Recenze CD

Gorily v mlze

10.03.2010 05:00, Tomáš Tenkrát

Před dvěma lety jsme se s Gorillaz se slzou v oku loučili, když vydali svůj údajně poslední šuplíkový materiál s názvem "D-Sides". Jedna z nejlepších kapel uplynulé dekády a zřejmě nejlepší imaginární skupina všech dob se naštěstí vrátila. Vracet se je módní, ale ne vždy se to povede...

9/10

Gorillaz - Plastic Beach

Vydáno: 8.3.2010
Celkový čas: 56:46

Skladby: Orchestral Introm, Welcome To The World Of The Plastic Beach, White Flag, Rhinestone Eyes, Stylo, Superfast Jellyfish, Empire Ants, Glitter Freeze, Some Kind Of Nature, Melancholy Hill, Broken, Sweepstakes, Plastic Beach, To Binge, Cloud of Unknowing, Pirate Jet

Vydavatel: EMI

Damon Albarn se svojí kreslenou tlupou kreaturek naštěstí necombackuje pouze s názvem, ale i s dostatečně vymazleným materiálem, co je ušit na míru jejich rozmazleným posluchačům. Tentokrát se přitulil i Snoop Dogg, Lou Reed nebo Bobby Womack.
První singl s názvem, při jehož vyslovení se cítíte cool, ale zůstal za očekáváním. Naštěstí "Stylo" rozhodně není základní stavební složkou "Plastic Beach". Tou je logicky písek. Co také na pláži jiného. Co zrnko písku, to jeden nápad. A vlastně vůbec nezáleží na tom, jestli se jedná o flétnu, tvrdý beat nebo zvuk synťáku. Gorillaz totiž staví své hrady z písku opět do megalomanských výšek. Plácají na sebe deváté přes páté, ale pořád jim to senzačně drží dohromady. Dokonce si zachovávají i svůj charakteristický zvuk, takže jsou několikrát snadno identifikovatelní.
Pestrost! Je tak jednoduché zamilovat se do slizké pumpující melodie v "Glitter Freeze", při které cítíte vydýchaný zvuk, levné parfémy a nostop-hernu-bar. Je tak strašně těžké nepohupovat se v tramvaji do výtečné úvodní retro fanfárové ulítavačky "Welcome To The World Of The Plastic Beach" a nepřipadat si, jako když právě jedete v sedmdesátých letech tramvají do strmého kopce v San Francisku. Je tak příjemné zavírat oči při "On Melancholy Hill", vzpomínat na poslední dovolenou s předposlední přítelkyní a nechat se nadnášet tou uklidňující atmosférou. Tahle píseň je vůbec dost důležitým mezníkem desky. Je úplně jiná než zbytek, nezvykle melancholická a hlavně dokonale hitová. Ale hezky hitová! Neotravuje. Naopak hladí.
Je to tady všechno. Hypnotické beaty, vlezlé klávesové melodie, hip hop i retro klavír. Jako příklad poslouží "Sweepstakes". To je rap Mos Defa, milion mašinek a do toho živé bicí a živé dechy. Ach. Zapomeňte na jednotky Isaaca Newtona, ode dneška se bude počítat síla podle Gorillaz. Ta přehršel zvuků je naštěstí tak geniálně produkovaná, že vás ani na moment nenapadne něco o přeprodukovanosti, spíš o tom, že dát něco takového dohromady může jen někdo z jiné hvězdné soustavy... a nebo, jestli jste si jistí, že kontakt s UFO ještě nenastal, že by to mohli být Damon Albarn a Jamie Hewlett!
Do "Plastic Beach" se dá nádherně prokousávat a vy doslova cítíte, jak se s každým poslechem dostáváte více k jádru. V hlavě utkví mnoho momentů, těžko jste schopni po skončení nahrávky vyřknout, co vás konkrétně baví. Může jít třeba jen o jeden zvuk, ale klidně i o celou melodickou klávesovou linku "To Binge". Jenže tohle album, ač je z milionu zrnek písku, je velice kompaktní a napěchované invencí. Oblíbené momenty vám servíruje postupně. Vždy se před vámi objevují jen chvíli dopředu jako gorily v mlze. Nemůžete si je pamatovat, ale chvíli před tím už je vidíte a víte: "Jo, teď přijde moje oblíbené cinknutí!"
Třetí deska projektu Gorillaz je nádherně zprodukovaná záležitost. Se skvělými hitovými ambicemi, co jistě budou například v remixech motat nohy na parketech diskoték, ale i s dostatečně undergroundovou kombinací všeho, co na nich vždy bylo tak přitažlivé. Tohle jsou gorily jednadvacátého století. S vizáží pračlověka a se srdcem, jehož tep určují klávesy Korg a vokodér. Prostě opět kombo.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Mno (Jerome, 10.03.2010 10:47) Reagovat - e

    Já z toho alba tak nadšenej nejsem, ale jsem rád, že aspoň někdo jo :-) Třeba si najde cestičku časem

  • je to dobry (Josef, 10.03.2010 12:06) Reagovat

    Me chvili trvalo nez se mi vzilo pod kuzi, ale ted me naramne bavi. Paradni album...

  • Slabé (Scoty, 10.03.2010 12:57) Reagovat - e

    Není to hitovka... Nic moc, melancholické instrumentálky..

    • Re: Slabé (Mop, 11.03.2010 12:01) Reagovat

      můžeš mně říct kde jsou tam melancholické intrumentálky? :D krom intra tam nic takového není. Scoty opět úřaduje svou blbostí!

  • .. (jozka cerny, 10.03.2010 13:42) Reagovat

    taky nejsem tak nadseny,ale nutno rici,ze ja nebyl nadseny ani z jejich predchozich desek.
    uz pri pohledu na tracklist a kratkou stopaz jednotlivych kousku, mne bylo jasne,ze to nebude opet nic pro me.
    kratke,nekomplikovaně jasne,relativne hitove skladby.. to nebude mit dlouhou zivotnost.


zobrazit všechny názory (24 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí