Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Publicistika

Sto nejlepších desek dekády podle musicserveru (90-81)

07.01.2010 05:00, Katka Guziurová a Miroslav Böhm

Je jen jedna věc, na které kritici ujíždí více než na škatulkování - žebříčky. My jsme aktuálně připravili jeden, který vám v několika dílech shrne sto nejlepších desek uplynulého desetiletí. A přihodíme shrnutí nejdůležitějších událostí jednotlivých let. Pokračujeme rokem 2001 a devátou desítkou.

Máme za sebou další hudební dekádu. Deset let, co opět změnilo svět. Pokud konec osmdesátých let přinesl sametovou revoluci, pád Berlínské zdi a krach komunistického svazu, což mělo za následek, že devadesátá léta byla jedním velkým mejdanem, oslavou svobody a míru (byť výjimky se našly), začátek jednadvacátého století nám mediálně objevil nepřítele nového - terorismus. A tahle trpká pachuť ovlivnila výrazně i hudbu. Ať už tématicky (do Bushovy politiky se opřeli i Radiohead), nebo obsahově (americká verze debutu The Strokes neobsahovala písničku zesměšňující newyorské policisty, protože se to prostě po 9/11 nehodilo). Příkladů je samozřejmě bezpočet.

Přesto se ale uplynulých deset let vyznačuje především tím, že nic nevykračuje z řady. Ano, konzumní mašinérie objevila ještě jednodušší cestu k penězům než boybandy a do popředí se dostaly talentové (ne)pěvecké soutěže typu Česko hledá SuperStar, MTV zase jednou ovládlo r'n'b a zažili jsme boom reunionů i exhumaci osmdesátkového electropopu, ale vše se tak nějak vzájemně vyvažovalo. Nejvýraznější změnou tak je fakt, že se hudba stěhuje na internet - od mp3jek a streamování hudby či videoklipů až po hudební publicistiku.

Snad i proto je náš žebříček stovky nejoblíbenějších alb uplynulé dekády tak rozmanitý a pokrývá téměř kompletní populární scénu. (Až na metal, ale to už se snad dávno ví, že kritici prostě metal nespolknou a budou ho ignorovat. I když je jako hudební styl nesmrtelný…) Cílem našeho žebříčku není sdělení tak to bylo a jen my máme pravdu, ale seznámení čtenářů s naším pohledem na uplynulé desetiletí. Odráží se v něm nejen náš hudební (ne)vkus, ale i naše zapomnětlivost a všechny osobní úchylky. Vždyť jak jinak si vykládat to, že v něm najdete úlety typu The Teenagers?

V rámci jednotlivých žebříčků shrneme postupně i jednotlivé roky. Připomeneme si, co zásadního se v nich událo, kdo na výročních ceremoniálech za co děkoval a která alba mizela z pultů (respektive vytěžovala servery iTunes) nejvíce. Pokračujeme devátou desítkou první stovky a těšit se můžete na R.E.M., Keane, Linkin Park či Lily Allen.

100 - 91 | 90 - 81 | 80 - 71 | 70 - 61 | 60 - 51 | 50 - 41 | 40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 6 | 5 - 1

90. místo: Gwen Stefani - Love.Angel.Music.Baby.

Průměrná známka: 7.313

Datum vydání: 22.11.2004
Produkce: André 3000, Dallas Austin, Dr. Dre, Nellee Hooper, Tony Kanal, Jimmy Jam and Terry Lewis, The Neptunes, Mark Stent
Prodeje: 1 milion UK, 3 miliony US

Harajuku Girls a mezi nimi Alenka v říši divů: Gwen Stefani. Její první sólovka "Love.Angel.Music.Baby." byla smršť šesti singlů v čele s dokonale ohranou "What You Waiting For?" a jasnou ukázkou reinkarnace let osmdesátých do moderních trendů. Pomohla tomu i pořádná hromada producentů, mezi nimi najdete esa jako Andre 3000, Dallas Austin, Dr. Dre, Nellee Hooper nebo The Neptunes. Paradoxně tenhle pel mel stylovosti, divokých kostýmů a skvěle fungujícího výrazu Gwen zastínil úspěch domovských No Doubt. Následná deska "The Sweet Escape" nezopakovala tak razantní úspěch. Stejně jako Madonna Gwen pochopila, že je dobré mít okolo sebe šikovné lidi, chytit trendy za pačesy a vlepit posluchačům náplast zvyšující závislost. Hit střídá hit, toto bude jednou velká dobovka, která však neomrzí.
-- Dan Hájek

Gwen Stefani - Hollaback Girl
"'L.A.M.B.' je velice chutný guláš, na němž je patrné, že ho vařili velmi zkušení kuchaři."

Pavel Novák, hlavní recenze

89. místo: Keane - Hopes And Fears

Průměrná známka: 7.333

Datum vydání: 10.5.2004
Produkce: Andy Green, Keane
Prodeje: 2,5 milionu UK, 850 tisíc US

Jedno z nejprodávanějších britských alb posledních deseti let. A jedna z nejzajímavějších a nejímavějších poprockových nahrávek zpoza Lamanšského kanálu. Keane na svém debutu dokázali to, co se jim s následovníky "Under The Iron Sea" a loňským "Perfect Symmetry" už nepodařilo - vydat vyrovnanou kolekci hitovek, u nichž by nikdo nepoznal, že kytaru neviděly ani z rychlíku. "Everybody's Changing" a "Somewhere Only We Know" zajistily skupině v novodobé hudební historii jisté místo. Na rozdíl od Coldplay, s nimiž bývají Keane občas srovnáváni, není "Hopes And Fears" tak ubrečené, tak melancholické, tak tklivé, tak zadumané. Je spíš sentimentální, o potkávání a rozcházení. A navazuje na nejlepší ostrovní skladatelské tradice, nejde na posluchače přes roh, útočí těžkotonážní melodií, která se ale jen tak neoposlouchá.
-- Luboš Kreč

Keane - Somewhere Only We Know
"Přestože kytarám zrovna nevěří, umně pracují se stejným principem jednoduché, silné melodie a výrazných vokálů, což je, pakliže se zadaří, vážně radost poslouchat."

Radek Antl, hlavní recenze

88. místo: No Doubt - Rock Steady

Průměrná známka: 7.375

Datum vydání: 11.12.2001
Produkce: No Doubt
Prodeje: 3 miliony US

Dosud poslední plnohodnotná studiovka amerických No Doubt. Proces vzniku plný hledání a objevování nového směru kapely byl provázaný s mnoha místy i jmény. Vzpomeňme Nelleeho Hoopera, Williama Orbita, Prince nebo The Neptunes. Výsledek? Famózní. Kolaborace protnuly zamýšlené koncepty žánrů skladeb a vybudovaly jakýsi obohacený subžánr, který naboural schéma standardní nodoubtovské instrumentace. Ubral jejich květnaté kytarovitosti, přidal syntezátory a jamajské "tanečnosti", využil prvků odnoží reggae a efektů dubu. Gwen Stefani se osvědčila jako šikovná autorka a její posun v tématice i způsobu psaní albu přinejmenším prospěl. Album je žánrově nesourodé a rytmicky velice oslovující, čehož nejlepším důkazem mohou být tabulky prodejnosti. Experimenty s léta starými keyboardy, prvky, žánry i producenty způsobily tomuto dnes již kultovnímu, v Americe třikrát platinovému nosiči dva singly oceněné Grammy a nominaci pro album.
-- Marek Gabriel Hruška

No Doubt - Hey Baby
"Jestliže bychom měli zhodnotit vlastní 'Rock Steady', doťukáme se k nadprůměrné desce, která dozajista splní své základní poslání - pobaví a potěší."

Luboš Kreč, hlavní recenze

BYLO NEBYLO V ROCE 2001

• Začátek roku 2001 nezačal pro Metalliku zrovna v pohodovém duchu. Opustil ji baskytarista Jason Newsted. Ten uvedl v prohlášení osobní důvody a psychický nápor. Zbytek skupiny ale uvedl jako důvod chtíč Newstada pracovat na vedlejším projektu "Mít vedlejší projekt, je jako podvádět svou ženu," utrousil na jeho adresu frontman Hetfield.

• Do skoku bylo naopak Jennifer Lopez. Tato latinskoamerická zpívající herečka nejenže protlačila na první místo nejprodávanějších alb v Americe svou druhou řadovou desku, ale ve stejném týdnu vedl její film "Svatby podle Mary" návštěvnosti v amerických kinosálech. To se ještě nikdy nikomu nepodařilo.

• Kámen ze srdce spadl Michaelu Jacksonovi, toho uznali nevinným v soudním sporu o jeho hit "Will You Be There". Italský hitmaker Albano Carrisi v Jacksonově písni prostě slyšel svůj hit "I Cigni Di Balaka" a kauzu o údajném plagiátorství musel rozlousknout až soudní dvůr, který se přiklonil na americkou stranu.

• O malér postaráno měla i Whitney Houston, které se soudy na krk teprve pověsily. Pěnice začala po roce 2000 svou sebedestruktivní jízdu plnou drog a alkoholu. Posledního říjnového dne roku 2001 se musela i s manželem Bobby Brownem na pár hodin zchladit ve věznici, protože jejich manželská hádka přerostla do takových rozměrů, že úplně zdemolovali svůj hotelový pokoj.

•

Škraloup měli v tomto roce i Backstreet Boys, člen do té doby skoro nábožně vzorné kapely AJ McLean přiznal kromě depresí i závislost na alkoholu a ve snaze o zachování dobrého jména kapely putoval AJ ihned do léčebny.

• 25. srpna přišel hudební svět o jednu z největších nadějí v R&B. Ten den tragicky zesnula při leteckém neštěstí teprve dvaadvacetiletá Aaliyah. Ta pět týdnů před smrtí vydala svou třetí desku, která v prvním týdnu prodeje obsadila v Americe druhé místo. Až po její smrti se deska vyšplhala na vrchol.

• Svět ale více než nějaká šťavnatá bulvární novinka zasáhly události z 11. září, které ovlivnily i hudbu. Kvůli útokům na světové obchodní centrum měla útrum píseň "Chop Suey!" System Of A Down, která byla označena za nevhodnou. Teroristické útoky byly také prvotním impulsem pro Gerarda Waye, aby založil později úspěšnou kapelu My Chemical Romance. A určitě nemusím zmiňovat všechny charitativní akce, kde interpreti, kteří v roce 2001 něco znamenali, zpívali pro oběti tragédie.

•

Anglicky mluvící svět a vlastně i celá Evropa se poprvé dozvídá o talentované zpěvačce jménem Shakira, která do té doby pěla své písně jen ve španělštině. A není jediná, kdo si začal z celosvětového hudebního hlediska dělat zálusk na slávu. V roce 2001 vznikli třeba The All-American Rejects, The Dresden Dolls, Fall Out Boy, Tokio Hotel nebo The Zutons.

• Kapesníky naopak sušili fanoušci tanečních La Bouche. Jejich zpěvačka a tvář Melanie Thornton zahynula během leteckého neštěstí a náhradnice prostě nezabrala. Hudební scéně dále zamávaly dívenky Spice Girls, australští hezouni Savage Garden a Skunk Anansie.

87. místo: Alphabeat - This Is Alphabeat

Průměrná známka: 7.400

Datum vydání: 5.3.2007
Produkce: Rune Westberg, Jeremy Wheatley, Mike Spencer
Prodeje: 100 tisíc UK

Pop se od počátku devadesátých letech s rozvojem producentských týmů, které připravují nahrávky od začátku do konce, pro většinu komerčně úspěšných umělců změnil pouze v kariéru. Na rozdíl od osmdesátých let jim mnohdy bylo jedno, jakou hudbu produkují, hlavně když měla úspěch. Dánská šestice Alphabeat tak svým debutem řádně povzbudila všechny příznivce jednoduchých písniček, a to svým elánem a nehranou radostí z hudby. Zcela bez problémů na desku naskládali spousty hitů, jejichž jediným cílem je pobavit a roztančit, aniž by se přitom posluchač občas cítil trapně. Kapela navíc do svých skladeb, čerpajících hodně z osmdesátek, dokázala dostat obrovské množství energie, která se zdá v některých písních ("Fascination", "Fantastic Six") až bezbřehá. Však zkuste k cédéčku přiložit žárovku a uvidíte, co se stane...
-- Honza Balušek

Alphabeat - Fascination
"Hnacím motorem celé party jsou chytlavé písničky. (...) Alphabeat odhalují abecedu popu, vybírají si to nejlepší a neopomenuli přibalit kus sebe."

Dan Hájek, hlavní recenze

86. místo: R.E.M. - Accelerate

Průměrná známka: 7.417

Datum vydání: 31.3.2008
Produkce: Jacknife Lee, R.E.M.
Prodeje: ?

Čtrnáctou řadovou deskou "Accelerate" se R.E.M. dostali do míst, kde by je v roce 2008 těžko někdo hledal. Zrychlili, zapomněli na své komplikovanější a o poznání nudnější kompozice, které vydávali od půlky 90. let. Do kratičké, jen něco málo přes půl hodiny dlouhé desky pak spolu s výtečně zvoleným producentem Jacknifem Lee dali vše, co bylo třeba. Energii, rychlost, drive. A hlavně nepřidali nic, co by mohlo přebývat. Jako by byla skupina při nahrávání ovlivněna prací na kompilaci mapující počátky existence kapely "And I Feel Fine... The Best Of The I.R.S. Years 1982-1987". R.E.M. si na nahrávce hodně věří. Jsou si jisti svou pravdou, svým aktuálním hudebním cítěním. Už tolik nenadávají na politiku. A pochopili, jak odpovědět na stále se zrychlující a zkratkovitou dobu, kdy nikdo nemá na nic čas. Akcelerovali. Zkracovali. A zvítězili.
-- Honza Průša

R.E.M. - Supernatural Superserious
"Podřaďte z pětky na dvojku, nechte řvát motor a vykašlete se na všechny okolo. Tahle deska je jízda."

Honza Kulig, makrorecenze

85. místo: Röyksopp - Junior

Průměrná známka: 7.444

Datum vydání: 23.3.2009
Produkce: Röyksopp
Prodeje: ?

Röyksopp o sobě vždy tvrdili, že mají rádi hamburgery a porno časopisy. Jejich prvotinu "Melody A.M." deník The Guardian zařadil do skupiny tisícovky alb, které musíte slyšet, než umřete. Letošní "Junior" jde v těchto šlépějích dál a nabízí dvě nové roviny - popovější a temnější, chladnější po vzoru The Knife (není divu, když Karin Dreijer hostuje i zde). Robyn, Annelli Drecker, Lykke Li a nebo právě Karin jim pomohly kutit chytlavé melodie, které z hlavy jen tak nevytlučete. Singl "Happy Up Here" bylo něco jako avízo, návratem do boje a na výsluní po "The Understanding", na kterém nám pánové drobet ustrnuli na vavřínech. Torbjørn Brundtland a Svein Berge našli rozpoznatelnou formu, s níž definovali zvuk severské taneční hudby. V této dekádě jim patří čestné místo mezi vyslanci z Norska.
-- Dan Hájek