Naživo

Noc dekadentních říkanek

26.10.2009 08:23, Lukáš Benda

Už třicet let prezentuje klíčová postava tuzemského undergroundu - renesanční umělec Filip Topol - své představy o světě skrze Psí Vojáky. Dvacet let po revoluci, kdy underground definitivně vylezl z podzemí, Topol v rámci neopakovatelného výročního turné vyprodal pražský Palác Akropolis.

Live: Psí Vojáci

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 24. října 2009

Psí Vojáci
© psivojaci.cz
Hudební našinec se často přistihne při snění o české kapele, která splňuje předpoklady pro úspěch za hranicemi střední Evropy. Nejčastěji bývají skloňováni Sunshine, dříve Moimir Papalescu & The Nihilists nebo EOST. Projektil do hlav japonských hudebních nadšenců ale v poslední době vstřelili především Psí Vojáci. Úspěch jejich japonské pouti byl zásadní a opravdu nečekaný. Dokonce i tamní "mainstreamová" média dokázala ocenit pražského dekadenta Topola, který se stal pro Japonce synonymem k výrazům "umělec" a "virtuóz".
Snad právě úspěch japonského turné Czech Music On The Road vlil Psím Vojákům novou krev do žil. Osobně si nejsem jist, na kolik Topola stimuluje hraní v jejich domovském Vagónu, kde koncertují minimálně jednou měsíčně, ale vystoupení v Akropoli mistr prožíval intenzivně a v jeho závěru se neubránil dojetí.
Psí Vojáci
© psivojaci.cz
Palác Akropolis byl ideálním místem na uspořádání koncertu k třicetiletému výročí kapely. Precizní akustika, komorní osvětlení, genius loci - magie místa a času. Co se prostoru týče, finanční hledisko zafungovalo více než ona magie. Ve velkém sále byla kapacita (asi 650 míst) hluboce překročena, což znamenalo neustálý pohyb publika, neb když si kdokoliv z prvních řad vzpomněl, že má během vystoupení chuť na pivo, musela mu udělat uličku celá Akropole. Dav se tak většinu času ocitl v pohybu, hybatelem ale naštěstí nebyl jen zlatavý mok v kelímku, nýbrž nestárnoucí repertoár Psích Vojáků.
Návštěvníci koncertu nemuseli mít naposlouchanou celou diskografii, aby s Topolem dokázali držet krok. Stačilo znát jen třináct let starou výběrovku "Národ Psích Vojáků", která byla páteří sobotního playlistu. Elektrizující atmosféra všechny přítomné absolutně pohltila a při "I'm lucky" či vytoužených "Žiletkách" byly patrné jen zmítající se vlasaté hlavy. Máničky aren't dead. A to je moc dobře.
Psí Vojáci
© psivojaci.cz
Topol v melodramatech mistrně využíval svůj herecký talent, především pak ve zpěvné "Marilyn Monroe" a baladě "Kilián Nedory". Zatímco první jmenovaná, vůbec nejslavnější píseň Psích Vojáků, v konečném součtu zapadla, příjemně plynoucí "Kilián Nedory" zůstal v (d)uších přítomných ještě dlouho po svém skončení.
Tím pravým tmelícím prvkem celého repertoáru se ukázal saxofon a na něj hrané líbivé melodie. Zaujala i údernější verze "Sbohem a řetěz", která způsobila otřesy a všeobecné nadšení, jež eskalovalo po závěrečném přídavku. Zvukař si dokonce musel v závěru vystoupení zacpávat uši, takového aplausu se Topolovi dostalo. Krátce před desátou hodinou mu však byl dosti nevybíravě vypnut mikrofón a tím celá show skončila. Aplaus, jakého se zakládající člen psího vojska dočkal, musí potěšit každé umělecky založené ego, zvláště to jeho. Škoda jen, že mu nebylo dopřáno se ještě jednou s fantastickými diváky důstojně rozloučit.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • bubenik (kiliankiliankilian, 26.10.2009 15:18) Reagovat

    Jen skoda, ze bubenik - at uz byl duvod jakejkoliv (zvuk? alkohol? vubec si nejak nerozumeli?) - permanentne kazil, zakopaval, padal z rytmu. Hrozne to rusilo, a to si jinak na nejaky virtuozni muzikantstvi nepotrpim a chyby neresim, kdyz se ztrati v muzice nebo nasazeni. Tady to pusobilo trapne. Vubec mi prijde, ze Filip by se mel s tim svym nadhernym klavirem obestavet spis komornim kvartetem jako svyho casu John Cale a pripadny sporadicky perkuse sverit nekomu, kdo s nim dokaze udrzet krok. Vecer byl milej, ale kdo cekal neco vic, nez jen vetsi Vagon a best of playlist (ja, napriklad), musel odchazet trosku posmutnele.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí