Vyhrajte:

3 x CD IRON MAIDEN / 3 x CD APOCALYPTICY / 3 x CD STREET DANCE OST / 3 x 2 vstupy na BESH O'DROM

Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Glee, tak trochu jiný seriál

Richard Müller - Nejsem interpret z reklamy

Řípfest, 28.8.2010 (fotogalerie)

Podívejte se na

Hip Hop Kemp, Festivalpark, Hradec Králové, 19.-21.8.2010

Hvězdné švitoření (1/2010)

Good Charlotte - Nejsme kapela jednoho stylu


Makrorecenze

Makrorecenze "The Resistance" Muse

20.10.2009 05:00, Redakce

Jedna z nejočekávanějších desek roku vzbudila salvu rozporuplných reakcí. Muse se totiž na "The Resistance" rozhodli experimentovat se svým zvukem a podle mnohých skončili jak čeští fotbalisté v kvalifikaci na MS 2009. Jak ale dopadla deska v naší makrorecenzi?

Muse - The ResistancePokud ze současné scény může někdo nahradit U2, až odejdou do hudebního důchodu - a to ať již co do velikosti, či co do velkoleposti živého spektáklu, který alespoň jednou za život prostě musíte vidět -, pak k tomu má nejblíže parta okolo Matta Bellamyho. Ten ale již dávno před vydáním "The Resistance" avizoval to, že se Muse tentokrát vydali trochu jinou cestou a že novinka bude vlastně velkou neznámou. "Vyklubalo se z toho symfonické album," prohlašoval ještě v polovině nahrávacího kolotoče. Nakonec ale album stojí někde na pomezí toho, co se dle jeho výroků dalo očekávat, a tím, co přinesla předchozí "Black Holes And Revelations", což stačilo Honzovi Kuligovi v naší hlavní recenzi k tomu, aby Muse podržel solidní osmičkou. Pětičlenná porota však v makrorecenzi již tak pozitivní nebyla a průměrné hodnocení nechala spadnout až na dvaašedesát procent.
Dan Hájek - Pompézní erupce, tentokrát bez černých děr (7/10)
Vztah k interpretovi: Prozkoumáno z různých směrů, přesto zůstalo nepřekonáno "Black Holes & Revelations"
"Uprising" je povedená volba pro singl, pak však nastává neutichající paranoia z toho, co vlastně přijde. Muse se vrhli opěvovat své vlastní hrdiny (Queen nevyjímaje) a aby toho nebylo málo, nadechli se k neohraničené pompéznosti. Závěrečný triptych "Exogenesis" k zbytku desky příliš nepasuje a cesta k jeho správnému pochopení a strávení je drobet komplikovaná. "The Resistance" je napumpováno v mnoha rovinách, až se může zdát, že se na jejich vlastní planetě něco geneticky pokazilo a překombinovalo. V druhém sledu je patrná přemrštěná hladina perfekcionismu a prvních několik poslechů vyjde tak na půl dechu. Po kompletním obhlédnutí teprve přijde odhalení, že se Muse příliš zvukově neposunuli a nabízejí svou standardní výzbroj, která však zabírá. Tato alchymie má za následek, že se vytratila určitá přímočarost, drive jednotlivých skladeb a vítězí jakýsi vyšší umělecký princip. "The Resistance" neklame, ale ve stínu "Black Holes & Revelations" přeci jen drobet klopýtá.
Pavel Parikrupa - Nablýskaný bazar (7/10)
Vztah k interpretovi: Muse je jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Grandiózní vykradači, u kterých mi ty jejich výpůjčky vůbec nevadí.
Po naprostém okouzlení minulým albem "Black Holes And Revelations" je "The Resistance" mírným zklamáním (nebo aspoň dosud bylo, uvidíme, jak to bude za pár měsíců). Kupodivu mi na novince chybí více tvrdších kytarových pasáží - ty přišly zkrátka i díky docela dlouhým klavírním chopinovským variacím. Muse vždycky absorbovali nesmírné množství podnětů zvenčí a nyní se jejich zdroje ještě rozšířily. "Undisclosed Desires" mi neuvěřitelně připomíná timbalandovský experiment od Chrise Cornella a jedna z mála tvrdých skladeb "Unnatural Selection" je se vším všudy poctou (řečeno eufemismem) System Of A Down. O očividné inspiraci jménem Queen je škoda mluvit - tady to je jen na vkusu posluchače, jestli si to nechá líbit (v "United States Of Eurasia" pokaždé instinktivně čekám tu operní pasáž, kde zní Galileo, Scaramouche a další) anebo to s opovržením odvrhne jako sprostou vykrádačku. Já s tím chameleónstvím Muse problém nemám a dost mne baví. Ale jak říkám, postrádám jen více tvrdých kytar, za to u mne jde bod dolů.
Miroslav Böhm - Nejlepší kapela ve vesmíru (6/10)
Vztah k interpretovi: Jsou (podzimní) dny, kdy bych "Absolution" bez váhání zařadil mezi deset nejlepších desek poslední desetiletky.
MusePrvní dva kontakty s ambicemi a sliby svázanou "The Resistance" měly hodně hořko-sladkou příchuť. Pilotní singl "Uprising" nabídl jen klasické Muse a "United States Of Eurasia / Collateral Damage" byl (a je) nevtipnou parodií na bohémskou rapsodii Mercuryho královny. A totéž se opakuje v různých variacích i na zbytku desky. Je smutné, když značně rozporuplné pocity z poslechu zachraňuje závěrečný třídílný opus, který sice připomene "Absolution", ale postrádá kytary. U kapely, která je s nadsázkou řečeno zajímavá pouze neokázalým kytarovým citem a uměním svého frontmana. Ano, Muse se touto deskou stávají nejlepší skupinou ve vesmíru. Sesadili tak paradoxně právě Queen, tedy jinou megakapelu, která se během posledních dvanácti měsíců matně pokusila navázat na dobu, kdy Freddie Mercury ještě žil. Teď by to ale chtělo, aby se zase vrátili dolů na Zemi, jinak jim tady ujede vlak. Taková namyšlenost, ne nabubřelost, a takové papalášství totiž v hudbě prochází maximálně jednou za deset let. A to už v této dekádě stihl vyčerpat Gallagher. Prostě: první Muse, u kterých je nejzajímavější basa.
Tomáš Bláha - Nevadí mi kýč, ale nuda mě nebere (6/10)
Vztah k interpretovi: Zamilovaný.
Když jsem se s naprosto znuděným, ba co hůř otráveným výrazem v obličeji prokousával asi k páté "Guiding Light", napadalo mě, že "The Resistance" je snad ta nejzbytečnější deska, kterou Muse mohli nahrát. Když už to nebyli Queen, kdo mě nepříjemně vyváděl z letargie, byla to zapáchající podobnost s jejich předchozím "Black Holes And Relevations". Matthewa Bellamyho považuju za geniální osobnost. Miluju jeho smysl pro velkolepost a jeho interpretace kýče mi vždycky přišla k chuti. Teď jsem o něm poprvé od roku 1999 začal pochybovat. Paradoxně se pocit zbytečnosti z týhle placky rozplýval až s posledními třemi skladbami (+ "I Belong To You"). Koncentrace kýče vysoká, hitový potenciál nulový. Co naplat, ty skladby jsou perfektně napsaný, nahraný a tentokrát mi vůbec nevadí, že je to takový mix mezi Chopinem a Alexem Northem. Bellamy k symfonii vždycky inklinoval, věčná škoda, že svojí úchylce nedal na novince ještě větší prostor, já bych byl určitě spokojenější. Jejich načesaná vesmírná odysea by tak dostala další rozměr. Takhle musím říct, že letos vyšlo spoustu alb, které jsou mnohem zajímavější.
Petr Adámek Velké, nafouklé, nekonkrétní něco (5/10)
Vztah k interpretovi: Vůbec žádný. Znám jen několik skladeb, které mě k poslechu celého alba nepřesvědčily.
Čtu recenze, probírám se reakcemi fanoušků, koukám na prodejní žebříčky a čím dál nechápavěji se ptám: co na těch Muse všichni vidí? Britové jdou proti davu, "The Resistance" je věc složitá, velmi těžce stravitelná a naprosto nemoderní, což by samo osobě nebylo na škodu. Jenže za veškerou tou pompézností a složitě vygradovanou slávou mi chybí byť náznak jakékoliv pointy. O co těm Muse sakra jde? Hrdá pocta Queen? Nebo jejich vykrádačka? Ani jedno! Materiálu odkazujícího na legendární skupinu je málo, abychom ho mohli vnímat jako regulérní poctu a zároveň více, než by i ta nejdrzejší kapela dovolila označit čistě za "svůj". Zbytek desky, neasociující Queen, je na tom neslaně nemastně. Psychedelie, kytary a nánosy symfonických ploch jsou sice skvěle instrumentálně umícháné, jenže výsledná hmota nedrží pohromadě. Nejsvětlejším okamžikem je pro mě v rytmu r'n'b se nesoucí "Undisclosed Desire". Skvěle nazvučená basa v pozadí, jasný motiv od začátku do konce, žádné zbytečné kudrlinky - tohle se povedlo. Pak ještě další jedna, dvě skladby, toť vše. Téhle desce zkrátka nerozumím.
Album: Muse - The Resistance
Průměrné hodnocení: 6,2/10
Celkový čas: 54:18
Skladby: Uprising, Resistance, Undisclosed Desires, United States Of Eurasia (+Collateral Damage), Guiding Light, Unnatural Selection, MK Ultra, I Belong To You (+Mon Coeur S'Ouvre A Ta Voix), Exogenesis: Symphony Part I (Overture), Exogenesis: Symphony Part II (Cross Pollination), Exogenesis Part III (Redemption)

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Souhlasím (Scoty, 20.10.2009 10:49) Reagovat - e

    Naprosto s tím souhlasím, nové album MUSE, mě vůbec ničím, nepřinutí to poslouchat.. Je to horská dráha

  • Souhlas (Standa, 20.10.2009 10:52) Reagovat - e

    S výsledkem makrorecenze se stotožňuji. Ani na mě neudělal tenhle nepovedený Queen revival žádný hlubší dojem. Unnatural Selection nebo Exogenesis sice můžu poslouchat pořád dokola, ale třeba Undisclosed Desires, I Belong To You nebo Eurasia jsem ještě ani jednou nedoposlouchal do konce. Zbytek bych shrnul cimrmanovským "nuda nuda šeď šeď".
    Komerční úspěch je asi jasný, stadiony budou plné, ale to mně nestačí. Doufám jen, že časy Absolution nebo Origin Of Symmetry nejsou definitvně pryč.
    Podobně jsem byl v minulosti "zaskočen" Manics a jejich Lifeblood. Deska jako taková fajn, ale v kontextu diskografie kapely ne krok zpět, ale přímo čelem vzad. Ale ti se naštěstí vrátili zpět.

  • Symfonie (Dlouhan, 20.10.2009 11:07) Reagovat - e

    No tak to ja doufam, ze Bellamyho a spol. napadne (a exogenesis tomu napovida) vydat nejake kompletne symfonicke album. Uz ted se na nej tesim...

  • :) (ROman, 20.10.2009 11:14) Reagovat

    Pro me je tohle album lepší než nez BHAR,ale stejne bych radsi neco mezi OOS a Absolution , tohle je moc takovy uhlazeny a mily

  • ble (schneck, 20.10.2009 16:00) Reagovat

    Slovo 'Queen' bylo v článku zmíněno 6x, slovo 'Radiohead' 0x.. to šaškování s Queen už by mělo přestat, Matthew zní podobně jako Freddie už od Absolution a na Resistance toho není o nic víc jak na BHaR (poslechněte si Knights of Cydonia nebo Soldier's Poem). S přeprodukovaností bych trošku souhlasil, album je tak barevný jako jeho obal a někomu to sednout nemusí, to chápu.. Hlavní recenze světoborná nebyla ale s osmičkou souhlasím. A dal bych tomu tak půl roku než se z The Resistance vyklube to co tam doopravdy je. Ať jsou prodeje jakýkoliv, Mjůs to stejně nejlíp prodají živě :)


zobrazit všechny názory (19 celkem)

Album týdne 35/2010

Apocalyptica
7th Symphony

minulá Alba týdne

Na okraj Miroslava Böhma

Buď filmový server! I byl filmserver.cz


Nedávno musicserver.cz oslavil desáté narozeniny. A deset let už je dostatečně dlouhá doba na to, abyste začali pošilhávat po nových cílech. Výsledek? Noví redaktoři, nová barva, nová adresa a hlavně nové téma: film. Seznamte se, přichází filmserver.cz!

Není to kachna! Hudební portál musicserver.cz dostal filmového bráchu. Zatím je rudý závistí, ale je odhodlán svému hudebnímu sourozenci časem natrhnout zadek. A vy můžete být u jeho prvních krůčků, protože právě vyráží na svou pouť českým internetem. Bude vám k tomu ...

celý článek »

CoKdyKde

Út 14.09. - Besh o'droM (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Čt 16.09. - Tindersticks (UK) + Please The Trees (Střelecký ostrov, Praha)

Út 21.09. - Boris Malkovsky Trio (ISR/PL) (Palác Akropolis, Praha)

Čt 23.09. - Nina Hagen (DE) (KC Vltavská, Praha)

Pá 01.10. - Sophie Hunger (CH) (Palác Akropolis, Praha)

více akcí

Anketa

Video "Shame" Robbieho Williamse a Garyho Barlowa je podle vás:

Podívat se na výsledky