Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Sounds Of The Universe" Depeche Mode

Makrorecenze "Sounds Of The Universe" Depeche Mode

Vydáno: 11.05.2009 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

Po nové desce U2 přišla řada také na další kultovní formaci - Depeche Mode. Necelé čtyři roky od poslední řadovky a rok a půl od sólovky Davea Gahana se Depeche Mode stejně jako U2 pokouší o návrat ke kořenům své geniality. Jak moc úspěšně, se dozvíte v naší makrorecenzi.

SDÍLET:    
Depeche Mode - Sounds Of The Universe
Po více než čtvrtstoletí a jedenácti deskách přichází Depeche Mode s albem, které svou stopáží překračuje hodinu hracího času. Nejdelším ve své historii. Jako by se snažili jednoznačně říct, že stále mají co předvést a že toho není zrovna málo. A to není jediná zajímavost. Také na "Sound Of The Universe" posadili na producentskou židli Bena Hilliera a na ním produkovanou, nejednoznačně přijatou placku "Playing The Angel" tak navazují se stejně nejednoznačně přijímanou novinkou. Jsou tedy Depeche Mode definitivně jen singlovou kapelou, nebo je "Sound Of The Universe" komplexním důkazem opaku? Pokud vám k rozhodnutí nestačila hlavní recenze Dana Hájka, který udělil Depeche Mode osmičku, možná vám pomůže naše makrorecenze, která je lehce kritičtější a v průměru usazuje depešáckou novinku přesně na hranici sedmdesáti procent.


Honza Průša - Popová deska pro rok 2009 (8/10)
Vztah k interpretovi: Prošel jsem si všechny polohy od naprosté nenávisti, přes lhostejnost až po obdiv.

Singly pro mě obvykle nic neznamenají. Zásadnější kousky alba často nacházím v jiných, ne tolik protlačovaných skladbách. Aktuální deska Depeche Mode je ale výjimkou. "Wrong" si mě získala od prvního okamžiku, kdy jsem ji zaslechl a není to tím vynikajícím videem Patricka Daughterse. Silná, energická a originální skladba výborně reprezentuje desku a představuje DM takové, jací chtějí být v roce 2009. A jsou skvělí. "Sounds Of The Universe" je výjimečně vyváženým albem, z nějž mě nebaví jen "Jezebel" - až příliš melancholická, a s Goreovým vokálem v kontextu desky působí spíš jako zbloudilá b-strana singlu. Když jsem před dvěma lety poslouchal "Hourglass" - sólovku Davea Gahana, říkal jsem si: "Proč sakra vydává tu desku sám za sebe, vždyť by klidně mohlo jít o album Depeche Mode." Teď vím, že nemohlo. Depešáci jsou mnohem dál a společně nahráli album, kterým odkazují až ke svým kořenům, zachovávají si typický zvuk a přesto se i nadále vyvíjí. I když pop příliš neposlouchám, každý rok si mě jedno popové album najde a já s ním strávím docela dost času. Pro letošek už mám vybráno.

Michal Koch - Méně temnoty, krapet více něhy a naděje (8/10)
Vztah k interpretovi: Jsem fanouškem dvou nejnovějších desek.

Srovnávání dvou děl jedné kapely je vždy věc malinko ošemetná, leč já v případě aktuální novinky Depeche Mode prostě nemohu jinak. Jejich předchozí počin "Playing The Angel" mě totiž před čtyřmi lety naprosto uchvátil a byť jsem se následně dle pravidel mírného pokroku v mezích zákona tu a tam pokoušel proniknout i ke starším albům DM, nějak se mi to zatím nepodařilo. Teď se ale pánové vynořili s novinkou, která se sice nedá označit přímo za pokračovatele, ale přesto "Zvuky vesmíru" v sobě mají cosi z nálady, která mě na "Andělovi" uhranula. Aktuální deska pravda není až tak temná, je v ní krapet více něhy a naděje, ale i tak zve do náruče melancholie a smutku (už ale ne deprese). I když je pravda, že famózní pilotní singl "Wrong" (viděli jste někdy něco tak úchvatně beznadějného, jako je klip k téhle skladbě?) to zrovna nepotvrzuje, ač se jedná o dle mého názoru nejlepší skladbu desky. Depeche Mode znovu ukazují, jak to zní, když někdo umí, má zkušenosti, má nápady a nemá potřebu se podbízet. Výtečná nahrávka, jen mne o ždibec méně vzala za srdce než minulé album, proto jen osmička.

Pavel Parikrupa - Ikarie XB-1 (7/10)
Vztah k interpretovi: Velice kladný postoj, ale až od "Black Celebration". Ranou tvorbu nemusím, zato všechny desky z 90. let a zejména "Songs Of Faith And Devotion" jsou pro mne naprosto zásadní.

Depeche Mode
© Anton Corbijn
Slovem "kultovní" bych se moc často neoháněl (občas je jeho nadbytečné používání k smíchu), ale v případě DM ani nemrknu. A takový kult není žádná sranda: velká očekávání versus zívání nad veterány v černém a výzvy ke změně kontra "hlavně žádné novoty". Na "Sounds Of The Universe" se mi nejvíc líbí moderní použití retro mašinek - taková "Peace" je okatý návrat do 80's, ale je to tak skvělá skladba, že ten srandovní zvuk je k sežrání. I když to z poslechu "Wrong" (ta píseň, ostatně jako celé album, stále roste!) nevypadá, je nová deska nějak, jak to jen říci, víc optimistická. Což zase může být varování pro ty, co mají rádi tu černočernou temnotu a tvrzení, že Depeche Mode dělali nejlepší hudbu, když byli v největších sračkách. Teď, zdá se, panují v kapele téměř idylické vztahy a hudba se malinko projasnila. Jasných singlů (tipy: "Perfect", "Peace", "Come Back") je méně než v minulosti, ale jako celek funguje deska výtečně.

Lukáš Benda - Analogové downtempo bez dalších přísad (6/10)
Vztah k interpretovi: Po rodičích - ortodoxních depešácích - jsem zdědil část jejich posedlosti, á propos, Gahan je prostě alfasamec.

Nedobrovolně jsem na Depeche Mode vyrostl a až po pubertě jsem znovu objevil kultovní "Violator", jenže DM mě stejně nejvíce baví uvězněni ve futuristickém elektronickém zvuku, který obsahoval nedoceněný mašinkový "Exciter". Poslední deska "Playing The Angel" mne zklamala svou nulovou kompozicí - jednotlivé písně nevytvářely žádný meziřádkový příběh. To "Sounds Of The Universe" se vrací tam, kde éra DM skončila s již šestnáct let starým "Songs Of Faith And Devotion". Návrat k analogovým mašinkám se mi příliš nezamlouvá, přesto je třeba uznat, že "SOTU" zní jemně a zároveň v sobě má dostatečný koncertní potenciál i drajv. Slabší texty tentokrát ustoupily silné melodické lince a k pochopení složitého "SOTU" je tak třeba desítek poslechů. Objevování nové desky ale posluchače nenudí, naopak - krok po kroku díky prostorově výrazným songům proniká pod roušku chemie DM. Osobně mi však sedí jiná poloha DM, než ta, která se objevuje nyní, i proto tak nízké hodnocení. Album je kvalitní, o tom žádná, jenže ani legendy se nemůžou vším zavděčit všem...

Dominika Jiroušková - Ne tak úplně "Wrong", ale... (6/10)
Vztah k interpretovi: Jsem mladý fanda starých hitů.

"Vracíme se ke kořenům," prohlásil Dave Gahan a moje duše se zatetelila. Osmdesátky jsem sice osobně nezažila, ale jestli si na něčem ujíždím, je to zašlej zvuk synťáků a dalších hraček, který od dětství hojně objevuju na tátovo památečních deskách z mládí. A singl "Wrong" mi jako ochutnávka bohatě stačil k tomu, abych se nepokrytě začala těšit na hlavní menu od Depešáků. Jenže s albem přišlo tak trochu i zklamání. Jasně, člověk, který chce na dvanáctý řadovce záplavu hitů na první dobrou, bude zákonitě zklamaný a radši ho pošleme do obchodu pro jakoukoli bestofku. "Sounds Of The Universe" opravdu zní v určitých pasážích patřičně rozviklaně a odkazuje tak někam k albu "Violator". K retro výkopu "Wrong", který připomíná legendární "Personal Jesus", se hned napoprvé přidá příjemně nasládlá a rozostřená "Come Back", ale to je ohledně hitovek tak nějak všechno, vážení. Ostatní skladby poslech od poslechu vykouknou a zase se ztratí, a když je porovnám s takovou "Policy Of Truth", začínám se pomalu přimlouvat za víc časem prověřených písní na červencový Eden.


Album: Depeche Mode - Sounds Of The Universe
Průměrné hodnocení: 7,0/10
Celkový čas: 60:51
Skladby: In Chains, Hole To Feed, Wrong, Fragile Tension, Little Soul, In Sympathy, Peace, Come Back, Spacewalker, Perfect, Miles Away / The Truth Is, Jezebel, Corrupt

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Návrat ke květákům (hudební idiot, 11.05.2009 23:42) Reagovat

    tak leda. Návrat ke kořenům nahlašujou už od Exciteru. Violator je, vzhledem k četnosti těchto prohlášení na adresu posledních 3 ´kvalitních´ desek, čím dál tím vzácnější.

    • Re: Návrat ke květákům (seaf, 12.05.2009 13:02) Reagovat

      pokud znáš DM tak víš, že touto deskou se skutečně vrátily k anal.synt. čili dejme tomu jak se tady říká, ke kořenlm

      pošli zde odkaz na to, že v exciter období řekli, že se vracejí ke kořenům, ať to má nějaký podklad to vyjádření

      já znám DM přes 25 let a nepamatuji si víš

    • Re: Návrat ke květákům (sin101, 12.05.2009 14:55) Reagovat

      Já teda nevím, ale at si umělci, či spíš jejich vydavatelství a marketingová oddělení vydávají tisková prohlášení jaké chtějí, je mi to celkem šumák... Podstatné je, jaké "tiskové prohllášení" vydají po posleších alba moje uši :).

      • Re: Návrat ke květákům (hudební idiot, 12.05.2009 22:25) Reagovat

        O aktuálním albu to prý prohlásil Fletcher. Pouze jsem to četl, neslyšel jsem ho to říci. Reagoval jsem ale na makrorecenzi (a vzpomněl si, že to slýchám už přes 10 let, co se novodobých DM týká), v které min. jeden recenzent Violator zmiňuje. Pokud jde o uši, můj názor je jednoznačný: tohle nejsou DM, které mám rád.

  • SOTU (front, 12.05.2009 16:28) Reagovat

    Dle mě je to nejosobitější, nejpropracovanější a nejvyrovnanější deska od odchodu Wildera. Že na ni nejsou hity nesouhlasím, nemá slabé místo.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
David Stypka & Debbi, Palác Akropolis, Praha, 10.12.2018
Naživo: Debbi publikum roztančila, David Stypka uhranul slovy Nejen fakt, že Debbi a David Stypka jsou úřadujícími držiteli Ceny Anděl, lákal v pondělí večer do pražské Akropole. Oba interpreti loni natočili výborné desky, oba mají signifikantní hlasy a srší z nich pěvecké charisma. Také... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2018 14:26 v sekci Naživo
0
Nové desky 49/2018 - od Coldplay přes LP po Oceán
Nové desky 49/2018 - od Coldplay přes LP po Oceán Vánoce se kvapem blíží a my pro vás máme několik tipů na hudební dárky. Velmi žádané budou živáky Coldplay i Marka Ztraceného, pátá deska LP, čtyřicátá Vana Morrisona, jazzmany potěší Najponk, příznivce klasiky Jiří... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2018 10:50 v sekci Novinky | Nové desky
1
Post-It - Muzika je naše náboženství
Rozhovory: Post-It - Muzika je naše náboženství "Jsme ve fázi, kdy si vše chceme dělat podle vlastní režie, nechceme kalkulovat, ale jednáme podle toho, co nám velí naše srdce," říká Czenda, zpěvák znovuobnovených Post-It. Navíc múza je jim nakloněna - skládají nové písničky... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2018 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Dark Gamballe - Hluboký nádech 8/10
Recenze: Třináctá deska Dark Gamballe má "Hluboký nádech" romantiky a mystiky Dark Gamballe jsou takovou samostatnou jednotkou na české scéně. Hudebně i vizuálně tato parta z Vyškova zcela vybočuje, přesto je jednou z nejnedoceněnějších u nás. Přes svou píli, pracovitost a snahu vše dotáhnout k dokonalosti... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2018 00:00 v sekci Recenze
0
The Night Game - The Night Game 9/10
Recenze: Prvotina The Night Game je nejzajímavějším letošním debutem, o kterém nikdo neví I když třeba skupinu ještě neznáte, je vysoce pravděpodobné, že se budete chytat u všech těch, kteří se více čí méně přičinili o to, že ji dnes můžeme poslouchat. Historie jejich vzniku je plná hvězd a výsledný produkt je... čtěte zde
Vydáno: 09.12.2018 08:21 v sekci Recenze
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zaprášenosti: Depeche Mode - Songs Of Faith And Devotion (22.03.2018 11:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (30-21) (02.02.2018 15:00)
- Naživo: Depeche Mode v Praze excelovali již pojedenácté (01.02.2018 08:31)
- Fotogalerie: Depeche Mode rozjařili po strop našlapanou O2 arenu (01.02.2018 06:36)
- Publicistika: Pět skladeb Depeche Mode s hlasem Martina Gorea (30.01.2018 13:00)
- Video: Depeche Mode připomínají čtyřicet let Bowieho "Heroes" (22.09.2017 18:11)
- Video: David Gahan je v klipu ke "Cover Me" osamělým kosmonautem (16.09.2017 08:44)
- Depeche Mode se už v lednu vrátí do Prahy (21.06.2017 08:18)
- Naživo: Depeche Mode v Praze zahnali déšť i chmury (25.05.2017 07:24)
- Fotogalerie: Depeche Mode v Edenu v obrazech (25.05.2017 06:11)

ALBUM TÝDNE 50/2018

Dark Gamballe
Hluboký nádech

Dark Gamballe jsou takovou samostatnou jednotkou na české scéně. Hudebně i vizuálně tato parta z Vyškova zcela vybočuje, přesto je jednou z nejnedoceněnějších u nás. Přes svou píli, pracovitost a snahu vše dotáhnout k dokonalosti patří stále k undergroundu a ani nová studiovka "Hluboký nádech" na tom nic nezmění.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 11.12.
Gregorian - Holy Chants Tour 2018 (Kongresové centrum, Praha)
Čt 13.12.
All That Remains (USA) (Rock Café, Praha)
Čt 17.01.
Aurora (NO) (Forum Karlín, Praha)
Ne 20.01.
Alex Vargas (DK) (Chapeau Rouge, Praha)
St 23.01.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 27.01.
Ghostemane (USA) (Roxy, Praha)
St 06.02.
The Neighbourhood (USA) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.02.
Animé (USA) (Roxy, Praha)
So 09.02.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (O2 Arena, Praha)
So 09.02.
IAMX (UK) (Fléda, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Sia Rihanna Coldplay The Cure Ewa Farna Kryštof Adele Madonna Lucie Queen AC/DC Linkin Park Muse Pokáč Imagine Dragons Britney Spears OneRepublic Debbi
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver