Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Ohlédnutí Katapultu za zaprášenou slávou

18.01.2001 05:00, Antonín Kocábek

Svou dlouhou a poměrně úspěšnou kariéru zrekapitulovala skupina Katapult na živém albu.

4/10

Katapult - Zlatá deska 25 let live

Celkový čas: 72:16

Skladby: Intro, Lesní manekýn, Blues, Svobodárna, V tomhle nejedu, Starý desky hrajou dál, Čtyři díly noci, Věřím ti jak blázen, Jen jednou dostat šanci, Hlupák váhá, Růže krepový, Katapult, Chodníkový blues, Až, Smutná nevěsta, Pořádnej beat, Outro

Dodnes si pamatuji, jak jsme se v šesté třídě dohadovali, zda-li jsou lepší Olympic či Katapult. Jen poučenější spolužák Martin B. cosi tehdy povídal o nějakém Vladimíru Mišíkovi... Dneska už jsou obě skupiny populární nejvíce tím, že se stále ještě nerozpadly, ale vzhledem k tomu, jak dlouho existují, tak i to má svoji nezanedbatelnou váhu. Tím chci zkrátka říci, že už je to dost dávno, kdy skupina Katapult patřila k nejpopulárnějším v Čechách. To bylo v druhé polovině sedmdesátých let. Na počátku let osmdesátých ovšem už její popularita přerostla mez ochoty k toleranci jistými orgány, které s důkladností sobě vlastní poté zatnuly této její slávě tipec.

V roce, který nedávno skončil, původně hardrocková skupina oslavila čtvrtstoletí existence. Pro spousty rockových fanoušků jsou Katapult už sice dávno passé, ale nemalá skupina jiných je uctívá jako legendy. Ať tak či tak, nezpochybnitelným faktem ovšem zůstává, že rock jimi produkovaný, nikdy nebyl příliš komplikovaný, a tak milovníkům složitějších rockových kompozic připadali poněkud směšní odjakživa. Ale to sem nepatří. Budiž to jen jakýmsi pokusem o zdůvodnění faktu, že si skupina k příležitosti rekapitulačního alba ke čtvrtstoletí své existence zvolila formu koncertního záznamu. Že na něm více než z poloviny najdeme skladby, které jinak patří k "první pětiletce", zachycené na úvodních dvou albech "Katapult" a "Katapult 2006" asi netřeba zdůrazňovat, ostatně novější skladby, jako třeba "V tomhle nejedu" z roku 1989 či "Smutná nevěsta" z roku 1984 zdaleka nedosahují jejich úrovně, o skladbách z posledních let, jako například "Pořádnej beat" ze zatím poslední studiové desky "Konec srandy" ani nemluvě. Možná to také bude tím, že v osmdesátých letech pánové řádně vyměkli a skladby z pozdějších období zdaleka nedosahují syrovosti a lehkosti, jakou oplývaly jednoduché popěvky ze začátků skupiny.

Přesto ovšem nechápu, proč zde chybí tak jasná hitovka jako je "Někdy příště" či Visacím zámkem vtipně přepracovaná "Půlnoční závodní dráha". Na druhou stranu nechybí opravdu legendární kousky jako "Hlupák váhá" nebo automaticky naskakujícím sloganem, dotazujícím se, zda-li si děti mají kde hrát opatřená "Až". Faktem ovšem je, že i tyto, ale i další písničky zde zastoupené jako "Lesní manekýn" nebo "Růže krepový", už za ta léta notně vyčichly - teď nemluvím o textech - ty oplývaly nemalou naivitou už v době svého vzniku, ale o tom, že to, co tehdy v Československu s uzavřenými hranicemi na spoustu lidí působilo jako odvázaná rocková hudba, ve skutečnosti byly docela melodické neškodné písničky, které po hudební stránce dnes vyznívají nenápaditě a krotce. Jestli nevíte o čem mluvím, pusťte si nějaké AC/DC nebo Rolling Stones z té doby, hned po tom tuhle desku a bude vám to jasné. Na skupině zkrátka zahlodal zub času a její domácí "legendárnost" na to asi nemá vliv. Ostatně ve světě takoví Slade, Sweet či Smokie nedopadli o nic lépe. Nic na tom určitě nezmění skutečnost, že nostalgie pracuje mocně a pro mnohé z nás je tahle skupina s mnoha písničkami, které najdeme i na této desce, kouskem dospívání a nezapomenutelné pubertální naivity.

Tahle deska je prostě určena pro ty, kteří se chtějí ohlédnout. Ohlédnutí ke kořenům je zřejmé i z obalu desky, který je svým grafickým zpracováním evidentně inspirovaný debutovým albem, jen tehdejší stříbrnou nahradila tentokrát zlatá. Plusem desky je, že si na nic nehraje a představuje Katapult takový jaký je, tj. jako obyčejnou bigbítovou partu se všemi plusy i mínusy, které si pod tímto přívlastkem dokážete představit, jednoznačným mínusem se mi zdá booklet. Krom toho, že v něm postrádám detaily vzniku jednotlivých skladeb, texty a další obvyklé informace, evokuje v něm uvedeným historickým přehledem iluzi, že se v případě Katapultu jednalo o mimořádně pronásledovanou a perzekuovanou skupinu, která hned jak po Revoluci mohla, vyprodávala sportovní haly. Přitom není potřeba mít ani bůhvíjak přesnou paměť, aby si člověk pamatoval, že skupin, které na tom byly podstatně hůře, bylo rozhodně mnohonásobně více, než těch, které na tom byly lépe. A že konkrétně problémy tohoto tria byly ve společenském kontextu zanedbatelné. A pokud Katapult nehrál v posledních letech před svými věrnými, a přiznejme si, že značně nekritickými, fanoušky, bylo jeho vystoupení vždy většinou přijato ne zrovna nejlépe. Shrnuto, podtrženo - fanoušci Katapultu, kterých je stále dost, budou asi z téhle desky nadšeni, ostatní jen bez zájmu pokrčí rameny a život půjde dál.

CD k recenzi poskytla firma Monitor-EMI.

Album: Katapult - Zlatá deska 25 let live
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 72:16
Skladby: Intro, Lesní manekýn, Blues, Svobodárna, V tomhle nejedu, Starý desky hrajou dál, Čtyři díly noci, Věřím ti jak blázen, Jen jednou dostat šanci, Hlupák váhá, Růže krepový, Katapult, Chodníkový blues, Až, Smutná nevěsta, Pořádnej beat, Outro

Související články

Nové desky pro 20. týden (Nové desky)
Katapult - Radosti života (Recenze CD)
Nové desky pro 17. týden (Nové desky)
Tři sestry a Visací zámek vydají společné DVD (Novinky)
Do Beatové síně slávy míří Fanánek, Visací zámek a Dědek Šindelář (Novinky)
Ceny Anděl za rok 2008 byly rozdány (Novinky)
Zemřel zakládající člen Katapultu Jiří "Dědek" Šindelář (Novinky)
Různí - Radio Beat doporučuje díla českých mistrů (Zelená edice) (Recenze CD)
Beatová síň slávy, Střelecký ostrov, Praha, 14.6.2007 (Naživo)
Katapult - Long Live Katapult (Recenze DVD)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »