Recenze CD

Punkový kmet v jazzovém kabátě

01.06.2009 00:00, Petr Bláha

Ve světě hudby je možné opravdu všechno. Chris Cornell si střihnul spolupráci s Timbalandem a tvrdě narazil. Dalším odvážným rockerem se stal Iggy Pop, který natočil desku opravdu neočekávanou, a tak praděda punku posílá ven šansonovou novinku "Préliminaires".

8/10

Iggy Pop - Préliminaires

Vydáno: 25.5.2009
Celkový čas: 36:13

Skladby: Les Feuilles Mortes, I Want To Go To The Beach , King Of The Dogs, Je Sais Que Tu Sais, Spanish Coast, Nice To Be Dead, How Insensitive, Party Time, He's Dead,She's Alive, A Machine For Loving, She's A Business, Les Feuilles Mortes (Marc's Theme)

Vydavatel: EMI

Vlastně se není čemu divit. The Stooges se vrátili na pódia a nedlouho poté zemřel jejich kytarista Ron Asheton, takže bylo poměrně jasné, že těm deska nevyjde. Iggy se mohl pouze vrátit k sólové dráze a to i udělal. Jenže jak? Chytal jsem se za hlavu, když jsme zjistil, co ten starej blázen zase vymyslel, a sváděl to na jeho stařeckou demenci. Z najazzlé desky Iggyho Popa jsem měl regulérní strach. Neoprávněně.
Iggy Pop prokázal, že umí i něco jiného, něž ječet do mikrofonu jako pominutý. Sám se dokonce nechal slyšet, že má kytar dost a chce se vrhnout jinam. Je otázkou, nakolik to svět bral vážně, ale hlavní protagonista to vážně bral. Začal poslouchat starý jazz, Louise Armstronga a mnoho dalších. Netrvalo dlouho a jazzová deska začala nabírat reálné obrysy. Přibývalo odvážných výkřiků a tvrzení o tom, že deska je inspirovaná románem "La possibilité d‘une île" (Možnost ostrova) francouzského spisovatele Michela Houellebecqa.
Inspirace se nakonec roztáhla na plochu dvanácti songů, které mají příchuť šansonu, jazzu, bossa novy a nakonec i toho rocku, který se z krve dostat nedá. V prvé řadě si něco řekneme o dvou coverech, které se na albu objevily. Jazzová klasika "Les Feuilles Mortes" si získala popularitu hlavně v anglické verzi "Autumn Leaves", ale Iggy sáhl odvážně po originálu. Ten celé album více než důstojně uzavírá svou ponurou náladou a zároveň jej v jiné verzi i otevírá. "How Intensitive" pak pochází z pera klasika Antonia Carlose Jobima. Originály jsou ctěny, ale naštěstí ne uctívány, takže mají vlastní tvář a jsou to velmi zajímavé pokusy.
Zbytek desky pak napsal sám Iggy s občasnou pomocí. V "King Of The Dogs" vše zahajuje jazzová kapela s výborným old school zvukem, ale je použita jen v jednom songu, takže trochu může působit jako rušivý element. Podobným případem je pak i rocková pecka "Nice To Be Dead". Oba songy jsou kvalitní, o tom nechci vůbec pochybovat, ale nějak mi přijde, že rozvracejí koncept desky. Balada "I Want To Go To The Beach" nebo neveselá "Spanish Coast" jsou pak pro mne vrcholy alba. To se na první pohled tváří semknutě v pevný celek. Po druhém poslechu z něj začne něco odpadávat, ale zůstane právě to silné jádro, které ukazuje pravou sílu desky. Například dokonalá hra na klarinet se vždy někde vynoří a okamžitě celou nahrávku prosvětlí.
Iggy Pop na stará kolena natočil autorskou jazzovou desku s rockovým zvukem a rozhodně neudělal špatně. Po neplánované odstávce jeho domovské kapely ukojil své jazzové choutky velice kultivovaným způsobem. Jsou zde sice nějaké chybky, ale na takovou docela pěknou osmičku to stačí.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Pane Autore, (hudební předškolák, 01.06.2009 02:07) Reagovat - e

    nejste trošku Emil?

  • krasna deska (moik, 01.06.2009 12:00) Reagovat - e

    tato deska me zaujala na prvni poslech, libi se mi jeste vic nez Brick by Brick. A nejlepsi je, ze si z ni nic konkretniho nepamatuju, takze ji muzu poslouchat porad dokola. Nevim jestli je to basovou linku, ale pisen Party time mi strasne moc pripomina neco od Rammstein

  • pop a jazz? (lukáš, 01.06.2009 15:44) Reagovat

    Pop začínal jako bubeník. Učil se v Chicagu u mistrů blues a jazzu.

  • super (filip, 19.10.2009 11:57) Reagovat

    Album mě v na první poslech docela vyděsilo, ale pak jsem si ho pustil podruhé, potřetí a v tuto chvíli můžu říci, že je to opravdu povedená deska. Souhlasím že Kings of Dogs působí trochu rušivě, ale rocková Nice to be dead podle mého názoru krásně ladí s jazzovým nádechem desky.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí