Recenze CD

Vyspělá dvacítka, která boduje

17.04.2010 05:00, Adam Eff

Britská písničkářka Laura Marling oslavila prvního února dvacetiny. V březnu představila své druhé album, nahrávku titulovanou "I Speak Because I Can". Oslovuje svou folkovější nadprůměrností a paradoxně i vyspělostí a moudrostí, které jsou ukryty v úderných lyrickopoetických textech.

7/10

Laura Marling - I Speak Because I Can

Vydáno: 22.3.2010
Celkový čas: 37:07

Skladby: Devil's Spoke, Made By Maid, Rambling Man, Blackberry Stone, Alpha Shallows, Goodbye England, Hope In The Air, What He Wrote, Darkness Descends, I Speak Because I Can

Vydavatel: EMI

Strach a obavy před poslechem alba, jehož autorkou je nějaká Polly Jean Harvey-wannabe dvacítka, se po prvních vteřinách rozplyne. Laura Marling je díkybohu jiná. Nepíše o svých kamarádkách ani o fešných spolužácích, ba dokonce ani o tom, co se jí ještě nedávno mělo honit hlavou. Druhá deska této mladičké artfolkařky se zaobírá tématem "zodpovědnosti, zejména však zodpovědnosti ženství (nebo, chceme-li, ženskosti)."
Deska s názvem "I Speak Because I Can" se uvedla velice kontrastně. První dva singly v Anglii zaskórovaly až neuvěřitelně: "Goodbye England (Covered In Snow)" na 133. místě a "Devil's Spoke" na 97. místě. Zato deska si vysloužila první týden hned první místo UK iTunes Chart, po vydání nosiče debutovala na čtvrté příčce prodejnosti alb v Anglii a sedmé v Austrálii. Třetí singl nazvaný "Rambling Man" vychází 10. května. Nahrávku produkoval Ethan Johns, který má na svém tvůrčím kontě desky například Rufuse Wainwrighta, Paola Nutiniho, Emmylou Harris, Ryana Adamse či Kings Of Leon nebo The Vines.
Deska zní velice příjemně. Hudebně se viklá v mezích doopravdy atypického folku, její ucelenost vyznívá ale poněkud monotónněji. Dočkáme se hudebně nápaditých míst, která značí, že Laura Marling není žádná nevzdělaná amatérka. Písně melodramaticky graduje, prokládá svižnější tempa volnějšími a velice skvostně pracuje s emocemi. Texty jsou napsány polopoeticky, polofikaně a místy trošku folkověji poloupřímně (příběhy, které se zkrátka do folků hodí).
Po pátém poslechu se může velmi jednoduše stát, že se posluchač těžko bude zbavovat neustálých hudebních asociací a vzpomínek na podobnou potemnělost písní PJ Harvey, podobnou váhu písní Joni Mitchell či Ani DiFranco, podobnou lyriku Laury Veirs, podobný zvuk Catherine Feeny anebo The Frames před deseti lety.
Přestože se jedná o přinejmenším povedenou nahrávku v rámci novodobého folku, je docela možné, že se posluchač nedočká žádného hlubšího zásahu.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí