Naživo

Jablkoň - anti-trampský neo-pop-folk

01.05.2001 08:44, Hynek Just

Jablkon nedávno zahrála v pražském Paláci Akropolis a i přes svých dvacet let skvěle.

Jablkoň - live
© Jablkoň
Skupiny jako je Jablkoň naši hudební scénu jistě zpestřují. Už její tradovaná nezařaditelnost k těm kterým stylům či proudům ji automaticky staví před stejné světlo s kapelami, kde originalita a nadžánrovost patří mezi kvality nejoceňovanější. Ač každé srovnání může pokulhávat, nebylo by snad od věci připomenout styčné body, které Jablkoň může mít například s Vltavou (přinejmenším s jejími začátky) - vřelý vztah k citacím žánrových klišé, prolínání stylů - s hudbou Karla Plíhala (hravost textů, lavírování kdesi mezi folkem a jazzem), nebo i současných alternativních přeborníků Sleďů, živých sleďů - když už by to nebylo prvoplánové spojení se zvukem fagotu, tak třeba práce s pestrou škálou netradičních nástrojů a jejich zvuky (znáte snad jiné kapely, které by používaly dětská chrastítka a cinkrlátka z kočárků?).
Jablkoň na deskách a Jablkoň v koncerním sále, to jsou dva odlišné zážitky. To, co z desek cítíme jen kdesi v pozadí, vylézá na koncertě v bujících až přebujelých tvarech. Je to především ohromné kvantum hravosti, které tváří v tvář živému (třeba dodat, že v Akropoli velmi spřízněnému) publiku nabírá přímo úměrně jeho reakcím na intenzitě. S tím souvisí i kypící uvolněnost a nadhled, které mohou být do jistého momentu vlastností příjemnou; například pokud vedou k zajímavějším a "hodnotnějším" instrumentálním obměnám - viz. teatrálně dirigovaná instrumentálka "Hora", nástrojově a tím i scénicky pestrá "Popí rondo", či "Chmury" s dlouhým, precizním a vypointovaným rytmickým sólem.
Místy je však samotný obsah přebíjen formou, a to je při všech kvalitách, které v Jablkoni vězí, možná zbytečné. Někdy jakoby si pánové příliš připouštěli roli mesiášů veselí a dobré nálady a poddávali se vlastní roztomilosti, příkladný by mohl být Petr Chlouba a jeho šaškování za bicími nástroji, nebo protagonista Martin Němec se svými předmluvami k písním. Image nepřetržitých narážek na folkovou hudbu a její klišé působí ze strany kapely, která v podstatě folk hraje (což není míněno nijak zle) a jeho protřelým principům se stejně nevyhýbá, nepřirozeně. To neznamená, že by přízviskům jako "trash folk" ("Chmury") nebo "punk tramp" ("Říkadla") scházel vtip, když se ale narážky na "kamarády" v publiku a v kapele opakují před všemi písněmi (pravda, před "Námořnickou" šlo o námořníky), je to zbytečné a s postupem času skoro trapné.
Po muzikantské stránce pánové takový stupeň nadhledu neprokázali, verze skladeb vypadaly (na pár výše zmíněných výjimek) stejně jako na studiových nahrávkách. I když to je v případě stylu, který Jablkoň přehrává (dal by se nazvat "neo-pop-folkem"?) zcela přirozené - alb znalého diváka identické podoby chytrých a milých "popin" typu "Bláznivé", "Velmi nesmělé", "Báry co miluje Káju", či "Půbrdlové a Ulánbátáru", mohou jedině potěšit. Koneckonců jsou to skladby, které se dočkávají největších aplausů a díky kterým především má dnes Jablkoň tolik příznivců.
Jablkoň, Palác Akropolis, Praha, 25.4.2001
Za shlédnutí určitě stojí aktuální a informačně bohaté internetové stránky Jablkoně.


Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí