Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Naživo

Soumrak, Rale, Archa, všichni naměkko...

28.01.2001 15:46, Hynek Just

Přečtěte si recenzi z výjimečného koncertu skupiny Rale v pražském divadle Archa...

Už tomu bude skoro čtvrt roku, co na MusicServeru vyšla recenze posledního CD skupiny Rale "Twilight-Soumrak". A teprve minulé úterý jsme se dočkali oficiálního křtu alba, který se uskutečnil v prostorách této hudbě maximálně nakloněných, totiž v pražském divadle Archa. Seriózně vzhlížející prostředí se špičkovým zvukem, variabilním světelným parkem a dostatečně velkým prostředím k tomu, aby člověk mohl pohodně a soustředěně vnímat a ještě nebyl narušen kontakt pódia s publikem, ukázalo se být místem, kde Rale mohli plně realizovat své představy o ideálním křtu. Vlastně jim ten večer patřila celá Archa, ve foyeru a mezipatře probíhala a ještě nějaký čas bude probíhat výstava fotek a koláží "Jedno srdce, jedna cesta" dvorního fotografa kapely - Martina Píra (společně s druhým designérem obalu desky Jaroslavem Nečasem a zástupcem vydávajících Indies fungoval jako kmotr "Soumraku").

Nečekejte ode mne nic nového, budu patrně ještě méně kritický než při hodnocení samotného alba, neboť mezi tím, co skupina předvádí na CD a na živém koncertě (samozřejmě ve stejné sestavě, tedy Vladimír Václavek a Josef Ostřanský - střídavě kyatry, basa, zpěv, perkuse, Andrea Konstankiewicz - zpěv, cello, Takumi Fukushima - zpěv, housle, Cynthia Phung-Ngoc - zpěv, housle, tanec), je znatelný rozdíl. A nejde jen o to, že hlavní část vizuálního vjemu se točí okolo tří krásných zpívajících slečen (tanečnice z Japonska, houslistky z Koreje a cellistky z Moravy) a že na dojmu z vystoupení hodně přidají citlivě a decentně použitá světla, Rale si hrají i s verzemi skladeb, které připravený divák zná z jiných koncertů či alb, obohacují je o improvizované a procítěné předehry, s odlišnou intenzitou se pokládají i do secvičených částí. Hudba, která z Rale vyvěrá, je přes svou důkladnou a precizní stavbu stále živá a v pohybu (tím samozřejmě nemám na mysli jen fyzicky poměrně náročné taneční kreace Takumi Fukushimy). Osu repertoáru téměř dvouhodinového představení tvořily logicky zejména skladby ze "Soumraku" (přehrávané i s výjimečným hostem ze studia - perkusistou Milošem Dvořáčkem - ano, ten, který hraje v např. v Čikori na bicí), na řadu se dostaly i přibližně čtyři písně z předchozích dvou alb ("Rale" a "Až zahřmí").

Alespoň pro mne je to, co produkují Rale, souhrou vzácných ingrediencí, jejichž spojením dochází k novému tvaru a nové chuti, která (ať už jiným konvenuje nebo ne) je slovy těžko popsatelná. Mluvím o kombinaci intsrumentálního nadhledu, prokomponovanosti, živlu, ohromné dynamiky, harmonie a celkového odstupu. Osobně mě kontakt s něčím podobně silným, velkým, nepochopitelným a přitom prostým vždy na nějakou dobu udrží v pozitivně laděných představách o tom, že dobrá muzika stále žije a stále vzniká... No, netvrdil jsem snad, že nebudu soudný a nezaujatý?

Rale, 23.1.2001, divadlo Archa, Praha

Sdílej tento článek:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Vladimír Václavek - Písně nepísně (Recenze CD)
Soumrak – pokaždé jiný a přitom již léta stejný (Recenze CD)

Názory

Album týdne 06/2010

Owen Pallett
Heartland

minulá Alba týdne

Na okraj Petra Adámka

LuŠtěLa kozy neukáže

"Patnáctiny, už se blíží konečně, oslavím je společně se svou partou ze školy. Patnáctiny, jak občanku dostanu, holčičkou být přestanu, nebudu mít úkoly." Videoklip k písni "Patnáctiny" se šíří internetem kosmickou rychlostí a vyvolává bouřlivé reakce.

To se takhle ve škole potkají tři holky. Baví je zpívat, společně obdivují Pussycat Dolls a chtějí být slavné. Když tatínek jedné z nich přihodí k dobru nějaký ten text na známý hit, založí si skupinu. Začnou si říkat ...

celý článek »