30.12.2008 05:00, Petr Bláha
Rok 2008 nebyl pro punkového fanouška nijak zvlášť štědrý. Desek vyšlo opravdu poskrovnu... Přesto se našlo pár věcí, které stojí minimálně za zmínku. A tak se pojďme podívat, co se v našich končinách urodilo zajímavého. A když budeme u toho, tak se koukneme i přes východní hranici.
Rok 2008 mnoho nového nepřinesl, tedy krom nových desek. Ale nějaká neokoukaná výrazná kapela? Ani náhodou. Trend byl spíše opačný, a tak nás navždy opustil František Sahula, rozpadli se pražští Zpraku! a v neposlední řadě i kultovní Šanov 1, který však již jen paběrkoval a těžil ze svého kdysi velmi slavného jména. Konec roku zastihl v personálním kolotoči i populární Totální nasazení, takže nezbývá než doufat, že se vše brzy uklidní. Nejsvětlejším momentem se tak stalo letní vystoupení Misfits v Praze a ani to nebylo úplně ideálním. Snad příští rok bude v tomto ohledu bohatší a urodí se i více desek. Následující výběr zahrnuje deset nejlepších či nejzajímavějších nahrávek roku 2008. Řazeny jsou abecedně a nic to nevypovídá o případném hodnocení, až na jednu malou výjimku - tou je punková deska roku, kterou vydalo ZakázanÝ ovoce.
Skotové žijí ve Skotsku, tak tomu bývalo po mnoho let, ale je nová doba a jedna skotská rodinka žije u Trutnova a pěkně ostře hraje punk. Punková famílie byla zjevením již od samého počátku, kdy za bicími seděl tehdy osmiletý, nejmladší syn, jemuž je dnes třináct. Nová deska nijak nevybočuje ze zajetého konceptu skotského punku, kde hrají dominantní part dudy a akordeon. Inu, starej Klapzuba měl synů jedenáct, a tak založil fotbalový tým, kdežto táta Olda měl syny jen tři, tak založil kapelu.
Exni!to v recenzi neschytali zrovna nejlepší hodnocení, ale přesto si myslím, že jde o nahrávku, která si pozornost zaslouží. Není to skladatelsky nijak brilantní nahrávka, navíc je předvídatelná, ale přesto má svou sílu. Jihočeští punkeři rozhodně nejsou žádní začátečníci a na hudebním projevu je to znát. Deska je zahraná precizně a má sdělení. Škoda jen toho, že forma není úplně ideální. I když v českých punkových rybnících se nejedná o velké překvapení a nápaditost je problémem mnoha a mnoha kapel. "Plnou parou..." alespoň za poslech stojí.
Liberecká smečka je jednou z kapel, která se na scéně zahnízdila ještě před debutovou deskou. Ta vyšla v roce 2004 a předznamenala vleklou krizi, kdy se dlouhou dobu punková scéna mohla bavit sázkami, kdo bude zrovna dneska hrát s Kohoutama. Situace se nakonec uklidnila a letos vyšla nová deska, která je kompromisem mezi tvrdým punkem a melodikou. Nezbytná punková kritika tu je, ale směřuje jinými směry, takže pamatujte, že nemáte řídit pod vlivem, abyste se necítili jako "King Of The Road".
Na cestě z nuly na vrchol, všichni se kurva projedem. To hlásají Nežfaleš v otvíráku své nové desky a skutečně se projedete. Je to jízda od začátku do konce a srdce tluče v rytmu rokenrolu. Společně s Fialkami a ZakázanÝm ovocem se jedná o trojici kapel, která pozvedla pražský punkový prapor. "Ber dokud dávám" je vzácně vyrovnaná deska a oldschoolový duch z ní doslova čiší. Punk'n'roll se u nás moc nehraje a buďme rádi, že ho Nežfaleš hrají tak kvalitně. Berte, dokud dávají...
Jediným zástupcem striktní melodiky, který letos vyslal do světa novinku, jsou Sex Deviants. Přišli s až nezvykle vážnou, přesto melodickou deskou "Pozpátku". Dokonalý otvírák "Lonely" je jedním z největších hitů punkové scény letošního roku. Výrazně dospělá a na české poměry americky znějící deska, která si neklade nároky na nějaké moralizování, jak tomu bývá zvykem. Možná "Pozpátku", ale výrazně kupředu!
Legendární Snížená Pracovní Schopnost připravila nejkontroverznější desku roku. Zvolnění tempa a ještě větší příklon k melodice způsobily, že mnoho hlasů kapelu obviňovalo z komerce a vykrádání Divokýho Billa (ano, až tak absurdní obvinění zazněla). Kvality prvních desek nahrávka nedosahuje, ale doba pokročila o dvacet let a "Století chaosu" i přesto patří ke špičce našeho punku.
Zlaté děti serveru Bandzone s druhou deskou dokázaly, že renesance punku je skutečně na místě. Tuhle "Šanci" si skutečně zasloužili a zarazili další mocný úder zkostnatělým punkovým dinosaurům, kteří začínají pomalu ztrácet své pozice. Čerstvou krev scéna skutečně potřebovala a i když infuze má starou krevní skupinu, tak je vítaným životabudičem. Nemá smysl za každou cenu protestovat, když je mnoho důvodu k radosti a podle toho žijí The Fialky. A jejich "Šance" je dobrým důvodem k radosti.
Punkáči z Brněnce trpí syndromem věčného hledání. Je to již několikátá deska, kde hledají svojí tvář. Tentokrát to je markantní vliv N.V.Ú., typicky české punkové bicí (mám na mysli onen dechovkový rytmus, který se skutečně jinde ve světě nehraje) a sociálně kritické texty. U jiných kapely by to bylo asi klišé, ale Vision Days jsou uvěřitelní v každé podobě. Až na jednu věc: Punk 77 a číra k sobě nepatří, takže song "77" kapele asi věřit nebudete.
Po několika hluchých letech přichází opět v českém punku hegemonie Prahy a blízkého okolí. "Není co řeshit" je nejlepším počinem, který naše scéna vyvrhla v posledním roce. Ano, má slabá místa, ale ty s klidem přehlídnete vzhledem ke kvalitě zbylého materiálu. Je to vypočítavě nevypočítavé. Kapela se nedrží žádných striktních škatulek a když je jim smutno, tak jsou smutní, když jsou veselí, tak srší humorem. Snaha o přiblížení se Horkýže slíže je sice patrná, ale odpustitelná. Známé lidové moudro praví, že ZakázanÝ ovoce chutná nejlépe a v českém punku roku 2008 to platí dvojnásob.
Je tohle vlastně ještě punk? Snad složitější otázka než ta po smyslu života. Můžete si o ZNC myslet, co chcete, ale přece vás to dostane. Jejich koncerty jsou nevídanými seancemi všech věkových a sociálních skupin, takže na nich potkáte otce od rodin i mladé číraté výrostky. A všichni se baví! Žádný street punk nebo Oi!, ale hravá banda z Plzně spojuje lidi. Zvláštní poetika o nevšedních věcech a folk na elektrické kytary. Nic jiného od Znouze ani nečekáme. Je to pořád stejné, stejně pořádné, zkrátka dobré.
Slovensko se mělo letos podstatně lépe, i když desek také nevyšlo mnoho. Zato však mohli zhlédnout spoustu skvělých koncertů, kterým vévodí unikátní klubové vystoupení legendárních The Boys, kvůli kterým se po čtyřiadvaceti letech vrátil na podia Paradox, jenž předcházel vzniku Zóny A. Dalším zajímavým momentem byl koncert Sex Pistols a v neposlední řadě i nenadálé vystoupení Iného Kafe, které Prahu čeká na konci ledna. A kdože to vytvořil nejzajímavější desku? Kapela, která příští rok bude slavit třicet let od svého počátku. Je to samozřejmě ExTip a jeho teprve druhé album nesoucí název "Nová stará doba".
Rockový svět se dočkal "Chinese Democracy" a punkeři u Dunaje zase nového ExTipu. Obě desky mají dost společného, protože jejich regulérní předchůdci vyšli v roce 1991. Rozdíl je jen v tom, že bratislavská smečka měla podstatně menší rozpočet. Na to, že frontman Miki Mikuška stál u zrodu kapely v roce 1979, tak na jeho punk'n'rollovém srdci zub času stopu nezanechal. Valící se nářez na pomezí Ramones a Motörhead, který si nehraje na nic, jen na upřímnou výpověď o životě rockera. Tohle je slovenská deska roku.
Slovenský punk měl vždy trošku jinou mentalitu než ten český, byl uvolněnější a podstatně veselejší. Deska nazvaná "Doo boo doo" je toho důkazem. Dozvíte se, že technařky, oblečené do vysavačů, chodí na diskotéky balit kyborgy, i že si nemáte začínat s metalistkami, protože jsou nevěrné a mnoho dalších mouder, které jinde těžko pohledáte. Výborná kytarová hra a povedený zvuk dělají z Poďme do práce jednu z nejzajímavějších skupin slovenského punku v roce 2008.
Občas se i u východních sousedů najde kapela, která má potřebu protestovat a upozornit na problémy, jež vidí. A právě Punkreas řežou do kytar pěkně zostra a křičí do světa své texty plné beznaděje a znechucení. Když vidíte zástup mladých kapel, kterým vadí všechno a dělají punk jen proto, že se chtějí vymezit proti něčemu, čemu ani nerozumí, tak se možná zasmějete. Jenže Punkreas rozhodně nejsou postpubertální výrostci a to nutí k zamyšlení. Jejich postoje nejspíše nebudete sdílet, ale dost možná je pochopíte.
Alkopunk se u nás používá většinou jako hanlivé označení pro kapely nevalné úrovně, ale veselá čtyřka ze Žiaru nad Hronom dokazuje, že tomu tak nemusí být. Své nástroje ovládají více než obstojně a u textů se opravdu pobavíte. Neváhal bych Sitňan označit za slovenskou odpověď na Alkehol, ale ti už přijali kvantitu na úkor kvality. Pokud hledáte někoho, kdo vám nadšeně vypoví o slastech alkoholového opojení, berte slovenské bratry všemi deseti.
Máte rádi The Damned? A temnou atmosféru? Ano? Tak to jsou pro vás Street Spirit jasnou volbou. Depresivní texty a brilantní gothic punkový zvuk zdobí první regulérní desku kapely. Zdá se, že konečně nalezli svou tvář, která jim sedí a dle ohlasu sedí i fanouškům. Svařenec nejlepších dílů z punkového servisu vám díky klávesám připomene Stranglers, texty odkáží na Joy Division a to všechno se snoubí na nahrávce myjavských duchů ulic. a (a, 30.12.2008 14:34) Reagovat - e
Rok 2008 nebyl pro punkového fanouška nijak zvlášť štědrý. Desek vyšlo opravdu poskrovnu... Ale čím míň tady těch šaškáren vyjde, tím líp. :)
Re: a (Martin, 30.12.2008 22:15) Reagovat - e
Mluvíš mi úplně z duše... muzika která staví na tom, že muzikanti neumí hrát a zpěváci zpívat a tak do toho aspoň řežou a řvou je opravdu ubohá....
Re: a (Petr Bláha, 31.12.2008 07:35) Reagovat - e
Musím konstatovat, že vaše představy jsou značně zkreslené a neodpovídají realitě, pokud jí vůbec kdy odpovídaly. Znám několik hudebníků, kteří vystudovali konzervatoř a punk hrají, protože tu hudbu mají rádi... Viz. kytarista ZNC Michal, který hraje například i v doprovodné kapele Marie Rottrové. A že tam si toho řezání a řvaní užije, jen co je pravda...
Re: a (spejs.tlemon, 31.12.2008 13:36) Reagovat
hm, hm, akorát že je to přesně naopak.... to že úplně každý může vzít do ruky kytaru a hrát, je přece naprosto úžasná věc...... hele já tenhleten český teenage punk, o kterém se píše v článku, dávno neposlouchám, ale vznik punková ideji, která jde nakonec používat i v úplně jiných žánrech (třeba takoví powerpopoví Sporto, to je vlastně punk jaksviň), je imho nejdůležitější okamžik, co se za posledních +-35 let v hudbě stal..... vivat Ramones, voe!
Re: a (ddh, 12.01.2009 19:32) Reagovat
jenze to vubec neni pravda ze muze vzit kazdej do ruky kytaru nesnasim lidi ktery krityxzujou a umej hovno chtel bych videt nekoho stech lidi co hlasej proti kapelam kterejm to moc nejde jak by hrali oni!!!!!!!
Born This Way To Die?
Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?
Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)
St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)