Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Vcelku příjemný bolehlav

30.12.2009 05:00, Petr Adámek

Od vydání debutové nahrávky drsňáků Headache již uplynul nějaký ten pátek, přesto bychom vás o tuto zajímavou kapelu nechtěli ochudit. Tentokrát to sice nijak oslnivě nedopadlo, ale není všem dnům konec. A nebojte - hlava vás z Headache rozhodně bolet nebude.

6/10

Headache - Headache

Vydáno: prosinec 2008
Celkový čas: 46:35

Skladby: Barevná znamení, Adrenalin, Divoký hlasy, Můj boj, Město na dlani, Neo, Osudy, Šance, Špatnej den, Strach, Volání do tmy

Vydavatel: Cecek Records

Pár kluků, co chtějí od muziky víc, než jen o ní kecat u piva, se třikrát týdně schází ve zkušebně. Všichni jsou fanoušci nabroušených kytar, mají své vzory a hlavně chtějí hrát. Jednou za čas, když mají dostatek materiálu, rozbijí prasátko, ve studiu všechnu svoji snahu a energii transformují do stříbrného kotouče, jenž pak rozešlou po redakcích, a šup zase zpátky do zkušebny. Znáte ten příběh?

Pravděpodobně jo, vždyť takový model se opakuje u tisíců kapel od Aše po Jablůnkov. Rozhodujícím faktorem úspěchu je v tomto případě vedle průbojnosti a marketingu také samozřejmě kvalita. Symbiózou s vydavatelstvím Cecek první předpoklad Headache naplnili, kvalitativně je ovšem co dohánět. Eponymní opus se sice nachází lehce nad průměrem a nepochybně stojí za více než jeden poslech, jenže těch much kolem nebzučí zrovna málo.

Headache to vzali za správný konec. Skupina nepochybně chápe, jak to má v ideálním případě vypadat, a od svých vzorů (slyšet jsou třeba spříznění Fourth Face) přejala to lepší. Celé to navíc působí autenticky a upřímně, že jim odpustíte jak nepřesvědčivý vokál (ten je sice dostatečně štěkavý, ale slova často splývají do jednolité matlaniny), tak i některé opakující se motivy.

Směsice nu-metalu, crossoveru a hardcoru na první poslech nepostrádá nic, co v podobné muzice čekáte. Skladby mají říz, několik velmi solidních melodických nápadů i řádných riffů. Jenže pětice z Ledče nad Sázavou chce tak moc předvést, co všechno umí, že je toho zkrátka až příliš. Jednotlivé motivy v rámci jedné skladby se vzájemně tlučou, síla a celistvost písní se tím drobí do vzájemně nefungujících pasáží a náboj je ten tam. K čemu pak jsou dílčí zvukové nápady a vyhrávky, když skladba jako celek nefunguje...

Potenciál by byl, jenže to je v téhle muzice bohužel málo. Tak tedy ještě více píle a schopný producent - to by mělo pro příště stačit. A hlavně si pamatujte - v jednoduchosti je síla.

Související články

Fourth Face - Dvojí tvář (Video Jukebox)
Seznamte se s tvorbou 100% mužů aneb nashledanou v lepších časech (Tiskové zprávy)
Soulfly, Fourth Face, Roxy, Praha, 24.8.2008 (Naživo)
Ill Niňo, Fourth Face, Rock Café, Praha, 19.4.2008 (Naživo)
Ill Niňo rozluští svou "Enigmu" i v Praze (Novinky)
Fourth Face - Sonido Triste (Recenze CD)
Fourth Face, Hazydecay, Rock Café, Praha, 17.10.2007 (Naživo)
Fourth Face v listopadu pokřtí svou novinku (Novinky)
Podívejte se na klip Fourth Face 'ReQuIEm' (Video)
Crossoveroví proroci Life Of Agony se chystají na Roxy (Tiskové zprávy)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »