Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Rozhovory

Kryštof - Chystáme velkou decentní show

27.01.2010 05:00, Tomáš Tenkrát

Richard Krajčo se i se svými spoluhráči v pražské kavárně rozpovídal nejen o aktuální desce "Jeviště". Kryštof také oprášili svou pověst, když se pustili jak do České televize, tak do bývalého finalisty ze Superstar. Jsou rádi, že jsou za ostravské chachary? Jak to bylo s "Medúzou"? A co bulvár?

Mluvili jsme spolu před třemi roky, tedy v době, kdy vyšel "Rubikon", co se od té doby změnilo?
Richard: Změnilo se toho mnoho, ale hlavně jsme začali fungovat jako kapela. Myslím, že se i změnila nálada uvnitř Kryštofa a hodně jsme se stmelili jako tým. To je asi to nejzásadnější. Začali jsme si sami sobě dělat manažery.

A proč? Nebojíš se třeba toho, že vrhneš svou sílu manažerským směrem a klesne ti "forma" v uměleckém prostředí?
Richard: Z jednoduchého důvodu, nenašli jsme nikoho kvalitního, kdo by to dělal podle našich představ. Tady chybí dobří hudební manažeři. Jsou tady bookeři koncertů, ale nikoli manažeři. Dělám to už nějakou dobu a myslím si, že tím nic neutrpělo.
Nikolas: Za ty dva roky se to ukázalo jako ten nejlepší model a všichni jsme v tuto chvíli spokojeni. Richard stejně v konečném důsledku dělal spoustu věcí, už když jsme manažera měli. Ale změnilo se i to, že jsme hráli od "Rubikonu" hodně akusticky, takže jsme rádi vlezli do studia a začali do toho opět trochu řezat. Vyloženě jsme se na to těšili, až zase zapneme proud. Skončila pro nás určitá etapa.

Kvůli čemu byste označili "Jeviště" za jedinečné ve vaší diskografii?
Richard: Třeba tím, že nahrávání probíhalo až nečekaně hladce, což například s minulou deskou bylo přesně naopak.
Nikos: Pro mě je jedinečné především díky svému zvuku, který je podle mě vynikající, aktuální a na světové úrovni. Celé to zní přesně, jak jsme chtěli.

Jste bezprostředně po vydání alba s něčím nespokojeni?
Nikolaj: Musím říct, že tohle je první album, na kterém bych po vydání nezměnil ani notu. Většinou jsme se vždycky kvůli něčemu hádali a vždycky byl někdo, kdo s něčím nesouhlasil, ale tentokrát jsme se konečně všichni shodli a výsledek je pro nás všechny přesně takový, jaký jsme chtěli.
Richard: Možná je to ještě moc čerstvé, ale já to pořád vnímám jako naši nejlepší desku. Především proto, že je přesně taková, jak jsme si ji představovali. Ale fanoušci se vždycky rozdělí. Bezprostředně po vydání "Mikrokosmu" si pamatuji, jak byli zděšení, že je to téměř alternativní, že my jsme přece ten "Obchodník s deštěm". Uplynula určitá doba a teď je to album, které vychvalují do nebes, a tvrdí, že už ho nepřekonáme. My jsme to zkrátka teď cítili takto a je nám jedno, jak to kdo bere. Nenatáčíme věci přímo na míru někomu, ta hudba jde z nás a buď se jim to líbí, nebo ne. My jsme prostě nadšeni.

A co první ohlasy?
Richard: Jsou různé, ale na nich tolik nezáleží, i když si je čteme a vyhledáváme je. Já jsem třeba dlouho váhal kvůli recenzím, jestli si mám pořídit poslední album The Killers. Kritika ho všude strhala včetně singlu "Human", který mi ale přišel výtečný. Nakonec jsem si ho pořídil a jsem z desky nadšen, pouštěl jsem ji i klukům a říkal jsem, že takhle nějak bych to chtěl. Deset hlav je deset názorů, takže to bereme s rezervou.

A líbili se ti starší alba Killers?
Richard: Ani moc ne, jak co, možná, že i tím to bude. Někdo má rád, když se kapela posouvá, jiný je nešťastný z toho, že se ubrala jiným směrem, než chtěl.

Znáte už první čísla prodejů?
Richard: Nějaká čísla už známe, ale určitě je nemůžeme prozradit, ale myslím, že zatím spokojeni jsme. Nechtěli jsme použít model zaplať, kolik chceš, který je dle mého názoru špatný. Už jen z toho důvodu, že to několik kapel zkoušelo a nebylo to příliš úspěšné. Možná i díky tomu, že jsme národ, který radši jen bere. Nemyslíme si, že by se hudba měla rozdávat zadarmo. Zvolili jsme kompromis. Dát stovku za nové řadové album je solidní cena.
Nikolas: Je třeba si uvědomit, že nabízíme čtyřicet minut hudby za cenu krabičky cigaret, dvou piv nebo jednoho časopisu.

Když jste vydali "Rubikon", zaexperimentovali jste s vydáním singlu v omezeném nákladu, teď se nic takového nechystá?
Richard: Moje vize je ta, že z "Jeviště vzejde remixové album a klasická vinylová deska. Remixy necháme udělat lidi, kteří hudbu cítí jinak než my, a myslím, že by to mohlo být zajímavé, protože ty nové písně s tím tanečnějším zvukem k tomu i vybízí. Sami pozorujeme, jak se mění náš cit. Třeba "Malého prince" jsme chtěli už na "Rubikon", tehdy to byla táboráková věc na kytaru, dnes jsme ji vyndali z šuplíku a vznikla z toho tanečnější verze, takže bychom rádi viděli, jak by naši hudbu cítili jiní. No a krásný vinyl, to je takový můj sen.
Ondřej: To je moc pěkný sen.

Odehrajete tři velké koncerty k propagaci alba, bude potom ještě nějaké turné?
Richard: Nebude, rozhodli jsme se pro tři krásné velké koncerty - t-music kryštof tour. Po těch turné v divadlech se těšíme opět na veliké pódium. Navazujeme tím vlastně na úspěšné Rubikon Tour.

Čím budou ty tři velké koncerty speciální?
Richard: Scéna bude veliká, budeme mít nádherné projekce, už jsem jich několik viděl a myslím, že se to klukům skvěle daří. Viděl jsem loni koncert Coldplay v Praze a ten nebyl ničím extra výjimečný a přitom to byl úžasný zážitek, pak jsem viděl Radiohead a tam to bylo přesně naopak. Pro mě zřejmě zklamání roku. Chceme, aby to mělo špičkovou kvalitu, na druhou stranu rozhodně nečekejte, že se budeme slaňovat na pódium jako třeba Pink. Bude to decentní velká show. (smích)

Kryštof bude mít i narozeniny, bude to s nimi nějak spojené?
Richard: Tak on má kupodivu narozeniny každý rok. (smích) Je pravda, že budeme mít patnáct let, tak se toho asi lehce dotkneme, ale žádné velké úmysly s tím nemáme.

Kryštof...

Kryštof, Alfa Gospel Praises, Státní opera, Praha, 1.12.2008 ... vznikli v roce 1995 jako The Kryštof a původní sestavu dnes pamatují jen Richard Krajčo a Nikolaj Arichtev. Mají za sebou pět řadových alb, záznam z opery, bestofku, živák a album rarit. S předposledním "Rubikonem" se poprvé stěhovali do velkých hal a úspěch chtějí zopakovat i letos na turné novince "Jeviště". V roce 2004 dostali sošku Anděla za album "Mikrokosmos", ovšem andělské žně si užili až s "Rubikonem". Frontman Richard Krajčo je bezesporu hlavní tváří skupiny a kromě hudby se věnuje i herectví, kde rovněž není bez úspěchů - ostatně angažmá v Národním divadle mluví za vše. Mluví velmi spisovně a s rozvahou, ale když je třeba přidat na důrazu, nejde pro ostrý výraz daleko.

V jednom rozhovoru jsem četl, že se, Richarde, chystáš na pauzu, takže to už bude teď
Richard: Je zajímavé, jak všichni ty rozhovory čtete špatně. Ta pauza nastane až v roce 2011, kluci to respektují. Což neznamená, že s tím souhlasí. (smích) Ale máme čas se na to všichni připravit, chci si prostě trochu odpočinout.

Děláte vůbec profesně ještě něco jiného, tedy kromě hudby?
Nikolas: Všichni se živíme hudbou. Kryštof je pro nás už několik let hlavní příjem. Já třeba ještě učím hudbu a kluci to mají podobně, ale není to nic významného. Ale Richardovu pauzu v pořádku respektujeme.

Ač jsi znám tím, že nesnášíš bulvár, při vydání předchozích desek jsi se na jeho stránkách přesto objevoval. Tentokrát se ti sice dařilo lépe skrývat, ale nebojíte se, že by to mohlo mít vliv na obyčejné konzumenty, kterým jsi mohl jako tvář kapely prostě sejít z očí?
Richard: Už jsme dávno zjistili, že jestli mě média někde masírují, nebo ne, nemá žádný vliv na prodejnost. Jsem rád, že říkáš, že se mi povedlo stranit, protože to tak doopravdy je. Možná je to i tím, že nemám potřebu jako jiní do bulváru volat a nechávat se čirou náhodou a omylem nachytat před porodnicí s miminkem.

Richarde, je ještě něco, čeho bys chtěl v profesním životě dosáhnout?
Richard: Vždy jsou přede mnou nějaké mety, ono to tak nevypadá možná navenek, ale pořád se objevují nové výzvy. Pamatuji si, jak jsme si v Havířově ve sklepě říkali, jak by bylo super hrát jednou v Lucerně v Praze...
Nikos: A pak když jsme tam dohráli koncert, tak jsme si řekli fajn, bylo to dobré, no, ale co teď? (smích)
Nikolaj: Lucerna pro nás měla kouzlo. Dlouho jsme po ní toužili, užili jsme si to, ale hned jsme se dívali dál.

Cítíš se pořád jako ten "ostravsky chachar" nebo už tě Praha zdeformovala? Nevadí ti, že tě tak lidi pořád vnímají?
Richard: Vím, že mě lidi pořád berou jako Baník pičo, ale nevadí mi to. Spíš naopak, jsem pyšný, že když se vrátím do Ostravy, tak mi tam chlapi říkají, že jsou rádi, že je hezky reprezentuji. Jsem opravdu hrdý, že to tak pořád je. Nedávno jsem přišel do nějakého sportu a hned mi tam říkali, že tam věci Baníku nemají. (smích) Je fajn mít tu čest dělat reklamu rodnému kraji.

Zbytek kapely se do Prahy nikdy nechystal?
Nikos: My tam máme kamarády, rodiny, oblíbená místa a tak. Jsme tam šťastní. Nikdy nás to do Prahy netáhlo a nic k ní necítíme. Stačí, že máme v Praze manažera. (smích)

Jeden čas jste měli dobře našlápnuto na proslavení se v Polsku, to už je pasé?
Richard: Nám se tam nechtělo začínat od nuly po malých klubech, když jsme to měli u nás rozjeté na haly. Zanedbali bychom narůstající popularitu v Česku kvůli začátku v Polsku, a tak jsme se rozhodli soustředit se na nás. Vím, že tam snad pořád máme nějaký fanklub, že tam hráli naši písničku v rádiích, ale bohužel jsme na to neměli sílu.

Jaký je váš nový hudební objev?
Richard: Jako kapela se určitě shodneme na Charlie Straight, kteří jsou výborní. Pak mě ještě zaujala jedna ostravská kapela, od které jsem slyšel demáč, ale oni ještě bohužel nevědí, jak se budou jmenovat. Ale jeden z návrhů bylo Tlustý špejle. (smích)
Nikos: Posloucháme toho samozřejmě mnoho, ale já třeba mám problém s tím, že většina českých "objevů" mě osobně neoslovuje. Já mám rád češtinu a melodie, což tady dělá stále méně lidí. Ale nevím, možná je to i tím, že už moc nikam nechodíme.
Nikolas: My vůbec nemáme mezi kapelami moc kamarádů, jak to většinou všichni mají.

Možná je to tím, že jste nikdy nebyli součástí žádné scény.
Nikos: Počkej, jak to myslíš?

Třeba kapely kolem Ameby nebo pražské indie kytarovky jsou logicky provázané a pořád se spolu někde potkávají...
Richard: To je určitě pravda, ale paradoxně naši největší kamarádi jsou asi Chinaski, což by se už kvůli stylu a cílovým posluchačům dalo očekávat, že tak nebude.

Richarde, odešel jsi z "Medúzy", ale na to narážet nechci...
Richard: Počkej! Ale já chci. Někde napsali, že jsem byl odejit a to bych chtěl uvést na pravou míru. Odešel jsem sám a dobrovolně, už dlouho jsem se na to připravoval a rozhodně mě nikdo nevyhodil. Jinak Kláře Vytiskové přeji hodně štěstí.

Zajímalo mě spíš, jaký máte názor na prostor, jaký dostává hudba v České televizi?
Nikos: Já s tím jsem nespokojený. Myslím, že jí je tam málo. Vím, že nelze srovnávat s BBC, protože to je kolos, ale tam vyloženě dávají prostor novým a neznámým kapelám a snaží se jim pomoct. To se v České televizi nestane, ale chápu, že jde o sledovanost...
Nikolas: Veřejnoprávní televize nepotřebuje sledovanost přeci.
Nikos: Jasně, ale asi to tak mají. Existuje ČT2, která by k podobným věcem měla sloužit, ale neslouží. Objevují se tam pořád ta stejné jména a nikoho ani nenapadne dát čas někomu mladému a novému. V BBC to dělají systematicky a vyloženě se pídí po čerstvých objevech. U nás je to naopak, tady se musí doprošovat a stejně je to na nic. Sice mají slogan Jiný prostor, který se mi líbí, ale jakmile ta upoutávka skončí, už se jede zase v tom trapném zastaralém schématu.
Richard: Určitě by hudby mohlo být mnohem víc, je to dělané nezajímavě. My platíme nějaké poplatky a z nich by měla být pokryta i kultura. Neříkám, že na ČT není, ona tam je, ale málo, v neatraktivních časech a s interprety, kteří jsou všude. Zaujal mne snad jen převzatý dokument o studiu Abbey Road. A ještě k rádiu... Jak stárnu, tak už mě více baví poslouchat v autě Radiožurnál než písničková rádia. Baví mě povídání. Jenže jakmile začne hrát píseň, tak musím přeladit. Slyšíte tam totiž už dvacet let Pavla Bobka a jemu podobné. Nic proti němu, ale proč ho proboha hrají již dvacet let mého života a dalších dvacet let už ho hráli předtím?! Prostor pro talenty tady není a je to špatně.

Nechystáš zase něco s Janem Budařem?
Richard: Nechystám. Oni teď s Vladimírem Morávkem dělali premiéru nově sestříhané verze filmu "Hrubeš a Mareš", na kterou mě pozvali, ale já jsem bohužel nemohl přijít, protože to bylo zrovna nějaké datum kolem Vánoc a já byl s rodinou mimo Prahu. Jich se to zřejmě nějak dotklo a na Facebooku k té události se dokonce objevil vzkaz od Budaře ve stylu: "Mejdan bude, i když se na to Krajčo vysral!", takže teď nevím. Snad to byl fór.

Blíží se Olympiáda, sledujete sport, jste sportovní typy?
Richard: (smích) Jasně že sledujeme, i se o něm bavíme. Navíc jsme všichni velcí sportovci, já teď kupříkladu dostal novou herní konzoly a dostal jsem se už do druhého kola French Open, kde mě čeká Federer.

Máte ještě něco na srdci?
Richard: Ještě bych chtěl říct, že jsem u vás na musicserveru nedávno četl rozhovor s Michaelem Foretem, který se tam opřel do Chinaski a vlastně i do nás. Tak Michale, člověk, který účinkuje v muzikálu jménem "Děti ráje" a otírá se o nás podobnými řečmi, je spíš k smíchu a může nám políbit prdel.

Sdílej tento článek:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Žebřík ovládli UDG, Langerová a Chodúr (Novinky)
Živě: Charlie Straight (egoFM) (Video Jukebox)
Videotermix: Lenny z Óčka (Videotermix)
Pohled do hitparád IFPI - 8. týden (České hitparády)
Připraveným - Připraveným (Recenze CD)
Pohled do hitparád IFPI - 7. týden (České hitparády)
Kryštof, Xindl X, Tesla Arena, Praha, 19.2.2009 (Naživo)
Kryštof, Xindl X, Tesla Arena, Praha, 19.2.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Makrorecenze "Jeviště" Kryštof (Makrorecenze)
Pohled do hitparád IFPI - 6. týden (České hitparády)

Názory

Kryštof (Noviik, 27.01.2010 16:24) Reagovat - e

Já tuhle kapelu nijak doma neposlouchám, to přiznávám, ale jejich hudbu beru jako to lepší na české scéně, na koncertu jsem už byl taky, rád jsem si je zaplatil a klidně si pustím jejich starší věci. Richarda beru jako velkou osobnost celé české scény a to, co ten chlap dokázal a dokáže, je opravdu paráda. S jednou věcí mi teď udělal ještě větší radost - rozhovor s Foretem jsem četl a nezbývá mi, než souhlasit se závěrečnou větou. Přesně vystihuje můj názor. Děkuji za ni!
Richard Michalovi (hawe-me, 27.01.2010 16:36) Reagovat - e

Tak tohle se ani nemělo zveřejnit, chápu vytočenost (?), ale takhle by se mazlové evropy2 vyjadřovat na 'veřejnosti' nemuseli...

Na druhou stranu souhlasim s Jiným prostorem!
kecy kecy kecy... (Romana, 27.01.2010 19:34) Reagovat

pan Krajčo už poslední dobou neví, co mluví. jasně, dokázal toho hodně a je silná osobnost, ale tenhle rozhovor mi přijde jako: "já si myslím, já chci, já budu" a "tady o mně někdo něco řekl, tak mu to musím oplatit". prostě výlevy ukřivděného sobeckého chudáčka. a to Richard snad není, nebo teď už jo? já ho dřív obdivovala a teď už se jen divím. příklad za všechny: "My vůbec nemáme mezi kapelami moc kamarádů". nabízí se otázka: PROČ? mám hudbu Kryštof ráda, ale ta arogance se k nim nehodí...
- Re: kecy kecy kecy... (Adéla, 27.01.2010 21:50) Reagovat - e
  
  Naprostej souhlas. Bohužel
- Re: kecy kecy kecy... (Milena, 29.01.2010 12:36) Reagovat
  
  Já tedy bohužel musím souhlasit také. Kryštofy poslouchám už jejich začátků a Richarda a spol sleduju taky. Krátce před vydáním a i po vydání Jeviště, poskytl R. Krajčo těch rozhovorů víc a nestačím se divit. Posun někam dál co se tyče hudby… ok….ale je vidět i posun v chování. Nad větami typu buď se to fanouškům líbí nebo ne – to je nám jedno, hlavně, že se líbí nám, to tam mohl rovnou dopsat komu se to nelíbí, ať si p… políbí. Jinak 3 koncertům bych snad ani turné neříkala. A kdo není z Prahy nebo Moravy tak má zřejmě smůlu. Aby se jim tohle arogantní chování a celkově vystupování nevymstilo…já ho obdivovala taky, jsem stejně stará jako on, jsem rozčarovaná a nestačím se divit stejně jako ty.

zobrazit všechny názory (40 celkem)

Album týdne 10/2010

Scissorhands
Super Tuzex Bros.

minulá Alba týdne

Na okraj Petra Adámka

Mami, jdu do klubu. Nechat si dát přes hubu

Proč lidi chodí do klubů? Tak různě - někdo si s oblibou vyplachuje hlavu metalem, jiný se rád nechá unést tajemnými tóny world music, další do rána paří na house party. A všichni se chtěji hlavně dobře bavit. Jenže zábavu vám může během vteřiny kdekdo zkazit. Třeba vyhazovač se silou a mozkem brontosaura.

Před pár dny jsem po delší době vyrazil na koncert do pražského Futura. Náhodou jsem na baru potkal kámošku. Říkejme jí třeba Jana. Když jsme probrali, jestli byli lepší From Our Hands nebo River Jordan, zmínil ...

celý článek »