|
|
|
24.11.2009 12:00, Kateřina Červenková
Nakladatelství Tarantino a Čert v knížce "Vy jste to nevěděli!?!" již potřetí nabízí letmý pohled do nitra undergroundu. Na zašlé časy vzpomínají osobnosti československé punkové a HC scény. Knížka si nehraje na hodnotnou beletrii, je stejně neučesaná jako tvorba, o které vypovídá.
"Ďábelská směs, která bude pálit na jazyku!" zní tak trochu přehnaně reklamní slogan k tenoučké publikaci. Po jejím přečtení se ale vkrádá pocit, že to někdo zapomněl opepřit. Slibovaný agresivní obsah bez servítek se totiž hudebnímu publicistovi Radimu Řezníčkovi podařilo vymlátit ze zpovídaných obětí jen zčásti.
Hlavní problém není ostych hudebníků, ale překvapivě obezřetný přístup samotného Řezníčka. Klade nepříliš nápadité, nekonkrétní otázky. Nikdy tak muzikanty nevybídne, aby se mohli na plnou hubu a bez skrupulí, jak by bylo žádoucí, rozhovořit o agresivní minulosti na punkové a HC scéně. Když už je nějaké kontroverzní téma nakousnuté (stará nepřátelství, drogové závislosti), Řezníček se v tom většinou už dál nešťourá a připraví čtenáře o intimnější zpovědi.
Knížka je opravdu tenoučká. Na zhruba osmdesát stránek se musí vměstnat šest rozhovorů, ukázky poezie, Řezníčkovy povídky a samozřejmě fotografie, bohužel nevalné kvality. Je tedy jasné, že interview, která jsou stěžejní částí knihy, jsou zbytečně kusé a vlastně se v nich nedozvíte nic pořádně; jen od všeho trošku.
Úsměvným paradoxem je, že hned po rebelské předmluvě nás první zpovídaný Jirka Bílý zavede od drsného rocku Kurtizán z 25. Avenue k poetickému folku. Ukázky jeho textů zařazené za rozhovor jsou pak zdaleka nejlepší poezií, která v publikaci je. Kontrastem mohou být punkově triviální texty Zóny A a Princovia, ve kterých hrál Jaro "Leďo" Lederleitner. Ten vlastně jako jediný reprezentuje slovenskou scénu. Avšak mnoho se od něj čtenáři nedozví...
S Jaroslavem "Jerry" Machkem (SPS) už Řezníček hovořil o poznání otevřeněji, pokládal mu otázky víc na tělo. Stejně však zůstal u stereotypních témat a letmého vzpomínání. Největším zklamáním je ovšem největší lákadlo současně - rozhovor s ikonou amerického hardcore Henry Rollinsem. Na otázky zaslané e-mailem odpovídal bez zájmu, odtažitě, velmi stručně. Ani se neprojevil jako ostrý, arogantní Amík, ani jako zručný stylista a spisovatel.
 © classicrockmagazine.com |
Mami, jdu do klubu. Nechat si dát přes hubu
Proč lidi chodí do klubů? Tak různě - někdo si s oblibou vyplachuje hlavu metalem, jiný se rád nechá unést tajemnými tóny world music, další do rána paří na house party. A všichni se chtěji hlavně dobře bavit. Jenže zábavu vám může během vteřiny kdekdo zkazit. Třeba vyhazovač se silou a mozkem brontosaura.
Před pár dny jsem po delší době vyrazil na koncert do pražského Futura. Náhodou jsem na baru potkal kámošku. Říkejme jí třeba Jana. Když jsme probrali, jestli byli lepší From Our Hands nebo River Jordan, zmínil ...Po 15.03. - Fanfare Ciocarlia (RO) (Palác Akropolis, Praha)
Pá 26.03. - Sofa Surfers (AT) (Palác Akropolis, Praha)
St 31.03. - J.A.R. (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 15.07. - Colours Of Ostrava 2010 (Černá louka + Slezskoostravský hrad, Ostrava)
Pá 12.03. - MIDI LIDI (MC Kotelna, Litomyšl)
Jak byste obecně charakterizovali chování ochranek v klubech?
© 2000-2010, IMEG s.r.o.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Facebook
Linkuj.cz
Jagg.cz
Digg
