Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Když dva nedělají totéž...

24.06.2010 05:00, Petr Bláha

Trpělivost růže přináší, alespoň se to tak říká. Ale daleko větší růže obvykle přinášejí náhody a podivné experimenty. Punkeři z kapely Ucházím spojili síly s bigbítovým spolkem Black Spirit Rose na společném split CD "Split kontrakultura", které ukázalo, že i pejsek s kočičkou umějí péct.

8/10

Ucházím vs. Black Spirit Rose - Split kontrakultura

Vydáno: 17.12.2009
Celkový čas: 44:40

Skladby: Odsouzeni k doživotí ve tmě, Podivná ZOO, Jak řvou ovce, Nahnáno, Kdo se směje naposled, Vzpoura, Revize stavu mozku č.7, Ztracený, Ideální člověk, Závrať, Ikarus Blues, Stínohra

Vydavatel: Papagájův hlasatel records

Spojení punkových kapel je naprosto běžnou věcí, ostatně i metalových, ale je naprosto ojedinělým aktem, když se punkeři spojí s intelektuálským rockem. Není divu, vždyť to u běžného posluchače obou kapel musí vyvolat skepsi. Jenže oni i Ucházím jsou svým způsobem intelektuální punkeři držící prapor odkazu kultovní Kritické situace, a tu neposlouchali alkopunkeři z nádraží. Zkrátka to s trochou tolerance celkem jde.

První půlka desky patří právě těžkotonážním punkerům, kteří se od prvního tónu prezentují tak syrovým, agresivním a hutným zvukem, že jim ho může závidět leckterá podstatně tvrdší kapela. Protože nejde o řadovou desku, vystřihli poklonu svým oblíbencům, a tak došlo i na Kritickou situaci, Šanov 1, ale třeba i na ukrytou, leč přiznanou stopu Michala Horáčka, což by u punkerů čekal málokdo. Zdaleka nejsilnějším songem je však úvodní a původní "Odsouzení k doživotí ve tmě" - již název vypovídá o náladě, která prostupuje celou nahrávkou.

Black Spirit Rose jsou naopak vybavení lehkostí projevu, ale optimismu taktéž pobrali asi jako Franz Kafka při psaní svých nejznámějších děl. Velkou výhodou jejich tvorby je ozvláštňující saxofon a specifický projev zpěváka. Jejich příspěvek je složen z vlastní tvorby a velice překvapivého coveru. "Ikarus blues" od Olympicu je song, který dává vzpomenout na časy, kdy Petr Janda dělal dobrou hudbu a zároveň se nemuselo jednat o notoricky profláklé hitovky, které dodnes omílá asi každá zábavovka. Tenhle kousek sedí neuvěřitelným způsobem k ostatním songům napsaným BSR. A že jde o velmi příjemné překvapení.

Poslech split CD musí v normálním člověku vyvolat potřebu si uříznout nohu vidličkou nebo se minimálně oběsit. Rozhodně se nejedná o žádnou mainstreamovou optimistickou záležitost. Tady negativní emoce čiší z každého tónu. A je to jen a jen dobře, protože tahle nahrávka se po všech čertech povedla…

Související články

Olympic oslaví padesátiny v halách a s orchestrem (Novinky)
Mňága a Žďorp - Dáreček (Recenze CD)
Ví mašinführer Sedláček, co je to dramaturgie? (Na okraj)
Program Benátské noci je kompletní (Tiskové zprávy)
Šanov 1 - Delikatesy (Recenze CD)
50 let bigbítu, O2 arena, Praha, 14.10.2010 (Naživo)
50 let bigbítu, O2 arena, Praha, 14.10.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Oslavy padesátin bigbítu se blíží (Novinky)
Pod Parou Fest, Moravská Třebová, 19.-21.8.2010 (Naživo)
Bigbít oslaví padesátiny koncertem v O2 Areně (Novinky)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »