Recenze CD

jen teen-rock. Skoro bez metalu

10.02.2010 05:00, Tomáš Parkan

Ze záplavy nejrůznějších náctiletých hvězd se v poslední době vylouply dvě hodně podobné slečny - Miley Cyrus a Demi Lovato. Druhá jmenovaná nedávno vydala svoji druhou desku "Here We Go Again". Kvalit debutu sice nedosahuje, i tak je ale cítit, že tu roste zpěvačka a autorka, která se jen tak neztratí.

7/10

Demi Lovato - Here We Go Again

Vydáno: 5.10.2009
Celkový čas: 49:08

Skladby: Here We Go Again, Solo, U Got Nothin' On Me, Falling Over Me, Quiet, Catch Me, Every Time You Lie, Got Dynamite, Stop The World, World Of Chances, Remember December, Everything You're Not, Gift Of A Friend, So Far So Great, Don't Forget, La La Land

Vydavatel: Universal

Kde jsou ty doby, kdy si náctiletí vystačili s popíkem a la Take That nebo s taneční hudbou? Po úspěchu Avril Lavigne letí rock. Ano, vím, že jej někteří považují za pseudorock, ale od dob Twenty 4 Seven a DJe Boba je to určitě pokrok a snahu všem těm mladým muzikantům rozhodně nelze upřít. Dá se říct, že další z řady, Demi Lovato, není vlastně ani moc jiná. Dnes už nikoho nepřekvapí, že si od šestnácti let píše písničky. A přece se v něčem odlišuje.
Demi totiž miluje metal, konkrétně black metal a metalcore, což by ještě nic neznamenalo, kdyby se to alespoň částečně nepropsalo do jejího debutu (viz infobox). Nebylo to kdovíjak výrazné, těžko čekat drsný zpěv a kytarové šílenství od šestnáctileté holky z "Camp Rock" (kdo by to kupoval?), avšak na odlišení od ostatních to stačilo. To tedy platilo hlavně v případě debutu, druhotina "Here We Go Again" je jiná.

Don't Forget (2008)

Demi Lovato - Don't Forget Debut se v té době šestnáctileté Demi Lovato hodně povedl. Společně s Jonas Brothers napsala a nahrála na jedné straně velmi chytlavou, potenciálními hity našlapanou, ale přitom i energickou desku, na níž se místy objevuje i její obliba v metalu. Nebojí se tu jít do řízných kytarových riffů a stejně tak si dokáže i pořádně zařvat. Dalo by se říct, že tam, kde Hilary Duff s rockem končí, tam Demi Lovato začíná. Výsledkem je hodně řízný pop-rock, u kterého vám nebude vadit, že se bude linout z pokoje vaší dospívající dcery. A možná se dokonce přistihnete, že si některý z hitů sami pobrukujete.
Hodnocení: 8/10

V reakcích na předchozí album si lidi libovali, že tu máme zajímavou zpěvačku, asi tak o třídu lepší než její kolegyně Miley Cyrus, která by mohla jednou docela slušně rockovat, a čekalo se, co předvede na dalším CD. Všem těm ale Demi Lovato tak trochu vypálila rybník. Upustila od výhradní spolupráce s Jonas Brothers, obklopila se řadou muzikantů a autorů včetně Johna Mayera nebo Tobyho Gada a natočila desku, která je stylově daleko pestřejší a místy uniká z onoho metalového nádechu. Například v "U Got Nothin' On Me" se dostává až ke stylu, se kterým začínala na svém debutu Michelle Branch, zaslechnete i odkaz na soul osmdesátých let a nezřídka zaregistrujete i smyčce.
Nutno říct, že to je na jednu stranu škoda, protože se z velké části ztratilo to, co Demi odlišovalo od ostatních. Je i otázkou, zda v tom nemá prsty její vydavatelství spojené s Disney, v jehož zájmu samozřejmě není, aby jedna z jeho největších hvězd dospěla příliš rychle, ačkoli sama zpěvačka tvrdí, že je "Here We Go Again" více o ní. Na druhou stranu energie, nasazení a svěžest debutu se ani s přechodem na druhou desku nikam neztratily a pořád zůstalo dost písniček, kde to tahle slečna dokáže slušně rozbalit jako v "Got Dynamite" připomínající Lennyho Kravitze.
Demi Lovato si stále drží velký hitový potenciál. Dá se říct, že splynula se současným trendem, kdy jede míchání různých stylů a často diametrálně odlišný zvuk jednotlivých písniček. V rámci žánru je "Here We Go Again" velmi dobrá deska, ale přesto u Demi zamrzí, že z její hudby vyvanul onen metalový odér. Snad se na nějakém dalším CD opět vrátí a třeba i v tvrdší formě.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • huráá (DJ Volder, 10.02.2010 08:22) Reagovat - e

    Konečně někdo kdo se dá poslouchat a nehraje electro pop, i když to zase není taková sláva.

  • Disney... (hawe-me, 10.02.2010 18:54) Reagovat - e

    ... titulek mluví za vše :-!

  • ? (Sima, 14.02.2010 11:02) Reagovat - e

    sedm z deseti? to snad ne...

  • supr deska (chocobo, 18.02.2010 18:54) Reagovat

    tahle deska me dost prekvapila, mam rad pop rock a tohle je presne ta porce, co sem potreboval, nez P!nk vyda novou desku :))

  • LaLaLand? (Little_Sonny, 06.04.2010 14:03) Reagovat

    Máte tam chybu... LaLaLand a Don´t Forget nejsou na CD Here We Go Again! Jsou na CD Don´t Forget!


zobrazit všechny názory (8 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí