Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Noví The Horrors: deprese, hněv a genialita

13.05.2009 12:00, Tomáš Bláha

Není tajemstvím, že The Horrors úplně překopali svůj styl, svoje vystupování, svoje uvažování, svoji kapelu. Tahle skutečnost je na britských ostrovech jedno velké téma. V NME dokonce vyšel článek, kde se ptají, jestli "Primary Colours" není náhodou "the most remarkable second album reinvention ever".

9/10

The Horrors - Primary Colours

Vydáno: 4.5.2009
Celkový čas: 45:28

Skladby: Mirror's Image, Three Decades, Who Can Say, Do You Remember, New Ice Age, Scarlet Fields, I Only Think Of You, I Can't Control Myself, Primary Colours, Sea Within A Sea

Vydavatel: XL Recordings

V článku a v následné diskuzi je pak uvedeno několik podobných příkladů. Nejtrefnější mi přijde srovnání debutu od Sigur Ros "Von" a druhého alba "Ágaetis Byrjun". Z dalších příkladů jsou uvedeny třeba Blur, Nirvana, Neil Young, Muse... Bylo by jich určitě víc, ale který z nich je tak výrazný a kvalitativně expanzivní? V posledních několika letech asi žádný.

Minulý rok mělo tendenci změnit se několik kapel, jejichž debuty pro ně znamenaly raketový vzestup mezi elitu. Když pominu, že se u Keane, The Killers nebo Franz Ferdinand (ti vyšli až letos) jednalo až o třetí alba, ani jedna z kapel nedokázala splnit následující podmínky: opravdu se od základu změnit a být přinejmenším stále stejně kvalitní jako dřív. The Horrors tohle zvládli na jedničku, aniž by velkohubě prohlašovali, jak se na tento krok do neznáma chystají. Bez keců to prostě udělali. Zcela zaslouženě se tak pasovali na jednu z nejzajímavějších skupin vůbec. Faris Badwan a spol. už není jen parta kluků, co se rádi malujou, zbožňují hororovou tematiku, do které se ještě raději stylizují, a dělaj, že jsou zlí. S "Primary Colours" do hry vstupuje i umělecká stránka věci. Umělecká v tom smyslu, že se vyplatí ji rozebírat na jednotlivé součástky a ty potom podrobně zkoumat. Umění rozhodně není nuda.

Ne že by "Strange House" bylo smetiště nevkusu. Jejich hudba byla s jejich vizuální složkou velmi úzce spojena - jedno si nešlo představit bez druhého. Nikdo ale pořádně nevěděl, jestli to The Horrors myslí vážně, nebo si dělají prdel. Na druhém albu jako by ty "základní barvy" a chutě vyšly na povrch. Maškarády byly ohlodány až na kost. Vezměte do jedné ruky booklet ze "Strange House" a do druhé z "Primary Colours". Rozdílná filosofie je asi první věc, která vás udeří přímo mezi oči. Dark-kabaretní výjev na "Strange House", kde kapela nastavuje svoji image jako součást trademarku, je na "Primary Colours" zahalen mlhou, jež úspěšně pohlcuje poslední zbytky toho, co zbylo z minula. Jako by byl booklet fragmentem úvodu celého alba. Intro "Mirror's Image" je tím fragmentem. Obraz pokřiveného zrcadla.

"Mirror's Image" pokračuje tam, kde váš pohled na booklet skončil. Zmatené probuzení se, do kterého se vkradou opilé kytary. Kytary, které nevystřízlivěly od skvělého "Loveless" a to už je nějakých 18 let. The Horrors navlékli shoegazingové vnady do postpunkového munduru, v němž se nebojí ukázat na hrdiny krautrocku. Badwanovy stavy psychotické šílenosti z debutu jsou potlačeny "curtisovsky" ( jo, pořád se z tohohle otravného fenoménu dá vyždímat něco, co skutečně stojí za to) temnou rétorikou. Snad jen v "New Ice Age" se koketuje s náturou jejich prvního alba. V "I Can't Control Myself" vylejzá na povrch láska ke zlatým šedesátým, o kterou se opírali částečně i na debutu. Při poslechu "Who Can Say" mi na jazyku naskakuje nahořklá chuť "Psychocandy". Texty se většinou točí okolo určitého druhu zoufalosti či chcete-li ztracení se. "Only Think Of You" je rezignující katarzí ztráty své nejdražší. Skličující, dojemné, geniální. Sedmiminutová zpověď jedince ztraceného ve vlnách smutku a samoty. Ve které se pomalu ale jistě utápí. Utonutí je nevyhnutelné.

Trio Barrow/Silvey/Cunningham nasměrovalo The Horrors směrem, který nikdo nečekal. Velmi trefně vypustili svůj první singl "Sea Within A Sea", jenž vypráví právě o tom, že se člověk nemá bát vydat se jinou cestou. Jak ukazují, ta jiná cesta může být ta nejlepší. Vlastně by se poslední úryvek titulní písně dal aplikovat na celé album: "Glory adorned and immortalised in primary colours." Svět, ve kterém se vám bude líbit právě ta zkaženost. Album nejvíce ovlivněné shoegazingovými předáky The Jesus And Mary Chain nebo My Bloody Valentine já osobně mezi letošními alby řadím ihned za "Merriweather Post Pavilion" Animal Collective. Faris Badwan se alespoň pro mě stal hrdinou nové generace.

Související články

Pohled do britských hitparád platných od 20. května (Britské hitparády)
Pohled do britských hitparád platných od 13. května (Britské hitparády)
Keane - Strangeland (Recenze CD)
Animal Collective - Honeycomb/Gotham (Audio Jukebox)
Nové desky pro 19. týden (Nové desky)
Divadlo na Colours obohatí Barbora Hrzánová, Anna Polívková nebo SKUTR (Tiskové zprávy)
Podívejte se na hororový klip "Disconnected" Keane (Video)
Podívejte se na "Silenced By The Night" Keane (Video)
The Horrors - Changing The Rain (Video Jukebox)
Stephin Merritt - Dream Again (Franz Ferdinand Cover) (Video Jukebox)

Názory

pecka (stromx, 13.05.2009 13:37) Reagovat - e

zatim rozhodne nejlepsi letosni deska pro me a myslim ze se tohle uz ani nezmeni
ano (ejb vigoda, 13.05.2009 17:39) Reagovat

když sem sjížděl strange house tak přede mnou kámoši posměšně uklízeli žiletky a nadávali horrors do neschopnejch emo budižkničemů, po primary colours ty samý lidi provolávaj na jejich adresu nadšený výkřiky a to je kurva to umění..přesvědčit odpůrce o svejch kvalitách:), já byl o jejich kvalitách přesvědčenej už předtim ale plnej respekt si u mě vysloužili až ted'...mimo shoegaze hrdinů v tom hodně slyšim i birthday party a suicide což se odminula příliš nezměnilo ale inspirace jima je sofistikovanější a nehraje prim...jako nevim co mě do konce roku ještě překvapí ale je pravda, že teda animal collective, dan deacon a hororoví chlapci nastavili lat'ku pekelně vysoko....
.................. (tom, 13.05.2009 19:11) Reagovat

The Horrors som objavil len nedávno a musím uznať že to je spolu s Arcade Fire jedna z naoriginálnejších kapiel po roku 2000 a nový album je jednoducho geniálny
přesně tak... (Luko, 14.05.2009 11:53) Reagovat

Souhlasím s recenzí. Naprosto vystihuje můj pohled na desku. Pro mě je tato deska až na třetím místě- po AC a YYYs.

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »