" po dalších posleších si říkám "hergot, to je fakt pecka!" takže mě se moc líbí
Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)