Ken Hensley a Norové byli (Mary , 31.08.2009 16:20) Reagovat - e

skutečně super. Z textů kapely Coda mám stejný pocit, občas jsem se nevěřícně tázala muže, zda slyším skutečně to, co slyším. Nicméně fronta před klubem i Coda - vše odpuštěno, Hensley je fakt třída.

Super koncert (Foxík, 31.08.2009 22:20) Reagovat

-hudební zážitky naštěstí mažou vše ostatní. malá připomínka k autorce článku. Ken Hensley bude slavit 65 až příští rok,je 24.8.1945...chybička se vloudí

Zlín první noční dojmy... (merhaut, 01.09.2009 02:56) Reagovat - e

I třetí zlínský koncert Kena Hensleye se nadmíru vydařil, i když jsem tentokráte neměl privilegium slyšet sám v celém sále dvouhodinové zkouškové preludování na hammondy, a ani jsem tentokrát nepřipravoval rozhovor.
Změna místa z otlučeného Golemu do Master of Rock Panelé atmosféře moc neublížila, když se zhasne, tak tu hnusnou škatuli nevnímáte.
Live Fire i Erik Hawk představují slušný standard, drobné i větší aranžérské odchylky oproti studiovým verzím beru jako únik z nudy. Soundu kralují hammondy s plnými měchy. S odstupem času si však víc a víc cením prvního vystoupení z roku 2002, kdy měl Hensley v ansáblu skutečná světová esa, kytaristu Davea Kilminstera a basáka Andyho Pylea.
Poté , co došlo k tragédii v rodině jednoho ze spolupracovníků, se přerušily práce na albové novince. Ken proto víceméně oprášil dva roky starou dramaturgii a vyrazil na okružní jízdu.
Úvodní čtveřice z Blood On The Highway a Running Blind proto mohla zaskočit jen nepřipravené. Jenže, těch zase bylo! I mezi mými kamarády, se kterými jsem Uriáše sjížděl před 35 lety dennodenně… čučeli jak puci.
Demons and Wizards je pro mne snad nejvzývanější deskou mládí a Circle Of Hands je katedrála z nejhonosnějších, jedna ze skladeb, kde se Kenův ústřední motiv může postavit romantikům formátu Čajkovského. Škoda, že Hensley nemá čtvery ruce a klavír po ruce. I tak jeden z vrcholů večera.
July Morning je rockový monument. Ken ke svému vrcholnému kusu přistupuje s úctou, nic neboří, ani nepřilepuje. A David se shůry lehounce usmívá nad tím, jak se dole čtyři chlapi u mikrofonů snaží seskládat dohromady aspoň zdání jeho tenoru, zdobeného otevřeným falzetem…
Poloakustická studiová průzvučnost Wizard se naživo a bez Byrona nedá vyvolat.
Sweet Freedom se mnou kdysi oslavilo plnoletost, včera rovných čtyřiapadesát.
Blok dvouletých písní Blood On The Highway, I Wont The Last a Last Dance (pokud mne tedy paměť neklame) byl vytesán z bytelné hardrockové skály. Macatá Last Dance je úchvatná i bez Glenna Hughese a orchestru.
Stealin, klasika, … But My Life … i když mi při basovém intru naskočil úvod Meddle 
Easy Livin, sedmnáct, léto, prázdniny, Český ráj na dohled, kuřátka na pláži,… jako by to bylo dneska.
Byl jsem zvědav na to, jakým způsobem Ken tentokrát naporcuje Lady in Black. Napoprvé to byl masakr motorovou pilou, napodruhé trochu zrychlená verze, a včera před půlnocí skončila Dáma v černém brnění.
Cikánský přídavek si užil Eric i rozdováděná kapela. Bylo znát, že syrový, ještě nevybroušený Byron mu padne do huby jako ulitý. Takhle jsem Gypsy ještě neslyšel.

???? (Láda, 14.01.2010 19:42) Reagovat - e

Dlouho jsem se rozmýšlel zda budu vážit cestu do Prahy na moji oblíbenou CODU a Hensleyho..Když si představím že tam přišli jedinci jako je autorka článku kteří hudbě vůbec nerozumí a při vystoupení CODA kroutí hlavou,dobře jsem udělal že jsem zůstal doma.Pro nezasvěcené: CODA a Hensley se znají už dlouhá léta a určitě Ken by nesázel na nějaké šumaře jako předskokany.Martin Uxa navíc patří k nejlepším klávesákům v naší zemi.Doporučuji proto nespokojeným dámám navštívit ušního specialistu a chodit pouze na koncerty pro méně inteligentní osoby / Maxim turbolenc,Kabati,Eva a Vašek.....)