Recenze CD

Chybějící kousek skládačky

19.03.2009 05:00, Luboš Svoboda

Třiašedesátiletý Neil Young vydal záznam koncertu, jenž nahrál na španělku ve svých dvaadvaceti letech. Je až podezřele aktuální. Deskou "Sugar Mountain - Live At Canterbury House 1968" na konci minulého roku odstartoval sérii archivních alb, jíž vyprazdňuje svoje hudební šuplíky.

9/10

Neil Young - Sugar Mountain - Live At Canterbury House 1968

Vydáno: 2.12.2008
Celkový čas: 70:15

Skladby: CD: Emcee intro, On the Way Home, Songwriting Rap, Mr. Soul, Recording Rap, Expecting To Fly, The Last Trip To Tulsa, Bookstore Rap, The Loner, I Used To Rap, Birds, Winterlong (excerpt) And Out Of My Mind - intro, Out Of My Mind, If I Could Have Her Tonight, Classical Gas Rap, Sugar Mountain - intro, Sugar Mountain, I've Been Waiting For You, Songs Rap, Nowadays Clancy Can't Even Sing, Tuning Rap & The Old Laughing Lady - intro, The Old Laughing Lady, Broken Arrow
DVD: On The Way Home, Mr. Soul, Expecting To Fly, The Last Trip To Tulsa, The Loner, Birds, Winterlong (excerpt), Out Of My Mind, If I Could Have Her Tonight, Sugar Mountain, I've Been Waiting For You, Nowadays Clancy Can't Even Sing, The Old Laughing Lady, Broken Arrow

Vydavatel: Supraphon / Warner Music

"Sugar Mountain - Live At Canterbury House 1968" je výběrem toho nejlepšího ze záznamu dvou koncertů, které Young odehrál 9. a 10. listopadu 1968 v episkopálním kostele v Michiganu. Tento dvojkoncert by se dal brát jako úvodní vystoupení jeho prvního eponymního sólového alba, které vydal dva dny po tomto vystoupení na své třiadvacáté narozeniny. Na albu se objevila většina zahraných písní v úpravě pro celou kapelu. V téže době Young opustil folkrockovou formaci Buffalo Springfield a se spoluhráčem Stephen Stillsem začal hrát v legendárních Crosby, Stills, Nash & Young. Koncert v Canterbury House zachycuje Younga na pomyslné křižovatce jeho folkrockové kariéry jako sebevědomého a vtipného písničkáře.
Poslouchat tuhle desku je jako objevit něco dávno ztraceného, na co jste už skoro zapomněli a díky čemuž můžete pochopit puzzle postmoderní eklektické hudby. Stále populárnější folkový romantik Bon Iver by mohl Neilu Youngovi závidět jeho "kastrovaný" hlas. Flaneloví knírači Fleet Foxes, kteří loni vymetli první místa výročních bilancí vážených hudebních magazínů, zase tklivou melodičnost. Conor Oberst, který v loňském roce navštívil Roxy se svou novou folkrockovou formací, jako by mladému Youngovi z oka vypadl celý. Stále více folkových neohipíků uvádí Neila Younga do kolonky "sounds like" na svých myspacevých profilech. A není se čemu divit. Youngova nezaměnitelná kytarová technika prodchnutá staccaty, strummings, rezonujícími prázdnými strunami a nevtíravou, přesto poutavou melodičností na akustickém albu dominuje. A to je to, co se snaží všichni neofolkaři dostat ze svých kytar a laptopů - originalitu a neoposlouchanou inteligentní melodii.
Atmosféra "Sugar Mountain - Live At Canterbury House 1968" je uvolněná a přátelská. Young mezi písněmi vypráví vtipy a historky. Třeba tu, jak dva týdny pracoval v prodejně s knihami a pak ho vyhodili, protože byl celou dobu zdrogovaný z prášků, o kterých mu jeho holka řekla, že jsou na hubnutí. A podobně laděné zkazky. Nejsilnějšími momenty však zůstávají písně. Zvláště úvodní "On The Way Home", křehká "Birds", "I've Been Waiting For You", kterou později Bowie zařadil na svoje album "Heathen", a sentimentální "The Old Laughing Lady". "Sugar Mountain", podle které se album jmenuje, je podaná jako dojemný příběh ztraceného dětství. Na přiloženém zvukovém DVD si můžete všechny písně vychutnat v kvalitnější podobě. Mé původní zklamání, že DVD neobsahuje žádný filmový záznam, napravil zážitek z kvality zvuku, který je znatelně čistší než z CD.
Nahrávka zaznamenává konec šedesátých let a zároveň uvozuje dobu současnou. Dokument starý čtyřicet let obstojí i mezi novou generací. Hudba opsala neviditelný kruh uvnitř krabice s kotoučovým páskem válejícím se u Neila Younga ve skříni a poprvé si ji můžeme poslechnout až dnes. Album "Sugar Mountain - Live At Canterbury House 1968" obsahuje písně, které patří k tomu nejlepšímu, co Neil Young vydal.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • jedna faktická (karel, 19.03.2009 10:56) Reagovat - e

    Jedna faktická hrubka hned na začátek: tohle není první, ale třetí vydaná archivní nahrávka, předtím vyšly ještě Live at the Fillmore East a Live at Massey Hall, i když podle data vzniku nahrávky je samozřejmě nejstarší. Dá se to celkem snadno dohledat třeba tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Young_Archives

    Jinak po dlouhé době tady na musicserveru konečně slušně napsaná a vcelku poučená recenze. Sice víc než čtvrt roku po vydání recenzovaného alba, ale naštěstí muzice na něm obsažené žádné zpoždění nic neubere.

    • Re: jedna faktická (Luboš Svoboda, 19.03.2009 11:53) Reagovat - e

      Máte pravdu, "Sugar Mountain... " bylo vydáno až jako třetí archivní záznam živého koncertu. Jenže nahrávka je označená jako 00, a ty další 01, 02, 03 atd...Vypadá to, že i vydavatelství v tom má trochu zmatek, když vypouští tituly na preskáčku.

      • Re: jedna faktická (pH 77, 19.03.2009 16:09) Reagovat

        Myslím, že v tom vydavatelství má asi tak velký zmatek jako ho má ve vydávání Hvězdných válek George Lucas :-)

        • Re: jedna faktická (Luboš Svoboda, 19.03.2009 16:29) Reagovat - e

          :-)

      • Re: jedna faktická (karel, 20.03.2009 08:47) Reagovat - e

        Tak jedna věc je, že vydavatelství trochu nepochopitelně vydává archiv napřeskáčku, druhá věc zase, že si to při psaní recenze neověříte, že jo? Jako první z archivu vyšlo č. 02 (2006), druhé č. 03 (2007), potom recenzované Sugar Mountain - 00 (2008) a č. 01 už bylo připravené k vydání, ale zase odložené a mělo by se objevit někdy v létě. Ale nechci zbytečně rejpat, jak už jsem napsal, ta recenze je jinak dobře napsaná, jenom uvádím na pravou míru fakticky nepřesnou informaci:)


zobrazit všechny názory (6 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí