Recenze CD

Do pekla! V kožené bundě, s kytarou a synťákama

19.11.2009 05:00, Miroslav Böhm

Ústřední postava nejdůležitější kytarovky končící dekády to zkusila sólo. Ale opravdu jen zkusila. Julian Casablancas se totiž na albu "Phrazes For The Young" sice vrací do osmdesátek, což je momentálně in, ale doplácí na to, že z nich chtěl citovat snad úplně všechno.

5/10

Julian Casablancas - Phrazes For The Young

Vydáno: 2.11.2009
Celkový čas: 39:49

Skladby: Out Of The Blue, Left & Right In The Dark, 11th Dimension, 4 Chords Of The Apocalypse, Ludlow St., River Of Brakelights, Glass, Tourist

Vydavatel: Sony Music

Věci se mění, ale symboly zůstávají. Julian Casablancas, jedna z nejdůležitějších hudebních osobností první dekády jednadvacátého století, budiž toho důkazem. New York a vlny Atlantického oceánu na čas vyměnil za prosluněnou Kalifornii a koupání v Pacifiku, skromnou produkci domovských The Strokes za velkolepý (-hubý) mix kytar a synťáků své sólo tvorby, ale stále chodí ve staré dobré kožené bundě. A soudě podle písničky "Out Of The Blue", která jeho sólovku "Phrazes For The Young" otevírá, svůj outfit jen tak změnit nehodlá: "I know I'm going to hell in a leather jacket!"
The Strokes trvalo téměř osm let, než dali dohromady tři řadovky. Od v roce 2006 ohlášené pauzy se toho ale z jejich tábora během necelých tří let vysypalo hafo - Albert Hammond, Jr. vydal už dvě sólová alba, Fabrizio Moretti loni představil svou bokovku Little Joy a Nikolai Fraiture debutoval s projektem Nickel Eye letos v lednu. Největší ego skupiny (a největší talent zároveň) tak nemohlo zůstat pozadu. Ze všech bokovek strouksů má ale ta Casablancasova překvapivě nejblíže k průseru. Snad proto, že byl až natolik svázán touhou nakopat zbytku zadek, snad i proto, že se jednoduše tak moc chtěl odlišit od tvorby své domovské skupiny, že pokud byste hledali jediné slovo, které album vystihuje nejlépe, pak nabubřelost je terno jak plivanec pro štěstí od báby Tutovky.
Je téměř nemožné "Phrazes For The Young" nesrovnávat s tvorbou The Strokes. Ano, už na první poslech sice zní jinak, ale Casablancasův přímočarý songwriting, specifický vokál i jeho melodické postupy jsou v jednotlivých písničkách natolik známé, že kdyby těch osm tracků zahrál na akustiku v jednom setu s tvorbou Strouks, tak ani nepozdvihnete obočí. Na druhou stranu je ale obdivuhodné, že člověk, který svého času diktátorsky vymýšlel i party pro ostatní členy kapely, je schopný se natolik posunout od svého mladšího hudebního já alespoň v otázce zvuku. Tam, kde na "Is This It" byl schopný hledat zvuk jediného úderu na činel klidně půl dne, je najednou více nad věcí a nechává zvuky mizet v hlukovém oparu a jen dotvářet atmosféru. Bohužel je to vše ale jen ke škodě věci.
Asi nejakceptovatelnější změnou tak zůstává samotná výpověď desky. Její texty. Zatímco u The Strokes byl Casablancas vždy hlasem generace, vůdce davu, který říkal to, co chtěli říct ti, které slyšet nešlo, na "Phrazes For The Young" se mění ve vůdce jiného střihu. V (českého) politika. Už nemluví za ně, ale naopak promlouvá k nim. Nesnaží se vykřičet jejich myšlenky a názory do světa, ale prodává jim sám sebe jako řešení. A proti tomu zase žádná, může si to dovolit. Na rozdíl od Alexe Turnera má totiž aspoň třicítku už za sebou, že...
"Chci dělat hudbu, u které si lidi pomyslí: sakra, je cool dělat takovéhle věci zrovna teď," prohlásil v rozhovoru pro Pitchfork Julian a jedním dechem je nutno dodat, že zpátky v roce 2001 to byl on, kdo vytvářel nové trendy na (kytarové) scéně. Casablancas ve verzi 2009 utíká do proudu, kde mu cestu vyšlapali jiní. Už nevymýšlí, nemaká, ale fláká se. Sice si plní své představy a cíle, ale nechává se u toho vést za ruku, což je v jeho případě - a s laťkou, jakou sám sobě v první polovině dekády nastavil - ležérnost až hanba. A snad právě i z nudy pramení jeho snaha nacpat do každého tracku úplně všechno.
Přesto Casablancasova sólovka může za jistých okolností fungovat. Potěší například jako stylový welcome drink u vstupu na party. V tomto případě na křest čtvrté desky The Strokes. Něco lehkého na rozehřátí, nakopnutí. Něco, na co zapomenete s prvním lokem, soustem nebo tónem hlavního chodu večera. A možná ještě dříve.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Osobny nazor (poundhound, 19.11.2009 13:59) Reagovat

    I keď recenzia uvedená vyššie je kvalitná, nesúhlasim s ňou. Julian natočil veľmi krásny a príjemný album, ktorý zostáva v mojej hlave odo dňa vydania! A myslím si, že aj dlho ostane. Nehovorím, že 10/10, ale 8/10 s kľudom dávam ja.
    Každý má svoj názor, toto je môj.

  • nesouhlas (skipi, 19.11.2009 20:21) Reagovat

    Podle mě je album dost povedený. Souhlasím s předchozím názorem, že na 10/10 to není, ale 9/10 či 8/10 v pohodě. V podstatě se mi všechny písničky líbí a album poslouchám tak tři neděle furt dokola. Je jasný, že až čas prověří, ale momentálně bych řekl, že se jedná o bezesporu nejpovedenější solový projekt někoho ze Strokes, a to Little Joy se mi líbí dost. Mám pocit, že pan recenzent psal toliko po pár posleších, neboť vyjadřuje moje pocity po prvním nebo druhým poslechu. No nic. Každý má právo na názor. Jen doufám, že se pletu, pokud si myslím, že recenze je psaná po letmém poslechu alba, protože by to byla škoda (i pro pisatele recenze)

    • Re: nesouhlas (Miroslav Bohm (autor), 20.11.2009 09:07) Reagovat - e

      Nebojte, na desku jsem se opravdu tesil dostecne na to, abych ji nezarizl po letmem seznameni. Nejde o odflaknute soudy... V kazdem pripade jde ale pochopitelne jen o muj nazor a i za Juliana jsem rad, ze vam se deska libi. Vzdyt o fanousky jde predevsim. Diky za nazor, mejte se.

  • frehtzkrlzsg (kofolka, 23.11.2009 17:50) Reagovat

    hudební kritici jsou lidé nejhoršího druhu. milují hudbu ale nemají tolik talentu a seberealizace aby se zmohli neco vytvořit, a proto píší takove debilni clanky. tenhle je obzvlast debilni. vsichni kdo jste tady. vubec ten clanek nectete (boze co to je? rock pop?) - chcete byt zajimavy? ... jestli jde o osobni nazory, tak nevim proc nekdo neco nekde cte. jde o hudbu. predevsim ... vim ze je to lepsi job nez rozdavani letaku ale delejte to seriozne.

    • Re: frehtzkrlzsg (Miroslav Böhm (autor), 24.11.2009 06:32) Reagovat - e

      o))))))))))))) Bez jakehokoli chvastani si troufam rict, ze tahle recka obsahuje o deset tisic procent vice talentu a seberealizace nez to, co jste vy "vyzvracel" do nazoru. Prectete si dva nesouhlasne komentare nad tim vasim. Ty psali lide hodni respektu. Mate se od nich hodne co ucit.


zobrazit všechny názory (8 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí