Album "O, jé" v pozdějších letech sám hlavní protagonista Olympicu Petr Janda nehodnotil zrovna kladně. Je otázkou, zda v hektickém období na přelomu let 1989 a 1990 bylo vůbec možno soustředit se na nahrávání rockové desky. Době poplatná píseň "Už je to tady" musela vyznívat poněkud trapně už tehdy, ovšem v kontextu s předchozími alby téhož období ("Kanagom", "Bigbít" a "Když ti svítí zelená") vlastně nedopadá tahle nahrávka zas tak tragicky. Opět dva hity, které zůstaly v koncertním repertoáru kapely dodnes (sympatická balada "Ať" a zejména nádherný instrumentální majstrštyk "Stejskání", který ukazuje, že v jednoduchosti je síla); opět tu více, onde méně hustá vata a navrch zajímavý metalový otvírák alba i tehdejších koncertů "O, jé".

Bohužel ale ani tato reedice se nevyhla tradičnímu macešskému přístupu k bonusům. Tou dobou vedle řadového alba "O, jé" nevydal Olympic mnoho jiného materiálu, proto volba singlu "Záření / Nuda na zemi" s hostujícím Olinem Nejezchlebou v druhé skladbě je celkem logická. I druhý nápad doplnit kapacitu CD na maximum vcelku zajímavým výběrem "Jako zamlada" není špatný, jenže... Jenže on se na CD nevešel celý, a tak z původně dvaatřicetipísňové kolekce (zkrácené verze největších olympických šlágrů tehdy znovu nahrála nová hráčská sestava) jich zde posluchač najde jen osmnáct, navíc bez titulní skladby. To opravdu nebylo možné Zlatou edici vydávat coby dvojalba?

Ať se Jaromír Tůma i v bookletu "O, jé" dojímá nad Olympicem a jeho bohatou historií sebevíce, tato reediční řada je velmi promarněnou šancí, jaká se asi jen tak opakovat nebude. Docela by mě zajímalo, jak se na tuto polovičatou vydavatelskou práci dívá Petr Janda.