Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Je krásné snít s Imogen Heap

03.03.2010 17:48, Tomáš Tenkrát

Imogen Heap je pověstná svým nekonečným hudebním nadáním a především tím, že se snaží dělat populární hudbu pro inteligentní lidi. Kromě nesporného talentu Praze předvedla i svou vrozenou vlastnost ovládnout pódium i publikum. Takže, mmm whatcha say?

Live: Imogen Heap

support: Lenka Dusilová, Back Ted N-Ted
místo: Divadlo Archa, Praha
datum: 2. března 2010
Fotogalerie

Imogen Heap, Divadlo Archa, Praha, 2.3.2010

Čerstvou držitelku Grammy Imogen Heap čekal v Praze její první koncert. A bylo se nač těšit. Tour k výtečnému aktuálnímu albu "Ellipse" už je nějaký ten pátek rozjeté, a tak nebylo žádným velkým překvapením, jak bude koncert vypadat. Začalo to vlastně už tím, že i pro českou zastávku si Imogen vybírala předkapelu z došlých nahrávek.

A tu "šanci" dostala Lenka Dusilová, která spolu s Beatou Hlavenkovou do rázu večera zapadla výtečně. Sama hlavní aktérka si ji dokonce s úsměvem na rtech a neskrývaným nadšením uvedla. Dusilenka sice kromě "Vlčích očí" tradičně vynechala svůj hitový repertoár, ale to nebylo na škodu. Volila písně intimnější a korespondující s atmosférou. Ještě před ní se však sólově představil Back Ted N-Ted - člen Imogeniny doprovodné kapely. S kytarou v ruce a s klávesami hojně využíval nahraných smyček a hudbu na sebe vrstvil. Chvíli připomínal U2, chvíli Mikea Oldfielda, ale výsledek byl možná i díky poloprázdnému sálu lehce fádní. Talent někdy nestačí, potřeba jsou hlavně silné písničky, a ty zatím Back Ted N-Ted nemá.

Imogen Heap nastoupila ve svém kostýmu možná lehce za očekáváním. Decentní černé šaty, velká mašle ve vlasech a typický hardcore účes, u kterého většina kadeřnic jistě propadá beznaději ve vidině několikahodinové práce. Uprostřed pódia se majestátně tyčil bílý strom osvětlený většinu času modrými světýlky a na všech volných místech ležely nějaké hudební nástroje a "hudební nástroje". Náladu hodila Imogen hned z počátku na velmi uvolněnou notu: s aktuálním singlem "First Train Home" svým projevem rozdrtila v prach poslední zbytky pochyb, zda to bude stát za to. První zvuk obstaralo kroužení prstem po sklenici s vodou, další navrstvila klávesy, rozezněla zvonkohru, přejela smyčcem přes jistý druh Panovy flétny, zacinkala zvonečky a refrén se zbytkem skladby odehrála u klavíru. Všechno zapadlo s přesností, a když poprvé naplno rozezněla svůj hlas v úžasné závěrečné pasáži: "So what, you've have had one too many," byl to skutečně povznášející okamžik. Chvíle, kdy se populární hudba stává něčím vyšším a dostává vás úplně jinam. Do míst, o jejichž existenci jste neměli vůbec tušení. Znáte přece ten pocit příjemného chvění, který muzika občas přináší. Když píseň skončila, chtělo se mi něco říct, ale zjistil jsem, že i přesto, že netrpím demencí, vytírám bradou podlahu.

Imogenina bezprostřednost dělala také své. Neustále něco povídala, sem tam i mlela a byla absolutně uvolněná, což přirozeně předávala na lidi. Pokud by se koncertu zúčastnili naši pradědové, řekli by, že s ní šijí všichni čerti. Neposedně se motala mezi všemi těmi nástroji, až kolikrát snad ani nevěděla, co vlastně hledá, a do toho pořád nahlas přemýšlela a gestikulovala. Zkrátka bylo jasné, že ji to baví. Snad právě kvůli tomu, že se většina jejích písní topí v nekonečně hlubokých melancholiích, musela publikum rozptýlit alespoň mezi nimi. Například se snažila naučit vyslovit: "Miluji tě," ale vůbec jí to nešlo, takže to uzavřela s tím, že radši zůstane u: "I love you." To však nezabránilo jednomu z příchozích, aby na ni ještě dvakrát během koncertu zvolal: "Miluji tě!" což Imogen minimálně jednou dostalo roztomile do rozpaků.

V repertoáru logicky kostru tvořila deska "Ellipse", z níž třeba "The Fire" svou dokonale chladnou atmosférou požáru (ano, Imogen umí i chladný požár!) uvedlo publikum do hrobového ticha, kde prim udával praskající oheň a absolutně čistý hlas. Zhruba v půlce repertoáru ji doprovodil i Back Ted N-Ted a houslistka s houslistou. Všichni však schopně ovládali i několik dalších nástrojů, takže se spíš přemísťovali z jednoho stanoviště na druhé. Vlny zvonkoher se Archou roznesly při "Headlock" a při "Aha!" zase nebyl vidět vrchol jejího hlasu. Tak vysoko zpívala. Naléhavá byla i "Speeding Cars", při které to trochu vypadalo jako na koncertě Reginy Spektor. Dokonce jsme se dočkali i jedné vzpomínky na Frou Frou, ale za zmínku stojí hlavně "Just For Now". Při té si rozdělila publikum na třetiny, z nichž postupně každá začínala zpívat ono: "Just for now" v jiné chvíli a v jiném tónu. Imogen si samozřejmě vše dirigovala a do toho sama zpívala. Bylo to mcferrinovské, ale senzační, protože se téměř všichni zapojili, což té chvíli dodalo nebývalou sílu. Při závěrečné "Tidal" si zase nasadila sluneční brýle a na klávesy kolem krku rozjela uječené kytarové sólo doprovázena svými kolegy. S metalovým hrozícím gestem se uklonila a zmizela v zákulisí.

Když se rozloučila, bylo jasné, že jako přídavek nemůže přijít nic jiného než "Hide And Seek". A tak se i stalo. Překrásná pomalá záležitost, která je nádherná především díky své jednoduchosti, se jí s maximálním soustředěním povedla na výbornou. Všechna bijící srdce byla naposledy zasažena. Po bouřlivém potlesku sice přidala ještě posmutnělou "The Moment I Said It", ale "Hide And Seek" už přebít nemohla.

Imogen Heap se ukázala jako zpěvačka, které disponuje odzbrojující přirozeností. Jako zpěvačka, co si libuje v ukecanosti a fórcích, ale při samotných písních ždímá emoce až z konečků vlasů. Neroztřepených samozřejmě. Pokud nejste třeba ultrapravicový extremista, tak se jí jistě i ve vaší duši povedlo nechat rozkvést melancholický a rozněžnělý květ. Dojetí, emoce, láska a tak...

P. S.: Zpráva Imogen Heap z Twitteru pár hodin po koncertě: "Thanks guys who were at the show tonight. We had great fun with you. Thanks to Lenka Dusilova and Back Ted N-Ted for great opening sets."

Imogen Heap - Hide And Seek (Live in Prague):

Související články

Nové desky pro 22. týden (Nové desky)
Podívejte se na "Na Rafandě" Václava Neckáře a Lenky Dusilové (Video)
Regina Spektor feat. Jack Dishel - Call Them Brothers (Video Jukebox)
Divadlo na Colours obohatí Barbora Hrzánová, Anna Polívková nebo SKUTR (Tiskové zprávy)
Lenka Dusilová vyráží na jarní část baromantického turné (Tiskové zprávy)
Regina Spektor ukázala, co viděla z laciných sedadel (Novinky)
Regina Spektor - All The Rowboats (Video Jukebox)
Debut skupiny Eternal Seekers vychází znovu ve vylepšené verzi (Novinky)
Kašpárek v rohlíku - Ten Halywůd (Recenze CD)
Regina Spektor - All The Rowboats (Audio Jukebox)

Názory

Prý se vrátí... (Sláva, 03.03.2010 18:33) Reagovat

... doufám, že to myslela upřímně...
- Re: Prý se vrátí... (Arlaine139, 05.03.2010 20:06) Reagovat - e
  
  taky doufám :-)
oooh (chocobo, 03.03.2010 19:30) Reagovat

tak tohle byl naprosto paradni vecer!!
o to paradnejsi, ze sem stal v prvni rade, naprosto primo pred ni.. a kdyz zacla komunikovat s publikem a prisla ke mne a zeptala se me na moje oblibeny slovo, byl sem uplne mimo. nenapadlo me nic lepsiho, nez ono "miluju te" :))) sem rad, ze ji to neuvedlo nejak do rozpaku. a taky sem rad, ze se ji to min. 2x podarilo vyslovit :) no byla bajecna. po koncerte se nam prisla podepsat a vyfotit se s nama. proste parada, nezapomenutelny zazitek
- Re: oooh (Jiri, 04.03.2010 10:47) Reagovat - e
  
  Jojo. Já ti děkuju, že tě napadlo "Miluju tě". Kdyby se v tu chvíli zeptala mně, tak bych buďto mlčel nebo řekl nějakou kravinu. Možná nevědomky jsi celý zážitek z koncertu posunul o level výš.
  A k těm podpisům. Nebylo nás tám zrovna málo, čekal jsem, že nám načmárá svoje jméno a zmizí (a vůbec bych se po jejím výkonu na podiu nedivil). Ale ona se každého ptala, jak se jmenuje, k podpisům připsala věnování, ochotně se s každým fotila....naprostá profesionálka a zároveň uprímná a milá holka. Ať jí to vydrží!!!
  - Re: oooh (Arlaine139, 05.03.2010 20:12) Reagovat - e
    
    Nenávidím vlaky, musela jsem odejít chvíli po koncertu a Immi už jsem potom nestihla :-( :-( :-( :-( příště těch 250 kilometrů domů klidně půjdu pěšky. To mě tak mrzí :-( Ale stejně byla skvělá, vlastně mnohem víc než to...

zobrazit všechny názory (9 celkem)

Album týdne 22/2012

Sigur Rós
Valtari

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »