Röyksopp jsem začal registrovat až po druhém albu a příklon k electro popu a hlavně ženský vokál jim sluší víc než původní, lehce nezáživný ambient/trance feeling. Písnička super, škoda jen, že video moc nekoresponduje s textem (i když z toho se moc poznat nedá), ale hlavně s kapelou jako takovou. Dokázal bych si představit psychovize, animace i skoro filmový příběh, ale samotné video ten song spíš trochu shazuje. Mám rád koncepci a tohle mi do toho nezapadá.

Tady je to úplně jiný šálek kávy. Je fakt, že Beck mi, až na výjimky k srdci úplně nepřirostl, ale na každém songu je taková hromada vychytávek a harmonií, že to jen tak smést ze stolu prostě nejde a zvlášť tahle píseň patří mezi mé oblíbenější. Typickej Beck, k poznání už od prvních tónů. I klipy jsou vždy prvotřídní a plné nápadů. Tady ta psychedelie sedí stoprocentně. Beck je, v hudbě i klipech, takové malé děcko, co si rádo hraje. A možná svým hippies rodičům občas tajně chodí na zásoby.

Tenhle klip jsem samozřejmě už zhlédl předtím. U Wohnutých jsou videa zárukou zábavy už poměrně dlouho. A písnička už loni byla u nás doma vychvalována hostujicí Janou Lotou. Skvělej text, až teď mi došlo, jak folkovej text. Dokážu si překvapit Nohavicu s heligonkou a jak by mu to jeho publikum sežralo i s navijákem. (smích) A že groteskní režii zvládá Honza Budař na výbornou i to, že skvěle pokračuje v tónu, který předtím udal Jakub Kohák, o tom se ani nemá cenu bavit. Dobře kluci!