Klipy Pet Shop Boys: umění, vtip, ironie a design

Pet Shop Boys dají hodně na image: dohlížejí na design svých bookletů a stejně pečliví jsou při tvorbě videoklipů. Za svou dráhu jich už stihli natočit pěknou řádku, a tak vám před jejich pražským koncertem nabízíme výpravný pohled do světa pohyblivých obrázků této dvojice.

Průlomový singl "West End Girls" Pet Shop Boys vyšel prvně před pětadvaceti lety a od té chvíle duo nepřetržitě zásobuje svět novým materiálem či různými reedicemi. Neil Tennant a Chris Lowe se stali stálicemi inteligentního popu, dlouhá řada hitů, které se nesmazatelně zapsaly do hudební historie, o tom pokládá jasné svědectví. Podstatnou částí tohoto úspěchu je i důkladná image hlavních aktérů, preciznost při vytváření obalů a neméně též vypilované videoklipy.

Ten, kdo měl v rukách oranžový lego obal k albu "Very", spatřil kostýmovou extravaganci éry "Nightlife" nebo živák "Cubism", byl asi snadno vtažen do jejich světa. Design bookletů je výhradně prací Marka Farrowa a důkladně se mu věnuje kniha "Catalogue" (fotografiemi i popisem jednotlivých nápadů). Viditelný minimalismus těchto námětů je v kontrastu s pestrostí muziky. Stejné pravidlo patří i pro videoklipy, v nichž těžili z nových technologií nebo vsadili na klasiku, třeba na černobílé snímky. Pet Shop Boys se znovu chystají do Prahy, v rámci svého Pandemonium On Tour zavítají 3. prosince do Tesla Areny. Abyste byli řádně připraveni, nažhavíme vás náhledem do jejich klipové kuchyně...

10. Did You See Me Coming? (2009)
Aktuální turné se váže k desce "Yes", z ní pravidelně zní i hit "Did You See Me Coming?", jehož video je jakýmsi následovníkem pohyblivých obrázků k velmi povedené "Minimal" (produkoval ji Trevor Horn). Součástí jejich koncertů jsou projekce, v nichž se objevují jednoduché grafické nápady, případně reálné sekvence natočené jen pro tuto příležitost nebo čerpající z dřívějších videí. Mottem Pandemonium On Tour je pestrost barev, hravost a scenérie pohyblivých kostek a konstrukcí z nich vystavěných. Nechybí tanečníci a dotažený vizuál balancující na hraně minimalismu (jako v případě tohoto videoklipu) nebo výpravná umělecká podívaná. Pet Shop Boys v maximální míře těží právě z těchto kontrastů.

9. Miracles (2003)
"Miracles" pochází z výběrovky "PopArt" a do posledního puntíku naplňuje toto slovní spojení. "Miracles" je emocemi naplněná popová kompozice, smyčcové aranže jsou z dílny Anne Dudley a pohyblivé obrázky na miskách vah vyvažují ono umění. Režie se chopil Howard Greenhalgh a za sto tisíc liber natočil zpomalené záběry padajících proudů a kapek vody nebo mléka, lidské pohyby a majestátnost budov v portugalském Lisabonu (mezi nimi nechybí ani Gare de Oriente, navrhl ji Santiago Calatrava Valls). Howard vykresluje detaily aktivity lidských těl v kontrastu s pevně stojícími stavbami, vše přes clonu zmíněných tekutin. Vytěžil z minima maximum, je to pastva pro oči s téměř relaxačními účinky, ty na promo singlu byly podpořeny levandulovou vůní.

8. I'm With Stupid (2006)
"I'm With Stupid" je velmi ironický a politický song, věnující se mimo jiné i neobvyklému vztahu mezi Tony Blairem a Georgem Bushem. Korunku tomu nasadilo humorné a parodující video, v němž nemalou roli hrála účast dvojice David Walliams a Matt Lucas ze sitcomu "Little Britain". Ti po svém a s pomocí komparsu přetvořili profláknuté klipy k hitům "Can You Forgive Her?" a "Go West" (v originále ji nazpívali Village People). Byly použity téměř identické kostýmy a amatérsky napodobené triky vyvolají nejeden úsměv, závěrečná představovačka je k popukání. Celá scenérie byla natočena v Alexandra Palace na severu Londýna, tolik nadsázky na jednom místě se často nevidí.

Pet Shop Boys - I Wouldn't Normally Do This Kind Of Thing

7. I Wouldn't Normally Do This Kind Of Thing (1993)
Robbie Williams je evidentním fanouškem dvojice, nejenom, že hostuje na jejich živáku "Concrete", ale ke své singlovce "Let Me Entertain You" přibalil coby b-stranu vlastní úpravu "I Wouldn't Normally Do This Kind Of Thing". V době "Very" Pet Shop Boys vydávali samé zajímavé edice po designérské stránce, tento dvojdílný singl byl zabalen v průhledném gumovém přebalu s bublinkami (stejně jako "Very / Relentless"). Videoklipy z období 1993 až 1994 ve velkém těží z počítačové vizualizace a v tomto případě i parodování grafiky herních konzol. "I Wouldn't Normally Do This Kind Of Thing" tedy není výjimkou, Neil a Chris v něm vedou virtuální bitvu mezi sebou. Traduje se, že použité kostýmy byly před premiérou klipu horlivě střeženy v bankovním sejfu (a posléze využity na jihoamerickém turné Discovery). Remixovou verzi nejen pro tento klip mají na svědomí profláknutí Beatmasters.

Pet Shop Boys - I Don't Know What You Want But I Can't Give It Any More

6. I Don't Know What You Want But I Can't Give It Any More (1999)
Bylo to tu již zmíněno několikrát, Pet Shop Boys si libují v různých a specifických kostýmech, svůj prim hraje pojetí visuálu k desce "Nightlife" a následného turné (avantgardní pódium pro něj navrhla Zaha Hadid); to zachycuje DVD "Montage". Za vše mohlo nadšení designéra Iana McNeila, jenž čerpal inspiraci v divadle Kabuki, jemuž dominuje výrazné líčení, zvláštní účesy a neobvyklé ošacení vycházející z východních, samurajských kultur. Videoklip pro "I Don't Know What You Want But I Can't Give It Any More" (je zajímavé sledovat snahy o jednoslovné názvy alb v protipólu s tímto celkem krkolomným názvem) z tohoto taktéž čerpá, přeneseme se do tajné laboratoře, kostymérny a podivuhodné je závěrečné finále se vstupem do tohoto odlišného, potemnělého světa bez odhalené lidské tváře.

5. Always On My Mind (1987)
"Always On My Mind" je countryová píseň, kterou původně nahrála Branda Lee, více ji však proslavil Elvis Presley (natočil ji také v roce 1972) a existuje (dle evidence na Allmusic.com) až tři sta provedení tohoto hitu. Jednu z nich v roce 1987 představili i Pet Shop Boys, poprvé zazněla v pořadu "Love Me Tender" televizní stanice ITV k desátému výročí úmrtí Elvise. Oproti původnímu textu obsahuje navíc několik frází z duetu s Dusty Springfield "What Have I Done To Deserve This?". "Always On My Mind" se stalo vánočním hitem číslo jedna v Británii a video představuje výsek z filmu "It Couldn't Happen Here". Surrealistický hudební snímek režíroval Jack Bond a nedosáhl takového úspěchu jako s The Beatles nebo Spice Girls, dalo by se spíše mluvit o komerčním propadáku. Základem se pro něj stala podstatná část skladeb z druhého alba "Actually", v autě s hlavními aktéry seděl britský herec Joss Ackland.

4. Domino Dancing (1988)
"Domino Dancing" patří společně se "So Hard" (přibližuje noční ruch v Newcastlu), "Heart" a nebo "Rent" do kategorie příběhové. Ve videu Erika Watsona (pro Pet Shop Boys jich natočil celkem jedenáct, toto je šesté v pořadí) se odehrává milostný trojúhelník, hlavní role hráli David Boira, Adalberto Martinez Mojica a modelka Donna Bottman; snímek byl natočen v malebném prostředí San Juanu (Portoriko). Skupina zde prvně ukázala svou náklonnost k latinské hudbě, toto posléze i více rozvinula na albu "Bilingual". "Domino Dancing" pochází z tanečně orientované "Introspective" a jako k jedné z mála byla natočena i prodloužená verze klipu k téměř osm minut trvající kompozici ze zmíněného šestitrackového opusu.

3. It's A Sin (1987)
Neil Tennant se v "It's A Sin" vyzpovídá ze své averze, hněvu na katolickou výchovu. Sám totiž navštěvoval St. Cuthbert's High School v Newcastlu a text k písni prý napsal během pouhých patnácti minut. Když tento megahit vyšel, DJ Jonathan King je nařkl, že "It's A Sin" vykrádá hit Cat Stevense "Wild World" a sám vydal singl, který naopak brakuje motivy Pet Shop Boys. Došlo však na mimosoudní vyrovnání a výtěžek byl věnován na charitu. Videoklip režíroval Derek Jarman (byla to první vzájemná kooperace) a jedná se o lehce experimentální dílko, Derek byl i autorem projekcí pro jejich koncerty v roce 1989. Ústředním tématem je kontroverze sedmi smrtelných hříchů (ty vypočítává katolická tradice od časů Řehoře I. Velikého) a samotný song se stal tradičním pilířem koncertů dua, zazněl zatím na každém turné společně s "West End Girls".

2. West End Girls (1985)
"West End Girls" potkal stejný osud jako "Take On Me" A-ha, masivní úspěch přišel až na druhý pokus. Příběh o holkách ze západní části Londýna (a klucích z East Endu) nejprve bodoval v klubech v Los Angeles, San Francisku, Belgii a Francii (tam díky importu vinylových singlů z Británie). První verzi produkoval Bobby Orlando a šlo o mix synth popu s hiphopovými rytmy. Remix Stephena Hagueho posléze zaznamenal čela hitparád po celém světě a pomohl debutu "Please", z kterého na současném turné zní nemalá část. Klip vznikl s pomocí dvojice Andy Morahan a Eric Watson, kteří na kameru zachytili dvojici v různých částech metropole nad Temží, cílem bylo odhalit rozmanitost subkultur tohoto velkoměsta a neukázat jen všeobecně známá místa. Z dnešního pohledu to je klasické video, jehož koncept byl později použit v různých proměnách u mnoha kapel.

1. Being Boring (1990)
Tato skladba má v celé diskografii Pet Shop Boys své výhradní postavení. Nejenže pochází z fanoušky vyzdvihovaného alba "Behaviour", na její počet k desátému výročí od natočení vznikla speciální webová stránka výhradně o ní. Ta ji pitvá ze všem možných stran, probírá text, hudbu, vzniklý videoklip, formáty singlů atd. Samotné video Bruce Webera přibližuje párty ve zcela zaplněném domě, zachycuje mladé lidi plné ideálů a je nasnímáno v černobílém módu. "Being Boring" je o dospívání, o hledání životního smyslu a mnozí z fans se plně ztotožňují s výtečným Neilovým textem. V podobném duchu posléze vznikly i klipy pro "Se a vida é (That's The Way Life Is)" (ten se odehrává ve vodním parku v Orlandu) a "I Get Along" (natáčelo se v hereckém ateliéru v New Yorku), režíroval je taktéž Bruce Weber. Melodramatická "Being Boring" však bere vítěznou pozici.

Anketa

Který z klipů Pet Shop Boys se vám líbí nejvíc?

Podívat se na výsledky

Pet Shop Boys - Where The Streets Have No Name (I Can't Take My Eyes Off You)

Bonus: Where The Streets Have No Name (I Can't Take My Eyes Off You) (1991)
Neil Tennant a Chris Lowe vždy zastávali ironický postoj vůči nudným rockovým koncertům, svůj pohled na věc jasně ukázali v promakané show "Performance". Protipólem pak byly remixy, které následně podstrkovali kapelám typu Blur, The Killers, Rammstein a dalším. V počátku devadesátých let si však dovolili i jeden vypečený vtípek. To když si vzali do hledáčku U2 a překopali jejich hymnu "Where The Streets Have No Name" a spojili to s hitem "I Can't Take My Eyes Off You" (v originálu Frankie Valli), pro medley byla ale použita disco verze boybandu Boystown Gang z kraje osmdesátých let. Jejich úpravě "Where The Streets Have No Name" dominuje výrazný beat, syntezátory a kytary byly nahrazeny ruchovými smyčkami ze sekvenceru, vlastně se změnilo i celkové pojetí aranžmá původního tracku. Tanečně laděná "Where the Streets Have No Name (I Can't Take My Eyes Off You)" prý nenechala ani Bona v klidu…

Audio/Video Jukebox

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Publicistika

Klipy Pet Shop Boys: umění, vtip, ironie a design

Anketa

Související články

Názory

Vložit názor

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Filmserver.cz píše

Zprávy

Za horizontem

Zprávy

TV tipy

Zprávy

Premiéry

Paparazzi

Kinopremiéry

Box office

Zprávy

Trailery

Publicistika

Preview

Plakáty

CoKdyKde