Na okraj

Nejlepší sloupek dekády! Glosa, kterou musíte přečíst, než umřete!!

09.04.2010 05:00, Miroslav Böhm

"Je jen jedna věc, na které kritici ujíždí více než na škatulkování - žebříčky." Přesně touto větou pravidelně začínal náš tříměsíční seriál rekapitulující uplynulou dekádu. Zároveň s odhalením předních příček se objevila i řada nesouhlasných reakcí s jeho podobou. Otázka zní: Šlo tomu zabránit?

Frank Sinatra
© poster.net
V roce 2005 vznikla pod dohledem Roberta Dimeryho ambiciózní publikace "1001 alb, která musíte slyšet, než umřete", ve které se devadesát hudebních publicistů pokusilo ohlédnout za půlstoletím populární hudby. Začínala Frankem Sinatrou a končila Jackem Whitem. Celá porce najednou by vám zabrala měsíc nepřetržitého poslouchání a ve výsledku byste nezavadili ani jednou o legendy, jako jsou Louis Armstrong, Chuck Berry, Leadbelly či Howlin' Wolf. Zato u sezónní záležitosti značky britpop byste strávili téměř celý den; ani posledních čtyřicet let jazzu nedostalo tolik prostoru! Máte rádi těžké kytary? Zapomeňte na Mötley Crüe a Tool, dostanete Linkin Park a Limp Bizkit. A jak se mi vůbec opovažují nařizovat, že můžu umřít bez toho, aniž bych slyšel Bo Diddleyho, který pro britské ostrovy definoval rokenrol, ale bez znalosti bejby, ještě jednou Britney Spears mě Charón skopne z loďky do Styxu?
S rádoby objektivními žebříčky, které sežraly všechnu moudrost světa i Brouka Pytlíka k večeři, se to má totiž asi stejně jako s objektivní recenzí. Nic takového neexistuje a jakýkoli pokus o dokázání opaku musí skončit fiaskem. Proto jsme se rozhodli udělat naši rekapitulaci dekády jako skromného a upřímného průvodce stovkou našich nejoblíbenějších desek, nikoli jako pseudointelektualní průjem bandy Hujerů. Cílem našeho seriálu tedy nebylo sdělit, že pokud jste tuhle stovku alb nikdy neslyšeli, jste totální břídilové bez přehledu, ale seznámit vás s deskami, které máme my osobně nejraději. Místo toho, abychom vás soudili, jsme nechali vás soudit nás. Pořadí určil průměr hodnocení, kterému je nutno přikládat stejnou váhu, jakou přikládáte tomu, jestli nová Joanna Newsom dostane osmu, devítku nebo desítku. Je to úplně jedno, protože o desce samotné vám to neřekne vůbec nic. Musíte ji prostě slyšet, abyste si udělali názor.
Jack White
© last.fm
Druhým faktorem, který náš žebříček výrazně ovlivnil, je složení redakce. Cílem hudebního serveru by neměla být názorová shoda / jednotvárnost, ale naopak co nejširší a nejbarevnější názorové rozpětí. Vždyť jaký smysl má mít v hudební redakci třicet lidí, kteří poslouchají totéž a na vše mají stejný názor? Naše stránky čtou stejně tak lidé, kteří hudbě věnují denně půlhodinu v autě při cestě do práce, jako lidé, kteří tráví hodiny hledáním nové hudby na last.fm. A naše redakce je odrazem našich čtenářů - jsou v ní lidé, kteří mapují mainstreamovou scénu pro tu první skupinu, i ti, kteří se věnují alternativním scénám. A je přirozené, že první skupině jen těžko namluvíte, že ideální lék na ranní dopravní zácpu jsou první dvě desky Animal Collective, tu druhou zase nepřesvědčíte o tom, že je fajn, když ji má motorovou... Do první stovky se tak dostala - až na výjimky - všechna naše oblíbená alba, která v sobě ukrývají nadžánrový potenciál. Na první příčky pak ta, která svou kvalitou dokáží zaujmout co nejširší posluchačské spektrum.
Ona ani v úvodu zmiňovaná kniha Roberta Dimeryho není vyloženě špatná, má holt jen své mouchy. Ostatně jako každý jiný žebříček, včetně toho našeho. Plete se ale v jedné hlavní věci - nemusíte před smrtí slyšet ani jedno z citovaných alb. Každý z nás má svou vlastní tisícovku, do které patří úplně každá deska, kterou kdy v životě slyšel. Každá z nich totiž formovala náš osobní vkus. Ať již naznačením cesty, kterou do budoucna chceme jít, nebo jasným vymezením toho, co nás vůbec neoslovuje.
A to tisícáté první je tím vůbec nejdůležitějším. Tím, které bychom si pustili jako exit music. Pro Iana Curtise to byl "The Idiot" Iggyho Popa, pro Kurta Cobaina "Automatic For The People" od R.E.M.. Já bych vybral "Be Here Now" od Oasis a vím, že byste se mnou nesouhlasili.
No a co.
P.S.: Jen tak btw. - která deska by byla tím vaším číslem tisíc jedna?

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Moje číslo tisíc jedna? (qualana, 09.04.2010 06:59) Reagovat - e

    No, když už se ptáte, tak by to bylo "Closer" od Joshe Grobana. Tahle deska změnila můj přístup k hudbě i hudební vkus. Do té doby jsem poslouchala, na co jsem narazila, a to většinou v rádiu. Po poslechu téhle desky jsem zjistila, že existuje i jiná hudba, která se do rádií nedostane, takže jsem ji sama musela vyhledávat na internetu. Tak jsem se dostala třeba k Angelique Kidjo, Imogen Heap, Deep Forest a spoustě dalších.

  • 1001 (nineweh, 09.04.2010 07:29) Reagovat

    Takk... od Sigur Rós, protože s tou jsem je objevila... nebo The Flying Club Cup od Beirut... nebo Meds od Placebo (the soundtrack of my life)... nebo Affirmation od Savage Garden, protože ta byla první, kterou jsem si koupila... néééééé já nevím :-D

  • 1001/2 by JB (Honza Balušek, 09.04.2010 10:28) Reagovat - e

    Možná to vyzní trošku divně, ale pro mě to jsou stejné dvě desky, které jsem si vzal do auta na své svatbě. Pet Shop Boys - Behaviour a Mylene Farmer - L'autre.

  • 1001 (T.Bláha, 09.04.2010 11:41) Reagovat - e

    Jednoznačně Kid A od Radiohead nebo Untrue od Buriala

  • 1001 (Timo, 09.04.2010 12:03) Reagovat - e

    pre mňa by to bolo album Hybrid Theory od Linkin park.dostalo sa ku mne keď som mal 12 rokov,dovtedy som počúval len hitovky z rádia...od vtedy som sa aktívne začal zaujímať o hudbu,aj vďaka tomuto albumu sa môj záber pohybuje od moderného popu cez rôznu elektroniku až po takmer všetky druhy metalu...


zobrazit všechny názory (49 celkem)

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí