Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Makrorecenze

Makrorecenze "Black Ice" AC/DC

24.11.2008 05:00, Redakce

Rokenrolová legenda AC/DC si dala před svou již patnáctou řadovkou nejdelší pauzu ve své historii - na "Black Ice" se čekalo osm let. Na první pohled by se proto mohlo zdát, že nepůjde o klasickou rutinu rockových dinosaurů... Zda-li tomu tak ale opravdu je, jsme se pokusili zjistit v naší makrorecenzi.

Chris Martin před pár dny přišel s tím, že to Coldplay možná brzy zabalí, protože být rokenrolovou hvězdou po třiatřicítce prý nedává smysl. Bratři Youngové už mají přes padesát a s Martinem názor rozhodně nesdílí, protože po třiatřicítce vydali s AC/DC již čtyři alba. Aktuální novinka "Black Ice" je jejich patnáctým studiovým zářezem a nabízí ten samý rokenrol, jaký nabízejí AC/DC již dlouhá léta: "Youngovu kytaru, Johnsonův chraplák, solidní rytmický spodek, riffy, riffy, riffy a refrény čekající na tisíce hrdel smočených pivem všech světových značek od Radegastu po Duff," napsal v hlavní recenzi Pavel Parikrupa. S narážkou na stereotyp pak novince AC/DC udělil neutrální šestku, s čímž se průměrný výsledek naší makrorecenze v podstatě shoduje - šestapadesát procent.

Petr Bláha - Cukrová vata pro rockery (7/10)
Vztah k interpretovi: Z rockových klasik preferuji Led Zeppelin, ale AC/DC si velmi vážím

AC/DC se léty dostali do nezáviděníhodné pozice. Stojí na místě, ze kterého nemůžou uhnout ani o píď, protože by je rozcupovali fanoušci, kteří čekají na starý dobrý rock'n'roll, jak ho znají již roky. Na druhé straně je kritika, která kapele bude vyčítat nulový progres a neustálé hraní si na svém písečku. Youngovu kytaru poznáte okamžitě, i kdyby hrál v Iron Maiden, a Johnsonův ječák snad není třeba komentovat. Celá deska doslova přetéká různými rock'n'rolly v mnoha podobách, takže můžete jezdit rockovým vlakem, snít rockový sen nebo rockovat celou cestu. Ano, je to klišé, je to vata, ale zatraceně sladká a cukrovou vatu já moc rád. Kapela už asi těžko překoná "Back In Black", ale pořád si může své rockové stáří užít a z "Black Ice" je nadšení opravdu cítit. Stejnojmenný song, nablueslá "Decibel" nebo singl "Rock'n'Roll Train" patří v dosavadní tvorbě kapely k tomu lepšímu. Revoluce se nekoná, kapela nepřekvapila a zároveň nezklamala. Černý led není kdovíjak silný, ale v klidu si na něm můžete podupávat do rytmu beze strachu, že pod vámi praskne! Let's Go Rocking All The Way!

Kateřina Červenková - Protinožcům delší tvůrčí přestávka neuškodila (6/10)
Vztah k interpretovi: K AC/DC žádný výjimečný vztah nepěstuju, prostě se u nás doma odjakživa poslouchají.

V jednoduchosti je krása, ve stálosti a neměnnosti vlastně taky a AC/DC a jejich elektrizující rock jsou přesně taková jistota. Jistota, která například na rozdíl od uměle prodlužovaných vztahů jen tak nepřestane bavit. A protinožcům v tomhle směru poměrně dlouhá tvůrčí přestávka naštěstí neuškodila. Už pilotní singl a zároveň otvírák desky, živelný "Rock'n'Roll Train" naznačuje, že nás nečeká žádné nepříjemné překvapení. Aniž by se nechali ovlivnit modernější hudbou a aniž by si na "stará kolena" vymysleli nějaké muzikantské rozmary, australští hardrockeři po osmi letech nahráli nové album opět podle svého charakteristického návodu. Drží se nepříliš složitých, syrovějších a energických rytmů, které jsou tradičně postavené na Angusově výrazné a dynamické kytaře. Je pravda, že AC/DC hodně často vykrádají svoje starší hity, podobnému kopírování se však nevyhne většina umělců, kteří setrvávají na hudební scéně několik desítek let. Větší problém vidím v tom, že je album až příliš dlouhé, díky čemuž po chvíli začne znít kolovrátkově a skladby splývají v nesourodý virvál. Nicméně ani to tolik nevadí. "Black Ice" není v ničem závratné, v dnešní době však potěší mnohé staromilce, konzervativní obdivovatele poctivého, rázného a řízného brnkání na struny.

Luboš Kreč - Možná poctivé, možná nudné (6/10)
Vztah k interpretovi: Mám je vlastně rád, ačkoli jsem nikdy nedoposlouchal některou z jejich desek do konce. Fascinuje mě ta vpravdě geniální monotónnost.

S australskou rockovou latimérií se to má podobně jako s Jamesem Bondem. Copak je někdo zvědavý na agenta Jeho veličenstva bez sklenky martini, bez podléhajících krásných žen a bez obligátního "Jsem Bond. James Bond!"? Někdo asi jo, ale většina fanoušků ne. A hlavně pro ně bývají Flemmingovy post-adaptace točeny, kvůli kultu, kvůli tradici, kvůli důvěrnosti, možná pro legraci. Také AC/DC sami sebe chápou jako svého druhu jistotu. V době, kdy se všechno mění závratnou rychlostí, kdy krachují burzy a propadají se finanční trhy, přicházejí s nabídkou kvalitní obyčejnosti, nepřekvapivosti. Nikoho nezaskočí, nikoho nevyděsí experimenty. Protože je po nich nikdo nechce. Skupina ví, že to poslední, co stárnoucí rockeři žádají, je elektronika a zvuková odvaha na stará kolena. Tak se musí k "Black Ice" také přistupovat. Ta deska jde mimo škály a stupnice hodnocení, ty na ni nemohou mít vliv. Ona - podobně jako James Bond (ten dřívější) - nabízí sice v převlecích, ale pořád to staré známé. Možná poctivé, možná nudné. Ale tak to má být. A tak to evidentně funguje. Výsledných šedesát procent je prostý průměr: mezi osmičkou od fandů a čtyřkou od nezasvěcených kritiků.

Radek Londin - Rambové rocku se vracejí! (6/10)
Vztah k interpretovi: Poprvé byli těmi hard rockin' guys ze soundtracku k "Poslednímu akčnímu hrdinovi". Znám největší hity.

"One hot angel, one cool devil," zní první slova na aktuálním zářezu již téměř dvacet alb čítající diskografie absolutních rockerů AC/DC, tak absolutních, že je snad ani nejde parodovat. V textech máme oheň, vzduch, led, páru a další desítky nezbytných propriet. Jak může kapela přes třicet let stavět na stále stejném modelu jednoduchých bluesem ošperkovaných riffů, štěkavě frázujícím zpěvákovi a refrénech čitelných jak "máma má maso"? Může, když to zní, jako by se pro rock narodili. Jasně, musí se už opakovat, přesto patnáct kousků nabízí dost fintiček, abyste se i po padesáti minutách přistihli, jak pokyvujete hlavou. Neznám jejich tvorbu do hloubky, ale pravděpodobně praktikují model nakrást si rovnoměrně na ploše celé své diskografie, lehce přeleštit a rozházet tak, že aktuální placka vlastně působí celkem nápaditě. Fanoušci musí být dokonale šťastní, protože dostali přesně to, co mají rádi. Všem ostatním, jimž nesmrdí slovo bigbít a ještě snad náhodou žádnou nahrávku AC/DC nemají, vzkazuji - kupte si třeba "Black Ice" nebo jakoukoli jinou desku. Když vynecháte prostředek osmdesátých let, tak se nemůžete extra mýlit. Zbytek neřešte, nebyli byste rock'n'roll.

Michal Koch - Další zbytečná nahrávka (3/10)
Vztah k interpretovi: Naprosto neutrální.

Že jich ale je. Čeho? Inu nahrávek, které jsou pěkné, ale naprosto zbytečné. Nikdy jsem neměl v oblibě umělce, kteří hrají desítky let jednu a tu samou písničku, jen jí pokaždé dají jiný název. Ano, hodně fanoušků rozličných kapel nemá slova vývoj či posun nikterak v lásce, já však ano. Jména mých tří velkých oblíbenců (The Beatles, Pink Floyd, R.E.M.) budiž důkazem. Na "Black Ice" jsou stejné riffy, stejné halekání, stejné dunění jako od AC/DC slýcháme již desítky let. Ano, je to skvěle nahráno, skupině to šlape a ti skalní budou chrochtat blahem, pročež placičky mizí z obchodů po milionech, protože tohle je jistota. Ale jistota se často rovná stagnaci a to je slovo, které AC/DC a jejich tvorbu vystihuje naprosto přesně. A proto tvrdím, že je "Black Ice" úplně zbytečná nahrávka. Snad jenom ten název se vydařil, i když dokonce i ta černá už tady jednou byla. Je fajn těšit své máničkové ovečky, ale nestačilo by proto jednou za pár let objet svět s pořádnou koncertní show a následně vydat živák? Fakt je třeba předstírat, že máme inspiraci a natočili jsme něco nového?

Album: AC/DC - Black Ice
Průměrné hodnocení: 5,6/10
Celkový čas: 55:31
Skladby: Rock 'N' Roll Train, Skies On Fire, Big Jack, Anything Goes, War Machine, Smash 'N' Grab, Spoilin' For A Fight, Wheels, Decibel, Stormy May Day, She Likes Rock 'N' Roll, Money Made, Rock 'N' Roll Dream, Rocking All The Way, Black Ice

Související články

AC/DC pozdrželi nahrávání desky, jeden člen je nemocný (Novinky)
AC/DC mají vlastní řadu vín (Novinky)
AC/DC - Live At River Plate (Recenze DVD)
Hudba AC/DC uklidňuje žraloky, dokázali vědci (Novinky)
Pohled do hitparád IFPI - 20. týden (České hitparády)
Pohled do hitparád IFPI - 19. týden (České hitparády)
AC/DC vydají nové album "v průběhu příštích několika let" (Novinky)
Nové desky pro 19. týden (Nové desky)
Detaily k živáku AC/DC jsou venku (Novinky)
AC/DC překvapí fanoušky novým živákem (Novinky)

Názory

souhlas (jendass, 26.11.2008 14:52) Reagovat - e

Michal Koch +100
lépe bych to nenapsal...
sdofio (sakuL, 26.11.2008 21:42) Reagovat - e

i ja souhlasim s Michalem Kochem ... akorat "naprosto neutralni" by melo mit hodnoceni 5/10 ... 3/10 mi prece jen pride ponekud hodne malo
- Re: sdofio (Michal Koch, 27.11.2008 09:17) Reagovat - e
  
  "Naprosto neutrální" je můj vztah k AC/DC, nikoliv k jejich nové desce. ;-)
Nesouhlas (Garden, 29.11.2008 14:15) Reagovat

Njn..většina recenzentů nemá ke kapele vztah, tak to taky vypadá... pokud byste se o AC/DC aspoň trochu zajímali, věděli byste, že tato skupina má svůj jedinečný styl, xicht nebo si tomu říkejte jinak. Nikdo od nich nechce a ani nečeká nějaké převratné změny jen proto, aby se podřídili dnešní době a aby to bylo in..co je na tom špatného hrát si svou hudbu bez větších změn, když to umějí špičkově a baví je to. Řeči o tom, jak se vykrádají a jak hrají celou kariéru jednu a tu samou písničku považuji za jedno velké klišé v hudební publicistice. Když kapela hraje pořád to samé, tak ji odstřelí. Když náhodou udělá experiment (např. Metallica), tak ji opět odsoudí. Tak co podle vás má teda hrát? Buďme rádi, že kluci nekoukají nalevo ani napravo a hrají pořád ten správný rock n roll… deska se mi líbí (ale najde se tam pár slabších míst), je zde i pár momentů, které předtím AC/DC neudělali..takže drobný posun zde je..za mě 7.5/10

P.S. pro příště svěřte makrorecenzi redaktorům (pokud ovšem na MS jsou) , kteří o AC/DC alespoň něco ví..a neslyšeli jen jejich nejznámější songy..taky bych se nevyjádřil např. ke kapele R.E.M. když se o ně nezajímám a nemám naposlouchanou celou jejich diskografii.
Kateřina.. (ledar, 01.12.2008 11:49) Reagovat - e

Červenková to vystihla přesně...AC/DC se u nás též poslouchají,a nesčíslněkrát se přistihnu,jak hlava v rytmu padá a vrací se zpět na místo...To se vždy usměju a je mi fuk krachování bank,krize a terorismus..Také pravdou zůstává,že na Strahově po jointu mě celej koncert splynul v jednu velkou , dvouhodinovou rakenrolovou skladbu,ale i to bylo ve své podstatě parádní.. :-)
AC/DC se nemusí měnit..Chceme je takový,jaký jsou..Howhh,domluvil jsem.. :-))

zobrazit všechny názory (20 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »