Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Proti času, (na)proti trendům

13.09.2010 05:00, Tomáš Parkan

Leckdo, kdo si před časem přečetl, že Phil Collins chystá soulovou desku, mohl pojmout podezření, že se hodlá svézt na současné neo-soulové vlně, jež přišla především s Duffy nebo Joss Stone. Jenže když si "Going Back" poslechnete, zjistíte, že skutečnost je naprosto odlišná...

8/10

Phil Collins - Going Back

Vydáno: 13.9.2010
Celkový čas: 57:23

Skladby: Girl (Why You Wanna Make Me Blue), (Love Is Like A) Heatwave, Uptight (Everything's Alright), Some Of Your Lovin', In My Lonely Room, Take Me In Your Arms (Rock Me For A Little While), Blame It On The Sun, Papa Was A Rolling Stone, Never Dreamed You'd Leave In Summer, Standing In The Shadows Of Love, Do I Love You, Jimmy Mack, Something About You, Love Is Here And Now You're Gone, Loving You Is Sweeter Than Ever, Going To A Go-Go, Talking About My Baby, Going Back

Vydavatel: Supraphon

Ač si to možná málokdo uvědomí, Phil Collins nekoketuje se soulem poprvé. Jeden z jeho největších hitů "You Can't Hurry Love" pochází z repertoáru The Supremes a na něj obvykle navazující song "Two Hearts" pro Collinse napsal Lamont Dozier, člen slavného autorského tria Holland-Dozier-Holland, které má na svědomí řadu hitů legendárního Motownu. Právě do jeho katalogu se člen Genesis ponořil, aby nahrál "Going Back".

Ve chvíli, kdy se ale do alba zaposloucháte, nebudete mít pocit, že se do vašich zvukovodů line něco současného, ale naopak nabydete dojmu, že se vracíte o několik desetiletí zpět. Že je něco špatně? Ale vůbec! Přesně s takovýmto cílem Collins k přípravě přistupoval. Aby měla kolekce opravdu téměř historizující styl, sehnal dokonce k nahrávání i tři členy The Funk Brothers, což byla studiová kapela, která byla u velké řádky hitů z Hitsville. V případě Collinse pak nikoho nepřekvapí ani to, že nechybí hojně využitá dechová sekce a perfektní sbory. Přesně jako v šedesátých letech.

Šťastnou ruku měl Collins také ve výběru songů. A že bylo z čeho vybírat. Ačkoli celý tento projekt začal v podstatě jako něco pro radost, postupně se do něj nořil natolik, že nahrál kolem čtyřiceti písniček převážně od The Temptations, The Doobie Brothers, Stevieho Wondera, Four Tops, The Supremes nebo Martha And The Vandellas. Zvolil poměrně nevyvážený průřez - od pomalých věcí, jako je třeba titulní "Going Back", až třeba po lehce progresivní hit "Papa Was A Rolling Stone". A proč nevyvážený? Jeden styl je totiž dominantní - onen mix soulu a groove. Doslova drtivá většina písniček je hodně svižná a díky tomu i celé "Going Back" vyznívá až neuvěřitelně živě, svěže a dynamicky. Kdo má rád již zmíněné "You Can't Hurry Love" nebo "Two Hearts", bude z konečného výběru skákat metr dvacet vysoko. My v bývalém komunistickém bloku máme navíc tu výhodu, že nás motownská éra nezasáhla v takové míře jako v imperialistické cizině, a možná si tak rozšíříme své obzory.

The Ultimate Edition

Pro své fanoušky Phil Collins přichystal povedený dárek v podobě limitované "The Ultimate Edition", kde k CD přibalil ještě DVD. Na něm naleznete především hodinu a půl trvající domácí video o natáčení alba, kde muzikant například rozebírá své problémy s rukou nebo způsob natáčení od domácích dem až po finální nahrávání. Tento film se tematicky prolíná s půlhodinovým rozhovorem, kde promluví nejen Collins, ale i jeho spolupracovníci. Ovšem rozhovor, dokument a ještě dva videoklipy nebudou tím, kvůli čemu byste si měli tuto verzi pořídit. Tím hlavním důvodem bude dalších jedenáct(!) písniček, které rozhodně nejsou pouze do počtu. Najdete mezi nimi i velmi známé "Dancing In The Streets" nebo "You Keep Me Hangin’ On" a dokazují například to, jak moc a s jakým zaujetím se Collins do motownských hitů ponořil.

Dobře, ale teď ta nejdůležitější otázka: Proč si vůbec "Going Back" kupovat? Proč by nebylo lepší sehnat radši rovnou originál, když se měla tahle deska co možná nejvíce přiblížit době, kdy jednotlivé skladby vznikly? Odpověď je jednoduchá: Protože Phil Collins. Snaha o co možná nejvíce autentický zvuk mu ani v nejmenším nezabránila, aby do nahrávky nevložil velký kus sebe. Fakta, že běloch dělá v podstatě černošskou hudbu, že ji nazpíval svým charakteristickým hlasem nebo i to, že kompletní produkci měl na starosti původem bubeník, tedy Collins sám, se do celkového vyznění vtiskla opravdu podstatně. Způsob, jak dokázal tyto svoje představy zapracovat do původního zvuku, je takřka geniální.

Asi většina lidí, včetně Collinsových fanoušků, se shodne, že poslední řadovka "Testify" nepatří zrovna k povedeným deskám, a i z toho důvodu bude většina z nich z "Going Back" nadšená. Phil Collins udělal něco naprosto nečekaného, úplně jinak, než by kdokoli hádal, a výsledek je překvapující. Ať už jsou objektivní důvody jakékoli, jeden subjektivní je přesto nejdůležitější - mezi Collinsem a Motownem funguje Ta Chemie. Tahle reakce se navíc přenáší i na posluchače. V tu ránu máte lepší náladu a chvílemi je vám i do tance. Ona chemie je něco, co zkrátka odděluje ty výborné věci od těch průměrných. Zde sálá z každého tónu, a tak Phil Collins jde s tímto albem zpět nejen v čase, ale také na vrchol.

Související články

Hudba prohrává válku... stává se z ní hluk (Publicistika)
Konec spekulacím: Phil Collins osobně potvrdil konec kariéry (Novinky)
Phil Collins končí na hudební scéně (Novinky)
Pohled do hitparád IFPI - 38. týden (České hitparády)
Pohled do britských hitparád platných od 26. září (Britské hitparády)
Pohled do britských hitparád platných od 19. září (Britské hitparády)
Nové desky pro 37. týden (Nové desky)
Phil Collins přibalí k nové desce i kupu dárečků (Novinky)
Stáhněte si "Too Many Fish In The Sea" Phila Collinse (Audio)
Phil Collins se na novince vrací zpátky (Novinky)

Názory

Recenze (Honza, 13.09.2010 09:33) Reagovat

Děkuji za recenzi. Povedla se. Album se mi líbí a je fajn, že se i dnes dělá taková hudba. CD jsem slyšel už asi 3x a určitě ne naposled.
Parádní CD (Lukáš, 25.09.2010 09:25) Reagovat

Nejsem sice žádným ortodoxním příznivcem Phila Collinse, nicméně se po poslechu jeho (snad ne) posledního CD k tomuto CD opět rád vrátím, protože je opravdu vydařené a velmi příjemné!
Svěží (Alqarin, 17.01.2011 13:36) Reagovat

Naprosto souhlasím s recenzí, ač nejsem fanda Collinse ani soulové muziky, cédéčko mě strhlo svou energií a svežím zvukem, je v tom cítit ten zápal a láska pro muziku, který dnes abychom pohledali. S tímhle albem se zadařilo.

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »