Ne, nejedná se o chybu. I "Nevermind" zde má své místo a není to díky Spencerovi Eldenovi na jeho obalu. Nevím, jak je to možné, zda Cobain vytvořil tak geniální harmonie, nebo zvolil správný rytmus, ale při uspávání obou mých dětí se "Nevermind" ukázal jako ta nejvhodnější ukolébavka. I když jsem zkoušel cokoliv od klasiky po industriální hluk Einstürzende Neubauten, jako ten jediný a osvědčený prostředek pro uspání malého dítěte (asi tak do jednoho roku) se ukázala právě nejznámější deska Nirvany. Schválně to zkuste. Vezměte svou ratolest do náruče a kolíbejte ji do rytmu hudby. Než dohraje "Come As You Are", bude spát jako pařez.

Kolega Honza Průša je spíše alternativnějšího zaměření, ale v dětských deskách se až na pár malých výjimek shodneme. Tou největší jsou nahrávky Petra Skoumala, u nichž mě vždy odrazoval jeho zpěv-nezpěv a hlavně hudební podklad, znějící jako z levných kláves. Spolu s dětmi ovšem nedáme dopustit na dvě desky z "Kouzelné školky" s Magdou Reifovou. První "Písničky z Kouzelné školky" obsahují řadu hitovek, z nichž na "Sněhuláka" mám téměř návyk. Navíc na albu děti nenásilně přičichnou k různým žánrům, nechybí čardáš či hip hop nebo dokonce skladba doplněná jen smyčcovým kvartetem. Nutno ovšem dodat, že druhé pokračování už je o ligu níž. Cédéčko "Majda a kamarádi nejen ze školky" zase nabízí společné skladby s pěticí mužů (Hanák, Vacek, Háma, Eben a Dejdar), které všechny jiskří humorem a textovými i hudebními nápady. Pecky jako "Žlutej slon" nebo "Zima v Zimbabwe" by (nebýt na dětské desce) mohly být regulérními hity. A capartům rozhodně neuškodí ani dvojice "Autopohádek" od Chinaski.